O tom, co vše se v GB po brexitu stane, mají alarmisti jasno.Přehršel krizí a katastrof. Ale já myslím, že úplně nejlépe to již před pás sty lety vyjádřil Karel Havlíček Borovský v "Křestu svatého Vladimíra"
Zbohem, a šáteček. A kdybychom se už víckrát nepotkali, tak né abys ho používala jako šnuptychl! Praví parafráze veršů Vítezslava Nezvala.
Právě takové sbohem a šáteček dnes dává Británie EU a EU británii. Roní se krokodýlí slzy, mluví se o prognózách, šátečkem se mává. A nekde v pozadí jsou myriády prognóz, jak to s Británií dopadne tůze tůze špatně.
A co s tím má společné náš Havlíček Borovský, člověk ostrého jazyku a pera, který obojím řádně zvedal mandle a zadělával na psotník Rakouskému establishmentu a církvi?
On totiž ve sbvém (bohužel nedokončeném) díle Křest svatého Vladimíra přesně předpověděl, co se stane po Brexitu. O situaci, kdy ruský Car Vladimir rozkázal popravit boha Peruna a Ruská církev osiřela (a která se Brexitu, přes závoj staletí, podobá ) napsal následující .(zdroj Wikipedie)
Počali se všichni báti
strašlivých následků,
neb žádný nic takového
neslyšel od předků! —
Ale svět je pořád stejný,
lidé ho nezmění:
plivni si stokrát do moře,
ono se nezpění.Tak i v Rusku bez Peruna
ve starém pořádku
běžela světská mašina
jak na kolovrátku.Staří lidé umírali,
děti se rodily,
hodní lidé pracovali
a ochlasti pili.Hrušky zrály o Jakubě
a na podzim švestky:
když se hodně vypršelo,
bylo zase hezky.
Slunce svítilo jen ve dne,
měsíc jenom v noci:
v létě bylo cáru horko
při vší jeho moci.Žito se muselo síti,
tráva rostla sama,
šlechta pracovala hubou,
sedláci rukama.Kdo zaplatil, měl u pánů
všudy dobrou přízeň,
hlad si zaháněli jídlem,
ale pitím žízeň.Všecky řeky byly mokré
a kamení tvrdé:
chalupnice hubovaly,
že jsou selky hrdé.Šlechtic neobcoval s mužským
měšťanského rodu:
ale šenkýři míchali
přec do piva vodu.Mladí lidé pospíchali,
staří šli pomalu:
na každou špetku radosti
přišla špetka žalu.Kdo měl málo, tomu braly
velké pijavice:
moudrých lidí bylo málo,
ale hloupých více.Kdo byl taškář za Peruna,
taškařil zas dále:
a kdo byl poctivá duše,
dřen byl neustále.Neboť svět je pořád stejný,
lidé ho nezmění,
plivni si stokrát do moře,
ono se nezpění.Tak i v Rusku bez Peruna
ve starém pořádku
běžela světská mašina
jak na kolovrátku.
A co že se se strukturami, které byly v Británii na EU závislé ? I v tom má Havlíček Borovský jasno. V kontextu Křestu je to osiřelá církevní hierarchie. Posuďte sami.
Ale církevní mašinka,
ta se zarazila,
neboť kněžům u pytlíku
zaťata jest žíla.Sedlák, ten jest odjakživa
vychytralý kvítek,
hned si z toho utopení
vyhlídl užitek.Přestali desátky dávat,
také na modlení,
ani štolu, ani na mše,
když prej pánbůh není.
Na ofěry nechodili,
při funusech ticho:
kostelníci mřeli hladem,
kněžům splasklo břicho. —Tu hned tekla krev z obrazů,
děly se zázraky:
čistá panna porodila
čtyry mladé draky.Báby viděly znamení
na nebi a všude:
prodávaly staré sukně,
že soudný den bude.Báby viděly znamení
na nebi a v dírách,
slyšely potopu světa
hučet ve všech škvírách.Po svatbě se narodilo
dítě za čtvrt léta:
kupujte, lidi, měchejře
na potopu světa!
Tak zapněte asociační centra v mozcích a srovnejte křest Svatého Vladimíra s tím, co se dnes píše o brexitu. A mě nezbývá, než nad géniem a prořezhubností pana Havlíčka Borovského zase jednou smeknout klobouk. Trefil to před těmi ca 150 lety jako pověstný hřebíček na hlavičku a pérdel na hrnec.
