nad sebou vynesl ORTEL. Má z ostudy KABÁT a MATTONI už není (sponzorem). Takhle nejvtipněji a v podstatě nejvýstižněji schrnul dění kdosi v diskuzi.
Nalistujete li heslo u soutěže "Zlatý slavík" ve wikipedii, dozvíte se že:
Od zhruba 70. let 20. století do pádu komunismu byly jeho výsledky z politických důvodů falšovány.[1][2] V roce 1970 nejvíce hlasů v kategorii zpěvaček získala Marta Kubišová, výsledky nesměly být publikovány.
Ano. Z politických důvodů nesměli uspět Kubišová, Waldemar Matuška, když zdrhnul za kopečky (ize znělky seriálu Chalupáři byl tehdy odejit) nebo třeba Pražský Výběr.
Teď je jasné, že v soutěži, která je přímo nástupcem výše zmíněné, s politických důvodů nesmí uspět Ortel. Čím více mlhy vypouští pořádající agentura Musica Bohemica, a její mluvčí pan Jaroslav Těšínský , tím je to jasnější. Prý budeme jednat. Prý čísla stejně NEZVEŘEJNÍME
Mentalita komunistckých aparátčíků, kdy se nepohodlná čísla prostě nezveřejnují. I když od totáče uplynulo již spousta vody, alergie na takové chování ve společnosti přetrvala. A roste i v lidech, kteří totalitu nikdy nepoznali.
Pozastavme se, proč z principu Ortel nemohl uspět. Jest to proto, že jest nařkávín, že je nacista a kdesi cosi. Tedy ohrožením pro demokracii. Všichni ti zastánci demokracie ji tedy musí bránit - narušitele zlikvidovat, umlčet nebo aspoň omezit a zatlačit z očí. Co na tom, že takto se z demokracvie stává Krylova demokratůra.
Ale budiž. Nechť je aféra Slavík Ortel poučením pro všechny. Protože jestli se z ní nepoučíme, dopadneme blbě a tvrdě. Třeba v další totalitě. Neboť platí následující čtyři maximy:
1: Nelze chránit demokracii nedemokratickými prostředky ! (mezi něž patří i manipulace s "hlasem lidu a zatojování nepohodlných čísel")
2:Nelze to ani s použitím cenzury, mediální manipulace nebo zamlčování faktů.
3: Když se o to někdo pokusí, pak se samotná Demokracie postaví proti němu !
4: Diktatura demokracie je oxymoron !
