O přerušované souloži..

A také ruské ruletě na našem vysokorychlostním železničním koridoru.. Aneb, když se u nás dělají dvě podobné věci, udělá se každá naprosto jinak, protože žijeme v zemi Švejka a Járy Cimrmana..

Když se začala u nás stavět dálnice koncipovaná na 130 km rychlost, nikoho snad ani nenapadlo, že by měla mít nějaká křížení se silnicemi první a druhé třídy. A pak, když se zřejmě Cimrmanové rozhodli budovat vysokorychlostní koridor pro vlaky dosahující 160 km v hodině, bez možností manévrování, tak byly zachovány příčné přejezdy jištěné jen staticky výstražným světlem a závorami.. A protože jde o hlavní koridor je přece i debilovi jasné, že tam bude provoz hodně hustý, výstražná světla budou víc blikat, jako neblikat a závory budou věčně stažené.. Dalo se čekat, že při houstnoucím provozu na silnicích budou přestávat nervózní a věčně spěchající řidiči tyhle bezpečnostní prvky ignorovat.. Jára Cimrman by jistě v této situaci, kdy přejezdy se staly ruskou ruletou pro cestující ve vlaku i pasažéry aut, aby u každého přejezdu stáli policisté, jako na prvního září, když stojí u přechodů, aby se školákům nic nestalo..

Vůbec nechápu, proč vysokorychlostní koridory se nebudovaly od samého počátku, jako dálnice s nadjezdy a podchody.. Raději pomaleji, ale prostě už pořádně.

Takhle je provoz na koridoru stejně bezpečný, jako antikoncepce založená na přerušované souloži a cestující si s jízdenkou na vlak kupují i žeton do ruské rulety.