O bratru Palečkovi, šašku krále Jiřího z Poděbrad, o starším poťouchlém chlapíkovi, oplývajícím mrštným jazykem a velkou moudrostí vypráví lid četné pověsti. A jedna, pokud si jí dobře pamatuji, je na COVID časy jako ulitá.
Pokusím se Vám ji převyprávět.
Jednou pozdního léta jel král Jiří na obhlídku své země kolem prahy, a vzal bratra palečka ssebou.
Jedou tak krajinou a míjí krásné obdělané pole. Na něm zlátnou velké klasy a je znát, že úroda bude bohatá.
- "Bratře králi, čí je toto pole?" táže se bratr Paleček.
- "Inu, bratře šašku," dí král. "Tohleto pole jsem věnoval těm mrzákům, starým a nemocným ve ve špitáleb u svatého Haštala".
Bratr paleček pokývá hlavou a kouká dál, jak jedou kolem zelené pastviny. Stádo krav se pokojně popásá na šťavnaté trávě, vypadá spokojeně a tučně.
- "Bratře králi, čí je tato zelená pastvina a čí je ten dobytek na ní?" táže se bratr Paleček.
- "Inu, bratře šašku," dí král. "Tuhletu pastvinu i ten dobytek na ní patří těm mrzákům, starým a nemocným ve ve špitále u svatého Haštala".
Bratr paleček pokývá hlavou, něco si zahuhlá pod nos a kouká dál, jak jedou kolem šírého rybníka. I z královského povozu je vidět blýskání rybích hřbetů pod hladinou.
- "Bratře králi, čí je tento nádherný rybník? Komu patří ryby v něm? " táže se krále opět bratr Paleček.
- "Inu, bratře šašku," dí král. "Tenhleten ryvbík, stejně jako to pole se zlatavým obilím, stejně jak pastvina s tučnými kravami, to vše patří těm mrzákům, starým a nemocným ve ve špitále u svatého Haštala".
Jedou tedy dál a bratr Paleček se naposledy ptá: "Bratře králi, a kterak ta nádherná pole, ty zelené pastviny a ten rybník mohou obhospodařovat ti staří, mrzáci a nemocní ze špitálu u Svatého Haštala? "
- "Inu, bratře šašku, oni sami nemohou. Vždyď jsou staří, slabí, nemocní a nemohoucí. Proto jest správa těchto polí rybníků a pastvin svěřena mnichům v klášteře na Františku, kteří nemocným, starým a chromým ve špitálu u sv. Haštala oddaně slouží a ti zboží v jejich jménu spravují " dí král.
Po zbytek cesty se bratr Paleček už na nic neptal, jen si něco broukal pod nos. Za nějaký čas pořádal král Jiří velkou hostinu. Král seděl v čele velkého stolu a kolem něj velmožové, šlechtici poslové a vyslanci jiných království. A jak bylo tehdy zvykem, u menšího, nižšího stolu seděla chasa. Kuchaři, sloužící a další. A jakmile začali sloužící krmi na stoly nosit, vyskočil bratr Paleček ze židle a začal je dirigovat. Na stůl sloužících přišly hory masa, sýrů, bílý chleba a tučné ryby, na stůl krále a velmožů kaše, slabá polévka, černý chlea jak podešev tuhý a víc skoro nic.
I vyskočil král Jiří od stolu , čuje v tom nějakou šaškovinu. " Bratře Palečku, co to děláš ? Copak se to sluší, aby sloužící lépe než jejich páni jídávali ? "
- "Bratře králi." odvětil Paleček: "Když spolu jsme jeli po zemích tvých, kolem velkého pole s plnými klasy jsme jeli, kolem zelených pastvin kolem tučných krav jsme jeli, kol rybníků plných velkých ryb. Vše to mělo patřit mrzákům, starým a nemocným ve špitále u svatého Haštala. I řekl jsem si, že to musí být náramní páni, když tolika statků mají, a jsa zvědav, jak tak velcí páni jídávají, navštívil jsem špitál u svatého Haštala v nedělní poledne. A hle, na stolech jejich slabá polévka, kde jen pár vláken masa plave, ryby čudly kostnaté malinké, spálená kaše s otrubami a chleba jako podešev.. Zhrozil jsem se, když takhle zle je u tak bohatých pánů, zda vůbec jejich sloužící při neděli vůbec co jísti mají, spěchal jsem ke klášteru na Františku, kde mniši oddaně starým, nemocným a mrzákům ze špitálu u svtého haštala slouží a pro ně ony statky spravují. A tam ? Stoly se prohýbaly pod masem. Pečínky, sýry a ryby veliké a zajídali bochníky z mouky bílé. Tak se tedy nezloob bratře králi, neb jsem naznal, že slouhové se v tvé zemi všude lépe než páni jejich najísti musí ! "
Pověst dále povídá, že král se dožral, na koně vskočil a udělal pěkný vítr a nemocní staří a chromí ve špitálu u sv Haštala se konečně, ze statků, které král k jejich obživě věnoval, konečně najedli. Tedy jrestli si ji přesně pamatuji. Ale asi ano.
A co má tato pověst společné s covidovými časy ? Překvapivě mnoho.Dalo by se to shrnout do hesla:
Když nežerou živnostníci, ať nežerou úředníci!
Na jaře vláda zmrazila ekonomiku. Další de facto zmražení nastane v příštích hodinách. Statisíe lidí se třepou ze strachu z existenčních důvodů. A co na to stát ? NIC.
Stát si žere, jako by se nic nedělo. A naši SLOUHOVÉ, rozuměj ÚŘEDNÍCI, ti dál sedí ve svých bezpečných kanclech s jistotou státního platu, který je daleko vyšší a hlavně "jistější".
Ano, STÁT a jeho úředníci, o politicích nemluvě, jsou naši SLOUHOVÉ. Mají SLOUŽIT OBČANŮM. Být "public services" , nikoliv "authorities" A slovy krále Jiřího: NEHODÍ SE ABY SLOUŽÍCÍ LÉPE PÁNŮ JÍDÁVALI !
Co myslíte, sebere stát platy svým úředníkům , alespoň o propad HDP? Vrátí ministři a vrcholní ouřadové do rozpočtu své tři měsíční platy za tříměsíční lockdown na jaře? Přestanou teď, při lockdownu 2.0 brát peníze? Učiní tak i Miloš Zeman, aby ukázal, jak je schopen bez peněz vyžít on ? O 215 míčů na nevýšení rozpočtu prezidentské kanceláře nemluvě. Ano, následující otázky jsou pouze řečnické.
Bohužel, v naší zemi už dlouho, předlouho, není žádný moudrý král, který by sjednal pořádek.A v tomhletom už vůbec ne.
Tak to bude muset jít zase zdola, skrze kosy, sudlice a okokvané cepy.
