Podminovaná půjčka, leasing, hypotéka

Skryté nástrahy, rozbušky a  natažené dráty.  Klopýtneš  a letíš do nebe. Minové pole. A přesně takhle fungují finanční produkty nejen pokoutních lichvářů, ale i renomovaných peněžních ústavů.V jejich smlouvách a obchodních podmínkách jsou často skryty zákeřné nástrahy, čekající na sebemenší klopýtnutí, aby způsobily velmi citelné následky, nejlépe celý řetězec  explozí. Pravé minové pole bouchne a zmrzačí vás fyzicky. Podminovaný finanční produkt Vás zmrzačí nebo zabije finančně. Ale pro bankovní i nebankovní úvěrové společnosti je velmi výhodný.

Nejprve se zamyslete, jak má vlastně v podmínkách poctivého hospodaření a dobrých mravů fungovat půjčování peněz. Věřitel a je jedno jestli nebankovní nebo bankovní firma, leasingovka nebo jiný subjekt má k dispozici zdroje, které chce půjčit. Odměnou za to že půjčí peníze - tedy jeho hrubým ziskem - je úrok, kteří mu dlužníci vyplatí navíc k půjčeným penězům. Tento hrubý zisk pak musí pokrýt jednak náklady, jednak podnikatelské riziko. Dostane li se klient do stadia neschopnosti splácet, znamená to pro věřitele PODNIKATELSKÉ RIZIKO, že o svoje investice příjde. Proto si  vybírá si podle svých kritérií takové věřitele, u kterých je to že půjčku splatí  velmi pravděpodobné a málo bonitní věřitele odmítá. Každá  situace, kdy věřitel chybně odhadne bonitu dlužníka a musí peníze vymáhat nebo o ně přijde však v podmínkách dobrých mravů a poctivého obchodování není a ani nemůže být pro něj zisková. Je to právě ono podnikatelské riziko věřitelů.

Zamysleme se dále. Věřitel má peníze proto aby jejich pomocí generoval zisk. Tedy  je v jeho zájmu aby peníze byly všechny PUJČENY  a všechny generovaly úroky. Připomňme si dále, že splátky jsou tvořeny defakto dvěma položkami. Splátkou jistiny a úrokem. Jedna část vrací půjčené peníze, druhá část je ZISK který věřitel dostává za to že půjčil.  Potud vpořádku. Co se však stane, dostane li se dlužník do problémů se splátkami ? Většina klientů se dostává do přechodně špatné  finanční situace takové, že by mohla nějakou dobu splácet jen úrok ale již ne jistinu.   Věřiteli tak ale  nevznikla žádná škoda neboť jeho peníze stále VYDĚLÁVAJÍ (generují úrok, který věřitel reálně dostává), stačí jen smlouvu automaticky  prodloužit o období ve kterém má dlužník problémy splácet jistinu.

Tato doba je samozřejmě ekonomicky rozumná různě dlouho u různých typů úvěrů. U spotřebitelských úvěrů pár měsíců, u auta odhaduji kolem půl až třičtvrtě roku, u dlouholetých  hypoték,  nemovitostí zajištěných úvěrů, může jít řádově o roky aniž by věřitel utrpěl jakoukoliv finanční ztrátu, nebo přišel o zisk.  Pro věřitele je to vpodstatě výhodné, neboť mu peníze dále vydělávají aniž by musel provádět investice do získání nových dlužníků - marketing, porpagaci, bonitací nových zájemců, provize sprostředkovatelům a platy zaměstnancům atd. Této tézi dávají za pravdu i samotní věřitelé, kteří předčasné splacení trestají sankcemi  - protože jsou připraveni o předpokládané výnosy z úroků.

Jenže to by leasingovky, banky,  poskytovatelé hypoték i nebankovní společnosti musely jednat podle dobrých mravů a ne jako hyeny a zloději.  Za současné situace však finanční instituce na férovku a na dobré mravy nehrají. Je pro ně totiž finančně mnohonásobně výhodnější spusti kolotoč sankcí, vymáhání a z klienta vytěžit co to jen jde.

Následující příběh je podobný jako desátky ostatních. Známá , říkejme jí paní X měla na leasing  od renomované leasingovky (opravdu je jedno, které,  podobnou klauzuli mají ve smlouvách všechny) vůz. Minulý čas je správný. Kvůli zdravotním problémům se dostala do problému finančního a tak se spozdila se dvěma splátkami. Smlouva je však pěkně vypečená. Přesněji doslova podminovaná a přímo počítá s tím, že nepatrný finanční problém spustí VÝBUCH a následnou řetězovou reakci.

