Plaquenill + Summamed - klíč k epidemii coronaviru?

Počínaje dneškem, převzala vláda kontrolu nad lékem Plaquenill, který  hodlá využít v boji s coronavirem. Plaquenil, účinná látka hydroxychlorochin, je přitom téměř tentýž lék, kvůli kterému z lidí měsíc nazad dělal SUKL blbce.

Internetem se šíří falešná alarmující zpráva, jak se ubránit koronaviru. Pomoci má podle příspěvků na sociálních sítí chlorochin, který je ale proti nemoci neúčinný. Varuje před ním Státní ústav pro kontrolu léčiv. Lék může způsobit bolest hlavy, křeče, ale i ztrátu vědomí.Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/chlorochin-lek-koronavirus-ucinky-who-ustav-pro-kontrolu-leciv.A200227_165301_domaci_kane

Že  neumí googlit  ve své slonovinové věži na SUKLu, to mě nepřekvapuje, jsou přecijen placeni z našich daní. Ale novináři, co o tom píší, ti už si zagooglit mohli. Zjistili by, že  zprávy, například na Virology journal  že chlorochin zabírá na SARS virus jsou již z roku 2005 ! A mohli tedy papalášům položit  nepříjemné otázky.

We report, however, that chloroquine has strong antiviral effects on SARS-CoV infection of primate cells. These inhibitory effects are observed when the cells are treated with the drug either before or after exposure to the virus, suggesting both prophylactic and therapeutic advantage.Oznamujeme, že chlorochin má má silný antivirový efekt na SARS-CoV infekce buněk primátů. Tento  inhibiční efekt je pozorován, jsou li buňky chloroquinem ošetřeny jak  před infekcí  tak i po ní, což znamená jak PROFYLAKTICKÝ  tak TERAPEUTICKÝ efekt

 Přesně toto psal Virology Journal už v roce 2005 v článku Chloroquine is a potent inhibitor of SARS coronavirus infection and spread Podotknu, že současný virus SARS2 má se starším bratříčkem SARS1 společné  poměrně hodně, včetně  většiny genetické informace a mechanizmu, kterým se váže na buňkly hostitele. Tak z falešné a alarmující zprávy se nakonec ukázal fakt.

Plaquenyl - hydoxychlochin je méně toxický derivát chlorochinu a o jeho účinnosti na COVID virus stačí zagooglit. Nicméně . Všimněte si z výše citovaného, že chlorochin má zřejmě i PROFYLAKTICKÝ ÚČINEK , tedy může být podán PŘED expozicí virem - ideální pro lékaře, sestry, záchranáře, policisty, kteří mají vysokou pravděpodobnost, že se s virem setkají. 

Protože (dle FDA), dosahuje plaquenil maximální hladiny účinných látek již za 3-4 hodiny, byl by vhodný i jako profylaxe při například selhání  ochranných pomůcek u zdravotníků a záchranářů.  Dále, poločas v krvi je 22 dní a mnohem déle v krevní plasmě (přes 120 dní !) .  Chloroquin pak 45-55). I když se používá Plaquenil k prevenci malárie, používá se v dávce dvou tablet - JEDNA TABLETA TÝDNĚ.  Jedna jediná tableta by tedy pravděpodobně ochránila (nebo rizikla zmírnila ) u těch nejexponovanějších  pracovníků na mnoho dní  !

A samozřejmě, profylaxe pro nejohroženější skupibny obyvatel - nemocné a seniory se také přímo nabízí.

Nedávno zveřejněná Francouzská studie potom dává ještě více naděje. Při kombinaci hydroxychlorochinu (plaquenyl) a azythromycinu (Summamed)  dokonce zkracuje dobu průběhu i dobu infekčnosti COVID virem na únosných 5  dní. Součástí studie je i následující graf

černou barvou je vyznačen počet PCR pozitivních  (tedy těch u nichž bylo možno zjistit přítomnost virové  RNA)  u lidí neléčených, modrou pak u lidí léčených Plaquenylem samostatně a zelenou u lidí, léčených Plaquinilem plus azitromycinem.

(zdroj: Gautret et al. (2020) Hydroxychloroquine and azithromycin as a treatment of COVID-19: results of an open-label non-randomized clinical trial. International Journal of Antimicrobial Agents – In Press 17 March 2020 – DOI : 10.1016/j.ijantimicag.2020.105949 )

I když váhu studie  silně zmenšuje malý počet  účastníků a fakt, že nešlo o dvojitě slepou studii, myslím, že výsledky jsou slibné a stálo by za to, ono offlabel užití této kombinace dvou relativně benigních látek co nejdříve  ověřit v klinické praxi, zejména v zemích, kde již mají exponenciální průběh epidemie. Stratit patrně není co.

Je tedy možné, že se nám tak trochu může  objevit světýlko na konci tunelu. Je nám ovšem houby platné, když ti, co nás vedou, mají klapky na očích.

PS: Abych uvedl na pravou míru: Častou výtkou je, že antibiotika nepůsobí proti virům.Zdá se to být logické Neboť antibiotika zasahují metabolizmus buněk, třeba tím, že patogenní bakterii blokují nějaký důležitý enzym, metabolickou dráhu, nebo syntézu nějakého pro život důležitého komponentu  a tím patogenní bakterii zahubí. Virus samozřejmě nemá žádný metabolizmus, a proto jej antibiotikum nemůže zabít.

To je ovšem jen část pravdy.  Pravdou je, že antibiotika a jiné látky mohou do životního cyklu viru zasáhnout  dokonce dvěma způsoby. Tím prvním je, že ovlivní vnitřní prostředí  organismu tak, že zhorší možnost viru se množit, nebo vázat  se svými receptory na jiné buńky (infikovat je) . V případě COVID viru to může být  zvýšení PH organismu (Plaquenyl). Tím druhým způsobem, kterým mohou antibiotika a nejen ta, ovlivnit  virus v organismu je, že i v rámci virem napadené buňky mohou blovat syntézu  nějakého komponentu, kterou virus potřebuje k získání infekčnosti, nebo blokovat přímo fungování virové mRNA a/nebo  jeho eznymů polymeráz (jak se patrně děje u Azithromycinu). 

PPS: Prosím šiřte a sdílejte tento článek, děkuji.