Agresivita a podmíněná „agresivita“ řidičů nákladních vozidel

     Součástí mzdy řidičů nákladních vozidel v České republice je pohyblivá složka, která se vypočítává z počtu ujetých kilometrů v rámci AETR , tj.  z jakési zúžené verze Zákoníku práce pro řidiče, jehož nedílnou součástí je Nařízení Evropské unie č. 561, platné v zemích EU a zemích, které se k této dohodě přidružily.

     Samotný řidič nákladního vozidla je motivován skutečností, že maximální doba jízdy je stanovena na 10 hodin a to 2 krát v týdnu, v ostatních dnech pak na 9 hodin. Z toho vyplývá fakt, že je motivován k ujetí maximálního počtu kilometrů v době povolené jízdy.

    Není výjimkou, ale bohužel již zažitým pravidlem, že vozidla zvláště v západní Evropě v době oběda jsou vidět, jak parkují před restauracemi, zatímco čeští řidiči odbývají povinnou přestávku vykonáváním jiných činností, zejména spojených s nakládkou a vykládkou.

    Maximální doba jízdy do povinné přestávky je 4 hodiny a 30 minut. Po pauze se smí dělit na dobu odpočinku v délce 15 minut a po ní musí bezpodmínečně následovat pauza v délce minimálně 30 minut. Co však umocňuje už tak dost vysokou nervozitu českých řidičů je naprostá technická nedostatečnost některých tachografů, například jednoho z typů firmy Siemens, který na displeji sice zobrazí přestávku v trvání 15 minut, dále pak přestávku v trvání 30 minut a poté začíná napočítávat novou dobu jízdy.

    Takto technicky nedokonalé tachografy způsobují, že pokud policista vloží kartu z tachografu do počítače, zobrazí se  mu nedokončená 15 minutová přestávka, následně i nedokončená 30 minutová přestávka. Za 2 minuty neuskutečněné přestávky se uděluje pokuta ve výši minimálně 70 Euro. K nervozitě řidičů přispívá dále i fakt, že po zastávce vozidla po 4 hodinách a 30 minutách, i když vozidlo stojí, se zobrazí čas 4 hodiny a 31 minuta, ve výsledném efektu tudíž další minutový prohřešek, takže řidiči nezbývá nic jiného, než šetřit čas, aby předešel výše popsaným situacím. Záleží pak na toleranci, nebo chcete-li také zvůli, policisty, zda pokutu udělí nebo ne.

   Závěrem lze konstatovat, že nikdo nechodí do zaměstnání jenom proto, aby odevzdával zbytečné finance do rozpočtu kterékoliv země.