21. srpen 1968 očima puberťáka

    Vrátil jsem se z krásného tábora s výukou anglického jazyka v Bělči nad Orlicí. Dočasně povoleného tábora, než přišli soudruzi normalizátoři a takový typ tábora zakázali. Jednoduše, v hlavě ještě naše pozdně dětské lásky a písničky od Beatles, Credence a jiných kapel stejně tak jako první písničky Karla Kryla hrané na kytaru. Krásná atmosféra, krásné počasí, bezvadní kantoři, krásné koupání v příjemném prostředí nedaleko Třebechovic pod Orebem. Kdo by tušil, jaký konec bude mít toto léto!

    Naši rodiče, tedy rodiče moje  a mého o 4 roky mladšího bratra, samozřejmě chodili do zaměstnání. Byli jsme doma s babičkou. S naší milovanou smíchovskou babičkou Aničkou, moudrou, velmi moudrou a sečtělou ženou, dík\y které jsem získal vztah k českému klasickému filmu 1. republiky. S ženou, která samozřejmě zažila obě světové války, zažila, co je to mít strach o své blízké a naučit se s takovým strachem žít, protože nevíte, kdy ta hrůza skončí.

   A pak přišlo to ráno. Hrozné, plné strachu, podivných a hlavně pro nás naprosto nezvyklých zvuků. Den plný událostí, které mě i dnes, po 41 letech vhánějí slzy do očí. Ještě se nám chtělo spát. Do pokoje vklouzla babička. Ne prudce, jako kdyby chtěla vzbudit do školy dva lenochy. Tiše a o to hrůzněji zněla ta zpráva, kterou nám s proudem slz v očích sdělovala. "Kluci, vstávejte, přepadli nás Rusáci, bude asi válka!" Válka, pro nás slovo neznámé a tudíž jsme si ani neuvědomovali jeho hloubku a váhu. Ano, žádní Sověti, ale Rusáci! Prý potlačit kontrarevoluci. Na jak dlouho, to nikdo nevěděl, prý jen dočasně. Téměř stanné právo v ulicích měst. Denně kousek od domu potkáváte mladé vojáky, kteří zřejmě nevědí, proč tady vůbec jsou! Ale umí střílet a jedna taková střela z tanku málem připraví o život vaše rodiče. A diky blízkosti svazarmovského sportovního letiště v Praze na Točné vám každou chvíli nad hlavou přelétávají těžké "Anky", bojové transportéry AN-22, které ve svých útrobách převážejí transportéry a tanky, tedy těžkou vojenskou techniku. A každý den do školy se strachem, protože kousek od školy u chudáka retenční nádrže ruské vojenské ležení. Nezapomeňme! I kdyby se o to komunisti stokrát snažili, nezapomeňme na tento hrůzný kriminální čin!