Článek o státním rozpočtu na rok 2016 od Pavla Kohouta: http://www.pavel-kohout.cz/clanky/rozpocet-2016-zadne-pouceni

Jen pro přesnost: Vy vážně považujete roky 2007 a 2008 za jedny z nejhorších? Roky, kdy začal významně klesat rozpočtový deficit až na 16 mld. v roce 2008. Jistě, nebyla to nula, ale trend byl jasný a směr významný. Škoda, že svět byl proti. Řekl bych, že se Vám ta analýza nedaří.

Mezi roky 2004 až 2008 stoupnul dluh z cca 493 miliard Kč na 1000 miliard Kč - zdroj zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky

Je třeba si všímat toho, že rozpočet má vždy dvě stránky, příjmovou i výdajovou a těší mě, že současná vláda si té příjmové začala všímat. Když po 7 let nedávno uplynulého pravicového vládnutí jsme se zabývali jen stránkou výdajovou a díky nesmyslný škrtům zažili opakovanou recesi, která se okolních zemí nedotkla.

Před více než 10 lety napsal Horst Afheldt knihu Wirtschaft die arm macht (Hospodářství které plodí bídu), kde mj. vydělil HDP počtem Němců, a to od roku 1950 do roku 2000 a zjistil, že za 50 let zbohatl průměrný Němec 7x. Ovšem protože průměrný Němec neexistuje, tak to rozdělil na zaměstnance (90% Němců v ekonomicky aktivním věku) a na firmy a bohaté (kteří ty firmy vlastní) a zjistil, že zaměstnanci zbohatli 2,8x, zatímco firmy a bohatí 12x.

K tomu spočetl i druhou stránku věci - jak se za 50 let vyvíjelo zdanění. A zjistil, že zatímco v roce 1950 platili bohatí a firmy 75% všech daní, které se vybraly v Německu (a zbývajících 25% tedy zaplatili do rozpočtu zaměstnanci), v roce 2000 už se bohatí a firmy podíleli na příjmech státního rozpočtu pouhými 20% (a 80% daní zaplatili zaměstnanci).

Je tam vidět i tendence - tedy to, že příjmy zaměstnanců zhruba od poloviny sledovaného období stagnují a naopak příjmy firem a bohatých začínají růst progresivně.

My sice tak dlouhou statistiku nemáme, ale myslím si, že vývoj u nás probíhá podobně a že Afheldt pěkně ukázal příčiny problémů států v sociální oblasti - bohatí a firmy přestali do rozpočtu platit a ze stagnujících příjmů zaměstnanců nelze chod státu a sociální oblast financovat na potřebné výši.

V devadesátých letech u nás platily firmy 55% daně ze zisku a nejvyšší zdanění příjmů činilo 47%. Teď je to 19% a 15% lineárně.

Pokud firmy a bohatí přestali platit daně a příjmy zaměstnanců stagnují, není nic divného, že stát hospodaří s deficitem.

Neznám "Horsta", ale nebude to spíše tím, že i sociální inženýři zjistili, že i malým zvýšením daní zaměstnanců vyberou více peněz než větším zdaněním bohatých.

Vazeny pane, jiz dnes vam reknu. Nebudete mit s vasimi clanky uspech. Mnoho obcanu se ani nebude snazit ty clanky cist. Nevadi. Pro mne je thema velice zajimave.

Pro vas na zacatek navrh na podivani se do sveta, zdali system ktery zde nekolika vetami naznacim, je nekde uskutecnen stejnym zpusobem jako muj navrh.

Kazdy hlavni socialni program musi mit specialni konto. (kazdy obcan je muze znat.) A take se muze na internetu podivat, jak tento program si stoji. Tento program MUSI mit specifikovany prijem. (jinymi slovy, odkud penize budou prichazet). Na tento prijem, po odhlasovani Parlamentem, NESMI zadna cast moci (mame jich mit TRI) sahnout. Jen Parlament muze po stanovene dobe, upravit prijem. Pri celkove uprave programu, tedy i vydeje, vysledek domluvy v Parlamentu musi byt predlozeno obcanum ke schvaleni. Jedna se hlavne o duchodove zabezpeceni, nemocenske pojisteni a socialni podporovy program. Dekuji.