Daňové reformy socialistů aneb připomenutí panu Paroubkovi

     Když tak pan blahosklonný Paroubek Jiří doufá a věří ve své vítězství, zajisté mu nebude vadit, když jemu, jako hlavnímu ekonomovi a jiným také "ekonomům", jako třeba pan Jandák, jak to kdysi dopadlo jinde v Evropě. Tedy vláda socialistů.

    Byl jsem moc rád, když jsem se mohl se svými přáteli ze Španělska, kteří museli řadu let žít u nás díky diktátorskému režimu ve své vlasti těšit, když zvítězil mladý, velmi mladý, řekl bych takový španělský Stanislav Gross, tedy věkově, jednoduše Felipe Gonzales. Velmi se těšili na návrat domů a také z toho, že vyhráli levicoví socialisté. Ve Švédsku také vládli socialisté. Pomiňme krutý a velmi tragický skon jejich představitele Olofa Palmeho. Spíš se věnujme jeho reformám. Protože jak mi to vysvětlovali přímo Švédové, tak nasadil takový systém prograsivní daně, že hrozil daňový odchod všech bohatých švédských sportovců, umělců a jiných daňových superpoplatníků, do daňových rájů nejen v Evropě. Určitě víte, o kom je řeč. Třeba takový Bjorn Borg, vítěz z Wimbledonu, nebo dodnes vychvalovaná a opět v trendu skupina ABBA. Prostě Švédové se báli vůbec vydělat něco navíc a Švédsku hrozilo, že za chvíli pomalu nebude mít kdo ty daně vůbec platit. A v dalších volbách zvítězili jestli se nemýlím zase konzervativci. Nevím, jak by to dopadlo tady. To by panu Paroubkovi asi jeho "známí" netolerovali, že, takové daňové režimy. Chci jen říci, že jsou vedoucí představitelé ČSSD trpící krátkou pamětí či krátkým uvažováním a pan Paroubek je z nich na prvním místě.