Na tomto světě jsou myslím jen tři "objekty" u kterých není možné změřit jejich kapacitu. Tím prvním je vesmír, tím druhým mozek a tím třetím naše zeměkoule..
Ať si vezmete cokoliv jiného, kapacita či objem se dá změřit (kondenzátor, koule atd.). Tyhle fyzikální věci mají vždy i kapacitu či objem maximální, tedy konečnou.Ale kde je konečná kapacita pro hvězdy a planety ve vesmíru, kde u myšlenek pro mozek a kde života pro naši planetu? A protože kapacita lidského mozku je možná stejně nezměřitelná, jako vesmír, zkusme teď přemýšlet o té, někde konečné, kapacitě zeměkoule. Přemýšlet o tom, pro jaké množství lidí je vlastně "stvořená".Tento problém svádí k zjednodušování, to je k počítání kolik lidí může zemědělství a rybolov uživit. Ale to nelze vůbec spočítat, neboť, když přibývají lidé, tak ubývá půda pro získávání potravin. Přesto tu nějaká optimální a hlavně maximální kapacita musí být. Předložím vám svou spekulaci, tak to i tak berte, ale zkuste se přesto nad ní zamyslet. Možná, že ještě optimální kapacitu nemusíme vůbec zkoušet počítat, třeba ji máme už dávno na očích, jen jsme si ji dobře při čtení knihy knih nevyložili. Podle Bible stvořil Bůh zeměkouli a život za 6 dnů a sedmý den odpočíval. (Samo sebou to jsou z hlediska času symbolické dny..) Co když je právě v těch dnech zakódováno pro kolik lidí naši planetu "stvořil".. Vždyť by to mělo i svou logiku. Bez určení kapacity by byla tato moudrá kniha jaksi neúplná. Možná, že ji tvořil a pak odpočíval každý den pro jednu miliardu. To by znamenalo, že maximální dlouhodobě udržitelná kapacita je 7 miliard a optimální pod 6 miliard. To je těch 6 dnů práce a 1 den odpočinku. Právě ten jeden den, ten sedmý, může symbolizovat - odpočívejte od dalšího nárůstu, protože po 8 dnu už se svět může začít hroutit..
