Jsou opravdu volební kroužky řešením situace ?

Minulé volby překvapily kdekoho, neboť se zjistilo, že voliči opravdu využívali tzv preferenčních hlasů tj lidově kroužků a tím potopili řadu známých obličejů. Proto se dokonce uvažuje o rozšíření této možnosti - tedy umožnění voličům dávat více preferenčních hlasů. Řeší to  však opravdu politickou situaci ?

Shrňme si zjednodušeně, jak to u nás chodí. Hlasy jsou sečteny v takzvaném prvním skrutiniu a strany, které překročily pětiprocentní hranici jsou zvoleny do sněmovny. Ostatní hlasy jsou shrnuty na hromadu a rozpočítány poměrně těm stranám, kteří pětiprocentní hranici překročili. Teprve potom jsou započítány preferenční hlasy.   S toho  Volič má prakticky dvě možnosti. Volit podle toho, jaké má OPRAVDU svoje politické přesvědčení ale s rizikem, že jeho hlas se stane jen kusem papíru a vlastně tedy nevolil, neboli jest rozpočítán a přidělen straně bez ohledu na jeho názor. Nebo si může volič  najít nejbližší z etablovaných stran u kterých je to naprosto jisté že se dostanou a pak se skřípějícími zuby VOLIT MENSI ZLO.
Dalo by se říci, že většina takzvaných svobodných voleb které u nás zatím proběhly,  byly pouze volbami menšího zla.  Malé a nezavedené strany jsou tak diskriminovány. Ačkoliv přesně tyto strany mohou přinést nové pohledy, nezkorumpované lidi a zpřetrhat letité vazby různých lobystů dojičů a klik. Což je jistě jen ve prospěch nás všech.

Tvrdě poměrové zastoupení bez pětiprocentní hranice, stylem půl procenta voličů = 1 poslanec, bývá kritizováno, a patrně oprávněně, že by vyprodukovalo rozhádanou roztříštěnou sněmovnu, která by neměla šanci se dohodnout na naprosto ničem a tedy by byla spíše pro stát škodlivá.
Já navrhuji jiné řešení. Aby byl v jedněch volbách hlas každého voliče DVOJSTUPŇOVÝ.  Aby se jeden hlas skládal s HLAVNÍHO  a NÁHRADNÍHO  hlasu. Zatímco hlas HLAVNÍ  bude použit v prvním skrutiniu,  hlasu NÁHRADNÍHO bude použit jen a pouze tehdy, nepřekročí li strana kterou v hlase  hlavním volil onu stanovenou hranici. Tento mechanizmus tedy voliči umožní - na rozdíl od dneštních zvyklostí - kontrolu nad svým hlasem i v druhém skrutiniu a v konečném důsledku tak posílí jeho kontrolu nad celým elektivním procesem. A to bez negativních dopadů přísně poměrového zastoupení.
Umožní tak voličům volit přesně podle své preference i mít kontrolu nad svým hlasem i v případě, že se jím vybraná strana přes stanovenou hranici nepřehoupne.   Tím prakticky vymítí onu nutnost "volit menší zlo jen proto aby můj hlas nepodepíral židli stranám s nimiž nesouhlasím",  voliči se stanou odvážnější a sebevědomější, což se jistě projeví v náladě společnosti.  A politické strany u moci pak budou  méně etablované  s menší možností prorůstat do ekonomiky.
Právě ona zakořeněnost, neměnnost a etablovanost  politických stran u moci pak tvoří zásadní podhoubí pro korupci, lobizmus, tulenování a dojení. Je to vlastně "vedoucí úloha strany" dosažená jinými prostředky. Se všemi negativy, které takovéto uspořádání má. Samozřejmě v době, kdy je politikům jasné že zůstanou oni nebo relativně neměnná skvadra u moci prakticky neustále, je pro ně taky zárukou, že na ně nepříjde nějaké nové koště, které by na světlo vymetlo jejich lobysmus a zlodějiny.

Všiměte si, jak volební propad známých stran a volební úspěch neznámých dokázal zamíchat situací. Velmi podstatně například pocuchat zavedené kliky na ministersrtvu dopravy, na ministerstvu obrany atd. Samozřejmě situace, kdy velké a etablované strany neochraňuje před malými a svěžími ona ochranná pětiprocentní hranice také znamená, že bude pro voliče KOHOKOLIV snažžší vyvodit svými volebními hlasy politickou zodpovědnost. Strany a to prosím všechny, se bodou holt muset více snažit. A bude se zase o něco hůře lobovat a o něco hůře krást. A o to přece jde.