Tím detonujícím ustanovením jest takzvaná "Smluvní pokuta". A to prosím ve výši 100 procent zmeškané splátky.  O tuto smluvní pokutu však NENI  navýšena celokvá hodnota kontraktu, ani není třeba prodloužena doba splácení o čas na její pokrytí, jak by to bylo nejen logické ale i férové. Nýbrž je vymáhána rovnou a hned. Smlouva zkrátka počítá že když se klient dostane do potíží se splátkou, nebude mít už peníze na splacení i smluvní pokuty a v ten moment se pro něj stává leasingová smlouva  secsakra nevýhodnou.  Toto ustanovení je právě onou nášlapnou minou v leasingové smlouvě, nastraženou tak aby vybouchal a přinesla co největší ztráty klientovi a co největší zisk leasingovce.

Vozidlo si leasingovka odveze, v poloprůhledných dražbách jej speněží za pakatel spřáteleným podnikatelům. Na různých pokutách sankcích, smluvních poplatcích atd nakonec dostane leasingovka zaplaceno možná  i víc než kdyby leasing doběhl v pořádku. Ovšem  paní X s auta která vlastně zaplatí, už z něj neuvidí ani koncová světla.

Pro leasingovku je to super kšeft. Daleko ziskovější, než kdyby klient/ka finančně neškobrtla. Troufnu si však tvrdit, že takto dosažený zisk je v rozporu s dobrými mravy a z ideou férového a transparentního finančního podnikání vůbec. Ano už slyším chytrolíny stylu "Tak to neměl/a podepsat". Jenže ať tito samí chytrolíni najdou nějaký finanční produkt nějaké společnosti,  který podminovaný není, a pak ať povídají svoje moudra. Leasingové, úvěrové a hypoteční společnosti dnes již prakticky žijí z  těl  rozmetaných obětí.  Připomenu si výrok jednoho finančního sprostředkovatele: Když já pujčím někomu sto tisíc, za tři roky z něj mám sto tisíc zisk. Když nesplácí, nastoupí právníci a já z něj mám  zisk sto tisíc za rok. A ho to stojí dvěstě pade.

Jde to dokonce tak daleko že se v poskytování finančních produktů  preferují žadatelé, kteří nejsou ještě úplně bez majetku a příjmů , nejlépe pak s příjmy placené státem (dávky , inv.  důchody),  tedy bude jin co sebrat ale je zároveň  pravděpodobné, že se mohou dostat do problémů se splácením  - a na to čeká ve smlouvách v odstavcích titěrných písem desítky rozbušek. Podminované finanční produkty se již dávno staly normou na finančním trhu. A to je špatně.

Oblíbená minová pole  v leasingových smlouvách, hypotékách a nebankovních půjčkách  jsou zejména "splátka se pokládá za splacenou až uhrazením její celkové výše", čímž je znemožněno platit v případě výpadku příjmů jen úroky, (což znovu podotýkám není pro věřitele žádná ztráta),  "ztráta výhody splátek" při které je požadováno vrátit celý obnos najendou nezřídka s velkou pokutou v případě jediného byť i nevýznamného (v extrémních případech i jednodenního) zpoždění plateb. Dále zněkolikanásobení úroku v případě prodlení byť jen jediné splátky o jediný den. Také pojištění schopnosti zplácet, které sice platíte, ale ve finále, když jde do tuhého  na něj nikdy nedosáhnete, popřípadě pokryje jen splátku ale ne mnohonásobně tučnější smluvní pokutu,  takže pro vás nemá prakticky význam. Sankční splátky o velikosti rovnající se  nebo přesahují splátku spožděnou, a tak dále. Smluvní pokuty,  přičemž je samozřejmě kalkulováno s tím že když se někdo dostane do problémů se splátkou, NEBUDE  mít ani možnost zaplatit okamžitě horentní smluvní pokutu. Podminovaná půjčka vybouchne, mašinerie se rozjede. A leasingovka, banka, poskytovatel hypoték nebo nebankovní úvěrovka s klienta v podstatě vydělá daleko více, než kdyby  žádný problém neměl. Finanční hyeny jsou tvorové kreativní a meze jeich tvořivosti již dávno zákonodárci ani soudy úspěšně nekladou.

