Co mi vadí na Rathovi, Drymlovi a Dientstbierovi

    Nebudu zdržovat invektivami diskutujících vůči mé osobě ani tím, že znám několik politiků z řad ČSSD, kterých si vážím dodnes. Jen tolik, že akceptuji existenci ČSSD jako strany i její úlohu na politickém spektru naší země.

Co ale nemohu akceptovat, to je působení pana Ratha, Dientstbiera a Drymla. O panu Drymlovi si každý díky jeho výstupům v posledních týdnech jistě udělal svůj obrázek. Pan Dientstbier je tak nezávislý, že pomalu zve komunisty k otevřené spolupráci a chtě nechtě to zapáchá čímsi předúnorovým v roce 1948. Ale co ti lidé na nich pořád mají, že? Vždyť jsou úplně jiní! Ale pan Rath, to je něco! Když i pan předseda Paroubek už začíná pochybovat o kvalitě výkonu jeho práce při tolika zastávaných funkcích a pan Rath mu neustále vzkazuje, že on to zvládne, to je opravdu politický narcismus, nic jiného! Co vypovídá o jeho kvalitách, je také rozhovor pro prestižní deník, kde, jak už se zase opakuji, jedna paní povídala, že práce hejtmana nic není, když pan Bendl v úřadě věčně věků není. Ano, volební kampaň byla postavena na nejnižších lidských pudech. A pan Bendl nebyl bez chyb, určitě. Nikdo není bez chyb, nikdo. Ale udělal jistě mnoho záslužného pro kraj Středočeský. A stavět předvolební boj na pomstě a ne dohodě? Zajisté si již jeho voliči uvědomují, co je pod slupkou líbivých hesel páně Ratha. Totiž že jedny peníze stojí dům zbourat a další stojí nový dům postavit. O hodně víc, než jen s určitými úpravami pokračovat v původní stavbě. I přesto, že jde o člena strany, která má v názvu sociální. Tady by měl být ten největší vykřičník a varování.