O "machrování" vůči přírodě.

Není to tak dávno, kdy jsme se učili, že vědci (tenkrát byli míněni hlavně ti sovětští) poručí už brzy větru, dešti a kdo ví, čemu ještě jinému.. Ne jen, že neporučili, ale spíš ten vítr a déšť stále více, tak nějak "poroučí" nám. Ale věda i teď má asi stále víc pocit, že už tu přírodu zase dobíhá, a že přece jen by ji mohla "tvarovat" podle svého...

V pátečních novinách Dnes byl rozhovor s vědcem, předním českým genetikem z Ústavu experimentální botaniky AV. Řekl v něm, že - "Geneticky modifikované plodiny budou mít stejný osud, jako lokomotivy.... jich se lidé také nejdříve panicky báli..." To srovnání, je bohužel dost nešťastné a vůbec nevystihuje podstatu problému a tak bych si dovolil s panem docentem Jaroslavem Doležalem trochu polemizovat.

Nejdříve je důležité si říct základní věc a to je, o co tu vlastně jde. Při genetické manipulaci vzniká modifikovaná informace, tak, že se do genomu toho, či onoho, uměle vpraví část žádané informace, za účelem zlepšení informace stávající. Nemám s tím vůbec žádný problém pokud se tak děje v medecíně či u zvířat, tam bych nějaké veliké nebezpečí neviděl, spíš si myslím, že by opravdu mohly výhody takového řešení být výrazně nad případnými problémy. Proč? Protože tu nesehrává příliš moc velkou roli nekontrolované množení.

Ve světě rostlin, které se množí právě značně nekontrolovaně, za pomoci větru, hmyzu atd, to nebezpečí vidím, jako obrovské..a příliš riskantní. Rostliny se na této planetě vyvíjely desetitisíce let a všechny ty roky si nějak nesou uložené ve svém genomu. Jejich šlechtění probíhalo jednak samotnou přírodou, tím, jak se střídaly podmínky pro jejich život a to pozitivním výběrem odolnějších jedinců, i mutacemi díky přirozené radioaktivitě, tam, či onde. Tato informace se po staletí v genomu rostliny opravovala převážně evolučně, proto si současné plané rostliny udržují daleko větší plastičnost vůči okolním podmínkám, než šlechtěné. Ale i ty šlechtěné stále mají tu svou původní, desetitisíce roků prověřenou informaci pro přežití...třeba nepříznivých podmínek.

Lidé mají většinou strach z geneticky modifikovaných produktů a to z důvodů, že jsou nevhodnou, či přímo rizikovou potravinou pro tělo. Z toho bych, ale já osobně, tak velký strach neměl. Mé obavy vyplývají hlavně z toho, že takto geneticky modifikované rostliny se umisťují do přírody, kde se začnou křížit z těmi normálními a tomu křížení nelze zabránit ani izolační vzdáleností, ani pěstováním ve skleníku.. Tyto plodiny získají od genetiků sice jisté výhodné vlastnosti, jako je to třeba u kukuřice v odolnosti vůči širokospektrálnímu herbicidu, ale tato výhoda nemusí trvat věčně, protože se obklikou ta informace dostane do plevelných rostlin a ty budou také odolné. Také se v rýži může zvýšit obsah vitamínů, či jak bylo popsáno v článku a následném rozhovoru, lze zlepšit odolnost pšenice vůči suchu..za účelem zvýšení výnosů... Ano, toho všeho lze dosáhnout, ale jen za tu cenu, že narušíme zcela zásadně informatiku v rostliné říši a ta, ale tvoří základ pyramidy našeho života. Jakýkoliv kolabs v rostliné říši, jakákoliv nekotrolovatelná reakce, může spustit daleko větší hladomor, jako ten, nad kterým by ty modifikované rostliny měly zvítězit... Rostliny mohou ztratit svou přirozenou "imunitu" budovanou po desítky tisíc roků a místo větších výnosů, mohou přijít ty katastrofální. Geneticky upravená rostlina není opravdu žádná lokomotiva, to je časovaná bomba a nikdo neví, kdy může "bouchnout"..., protože modelovat reakci přírody asi nikdy nedokážeme. Jsme pouze její součástí, takovým maličkým zrnkem v rámci její informatiky. A dost možná, že i tím "namachrovaným", jak jsem v jisté nadsázce napsal v titulku.

Vím, jsem asi v tomhle velký konzervativec, protože v přírodě preferuji evoluci..před revolucí....a to proto, že příroda má tu evoluci perfektně zvládnutou. Jen jednou asi využila revoluce, to když do sebe "dosadila" i člověka. Kdo ví, zda toho už nelituje....