Velmi markantní je to například u hypoték, kde banky předváději zlodějinu na ultra. Začneme odhadem ceny nemovitosti. Všichni poskytovatelé hypoték mají vlastní odhadce, kteří s  odhadní cenou nemovitosti manipuluje směrem dolů, tedy v neprospěch klienta, protože nižší zajištění pro něj znamená vyšší úrok. Pro nákupu tak musí použít buďto vyšší hotovost, nebo se smířit s tím, že kvůli vyššímu úroku nakonec zaplatí o statisíce více. Tím však celá věc nekončí.

Zatímco smluvní pokutu za předčasné splacení hypotéky,  ve výši statisíců korun si účtuje kdejaká hypoteční banka, jako poplatek za to že její klient nebude platit úroky tak dlouho jak předpokládala. Prakticky žádná banka však nenabízí a už vůbec ne standardně možnost hypotéku na nějakou dobu v případě finančního problému "uspat" placením jen úroků ale ne jistiny.Hypotéky tak jsou díky svým specifickým vlastnostem podminovány už z podstaty věci. Jednak se ručí přímo střechou nad vlastní hlavou, jednak jejich splácení trvá dlouhou řadu let, dvacet i třicet nejsou vzácností a pravidelně tvoří naprostio největší položku v rodinných rozpočtech.

Rodina, která si hypotéku vezme, je tedy k nějaké finanční nehodě přímo náchylná. Stačí ztráta zaměstnání jednoho člena, zdravotní problém nebo rozpad rodiny. A BUM. Roztočí se kolotič sankncí, penále a exekucí. Ke konci zbyde oné rodině holý zadek a žádá o oddlužení a osobní bankrot. Z výbuchu tohoto minového pole se prakticky nikdy nezvedne. Ale banka si přišla na své. Je to pro ni ekonomicky výhodné , jinak by to nedělala. Jednak má zástavu - dům, který díky zmanipulovanému odhadu  představuje často o čtvrtinu i více větší tržní  cenu než na kterou byl bankou  odhadnut a zastaven, mají akontaci těch lidí a jejich veškeré úspory . Mají v exekucích jejich majetek a ještě veškeré příjmy po dobu pěti let z oddlužení.  No neberte to. Výbornej kšeft. Samozřejmě, odlužení nepokryje celkovou hodnotu různých přebujelých  a především nemravných (už jsme si řekli v odstavcích výše, proč jsou smluvní pokuty v situaci kdy může klient splácet jen úroky nemravné )  sankčních úroků a poplatků. Tak se zbytek jako bonus odepíše do ztrát, sníží si o ně svůj zisk a tedy i daně odváděné státu.  Takhle fungují podminované půjčky, leasingy a hypotéky. Takhle funguje finanční sektor.

Jaké je řešení ?  Především se o problémech podminovaných finančních produktů musí mluvit, musí e o ně zajímat organizace chránící spotřebitele a v neposlední řadě také naši zákonodárci, zvolení lidmi k tomu aby chránili jiejich zájmy a pomocí legislativy udržovali jasná pravidla a férový systém. Jsou nutná razantní opatření, která vrátí uprchlé hyeny zpět do klece v zoo.

1: Ze zákona stanovit na jak dlouho mohu být půjčky určitého typu "uspány" jen placením úroků a ne jistiny a prohlásit toto "uspání" za zákonné právo všech dlužníků. Toto opatření jak jsem rozvedl o několik odstavců výše Věřitelům NEZPŮSOBÍ  žádné reálné finanční ztráty ale zabrání jim v odpalování nemravných "minových polí" v jejich pokoutných  smlouvách.

2: Ze zákona zakázat poskytovatelům hypoték používat vlastní znalce k odhadu nemovitostí a místo toho povinnost používat náhodně vybrané znalce ze seznamu. Zamezí se tak bankovním čachrům s podhodnocováním  nemovitostí v neprospěch klientů.

3: Stanovit zákonný procentuální strop uplatňovaných sankcí k výši sankcionované povinnosti. Zamezí nárůstu fiktivních pohledávek takřka do nekonečna. Zamezí čachrům s odepisováním fiktivních finančních  ztrát finančními ústavy a tím i zvýší příjmy státního rozpočtu.

