České dráhy a kultura cestování

Děkuji paní Ivaně Dianové za její příspěvek, plný opravdu "zážitků", bohužel uvěřitelných a dokazatelných. Přivedl mě na téma dnešní úvahy, úvahy o kultuře cestování s Českými drahami jako podnikem státním. A také odpověď na to, proč čím dál tím víc vyhledáváme služeb autobusů a to přímo ještě  konkurenčních.

Prozatimní důvody pro to, abychom na delší vzdálenosti používali vlaky byly naprosto prozaické. Naše tělesné potřeby, které má každý stejné, chudý či bohatý, na věku nezáleží. Jenže cestovat s Českými drahami je čím dál tím víc o strachu o naše zdraví.

Sám na vlastní uši jsem slyšel, že stát dává neustále nedostatečné množství financí na krytí potřeb tohoto molochu. Namítám, že za ty služby, které nabízí, není žádný rozumný důvod k takovému kroku. Cestoval jsem několik let každý den do Prahy a využíval přitom služeb ČD. Sledoval jsem třeba takový úklid v rychlíku, který právě přijel na Hlavní nádraží. Vystoupili cestující a nastoupili pracovníci externí firmy, která zřejmě pro ČD vykonávala činnost spojenou s úklidem vlakových souprav před další cestou. Celý úklid trval bratru několik málo minut, pracovníci firmy se viditelně moc nenadřeli. ba ani mnohokrát nesehnuli, aby vyždímali hadr.

Přitom, jak víme, je určitě v ČD mnoho lidí, kteří se v práci zrovna nenadřou. Nicméně to by si odbory museli všímat toho, čeho mají a za co jsou jejich funkcionáři placeni. A ne si budovat další slibnou politickou kariéru, jak mnozí rádi činí. Zajímat se o to, kam padají finance ze státního rozpočtu a potažmno našich daní. Jako občané této země máme přece právo za své peníze požadovat určitou úroveň. Abychom se jednou nedočkali toho, že celou cestu budeme muset vydržet s naší tělesnou potřebou, ale navíc budeme muset stát, protože i sednout si bude už o zdraví a čistotu našich oděvů.