ČSSD a školní docházka

      Jedním z předvolebních hesel pana Ratha byly školní autobusy zadarmo. Ono teď už ani tak nejde, z čeho by kraje tyto autobusy dotovaly, ale aby za chvíli bylo koho vozit.

Ne, to je samozřejmě veliká nadsázka. Vždycky jsem byl hrdý na to, když mí přátelé v zahraničí skládali poklonu tomu, jak jsme vzdělaní. Ale bohužel začíná se "nosit", že děti mají domácího učitele a ve škole se zřídka kdy objevují. Vždyť se říká, že investice do vzdělání je investice do sebe sama. A jak mám zprávy přímo od kantorů, kteří učí například na středních školách, a to prosím státních středních školách, za chvíli se my budeme učit od jiných touze po vzdělání. Od většiny, ne ode všech Romů a od těch, kteří sice požadují dávky, ale děti do školy neposílají, od těch asi těžko. Tady bych nové reprezentaci ČSSD v krajích, hlavně ve Středočeském a Ústeckém, doporučil podívat se do historie prvorepublikové, kdy pro dítě, které nepřišlo do školy a bylo kohokoliv, přišel policajt. Ano, čtete správně, policajt! Ale ten příklad si, světe div se, budeme asi muset vzít příklad od dětí obchodníků z Vietnamu. Jejich touha po vzdělání je opravdu příkladná a pramení zřejmě z toho, že se do společnosti nechtějí zařadit jako podřadní trhovci, ale jako poctiví občané. Je také pozitivně motivující pro kantory, které hřeje pocit, že to někoho, abych to řekl lidově, alespoň trochu baví. Takže, pání hejtmani, ne, aby najednou otázka škol zmizela z vašich programů, ale naopak, měla by být co nejvýše. Svět se na nás dívá.