4: Ztráty z takovýchtro úvěrových transakcí ze zákona nepočítat jako daňově odpočitatelnou položku.Tím se zamezí daňovým únikům spojeným s odepisováním fiktivních ztrát virtuálních peněz, které vznikyl jen na papíře.

5: Ze zákona stanovit vhodné mechanizmy které zajistí,  že  plnění vymožené sankcemi nesmí být pro věřitele výhodnější, nežli plnění bezproblémové. Je to riziko věřitele, aby zvažoval správně bonitu svého klienta a je nemravné když špatný odhad bonity je pro něj ekonomicky výhodnější než odhad správný.  Vrátí se tak  férovost do finančních transakcí a zamezí poskytování spekulativních půjček stylu "sankční tunel na klienta". Odpálením minového pole ve smlouvě klienta také nebudou moci finanční instituce a poskytovatelé půjček, leasingů a hypoték zneužívat k nemravnému zisku ale budou ekonomicky motivovány k tomu problémového klienta nepotopit a neožebračit, ale situaci řešit. A v neposlední řadě opravdu ponesou finanční rizika svých rozhodnutí.

Těchto pět jednoduchých opatření by přispělo k ozdravení nejen finančního prostředí u nás ale především k ozdravení ekonomiky jako celku.

Podminované finanční produkty, nastavené tak, že místo oboustranně výhodné půjčky jen čekají na klopýtnutí klientů, aby je oškubaly dohola,  jsou totiž tím hlavním problémem  a tím hlavním nebezpečím  zadlužovnání domácností. Dle mého soudu jsou také  hlavní příčinou a celosvětovým hybatelem světové ekonomické krize. Jak si pamatujeme, krize začala prasknutím hypoteční bubliny v USA, u kterého se všeobecně tvrdí, že to bylo díky poskytování slabě zajištěných hypoték sociálně slabším vrstvám. Nicméně, v čem se liší tyto nesplácené hypotéky od hypoték v pořádku splácených ?  Sociální vrstvou žadatele ? Kdepak.  Liší se jen a pouze  výší úroku a drakoničností sankčních podmínek a velikostí minového pole, které obsahují. Liší se tím jak intenzivně čekají na chybu a klopýtnutí klienta. Liší se množstvm rozbušek. Bankéři tomu eufemisticky říkají "cena za riziko".  Banky v USA tak těm slabším klientům a tedy z podstaty více náchylným na fluktuace příjmů, rozdaly podminované finanční produkty u kterých zjištně a spekulativně počítaly že zákonitě dojde k finančním výbuchům. Toto se jim však vrátilo jako bumerang v podobě národní a později celosvětové recese

Rodiny postižené výbuchem podminovaných finančních produktů  pak zhoršily ekonomické zdraví rozsáhlých oblastí, pěkně odspoda odčerpaly disponibilní peníze z ekonomiky a pěkně zespoda nastartvaly  ekonomický krach. Banky v USA tak v přílišném hyenizmu pomocí podminovaných hypoték odsřelily to nejspodnější patro své národní ekonomiky a  kolaps se musel zcela zákonitě přenést do vyšších pater. Jak víme z případu "dvojčat", u žádné stavby nelze doufat že půjde odstřelit jen první patro a zbytek věžku zůstane dál stát. Měřítkem bohatosti společnosti a ekonomického růstu je totiž právě růst aktiv a bohatství těch nejširších vrstev OBYVATEL jako celku, ne nějaké kouzla s účetními uzávěrkami bank a deficity státních rozpočtů.

Co s tím udělají naši ekonomičtí a zákonodární  kapitáni u kormidel ? Poučí se z chyb a kaskády  průserů, které podminované finanční produkty celosvětově spustily ?

A co VY ? přečetli jste si svoji smlouvu ? Zamyleli jste se kde má právě ta  VAŠE  smlouva   s tím TAK DŮVĚRYHODNÝM PENĚŽNÍM ÚSTAVEM,  svoje minové pole ? Na kolika metrácích dynamitu stojí právě ten VÁŠ  domov ? Kolik šůlků dynamitu má vaše nové auto u benzínové nádrže ?   Drobné finanční škobrtnutí, které spustí výbuch ( protože je pro každou banku, leasingovku, nebo poskytovatele hypoték mnohonásobně finančně výhodnější Vás roztrhat na cucky )  se může přihodit každému z Vás.