Oficiální strategií pro boj z COVID epidemií je "zploštit křivky" a "rozvolnění epidemie". Samozřejmě jsou toho plné noviny. Ale je tady ještě jedno "splošťování a rozvolňování" jiné křivky, se kterou se vláda rozhodně nechlubí.
Zákeřnost, s jakou byla přijata drastická opatření (Ne, obchody zavírat nebudeme a bum ho). Nevěřím ,že například nemohly být hospody informovány několik dní dopředu, aby neměli na víkendy skaldy plné zboží a leckde i navařeno na sobotu, připraveny zákusky atd.
Zamlčení, že firmy mají podle krizového zákona právo žádat odškodné.Věrolomnost, s jakou vláda přednáší srdceryvné projevy k národu, ale přitom v noci zákeřně a v tichosti mění legislativní bázi krizových opatření, aby nikdo na odškodné nedosáhl, dosáhla takových výšek, že si dokonce už i od odborářů vysloužila nelichotivé, ale padnoucí označení ŠMEJDI.
Všechny ty sliby nesliby a opatření neopatření mají jediný cíl. DÁT CO NEJMÉNĚ, a zlikvidovat co nejvíce těch nejmenších. To vše spustilo v první řadě ŠOK. V druhé řadě pak obrovskou vlnu zoufalství, strachu a bezmoci. A zoufalí a bezmocní lidé mají tendenci vzít věci do vlastních rukou.A to si nikdy nemohla žádná vláda dovolit.
ANO, i tuto křivku - křivku zoufalství a nasranosti lidí, křivku bankrotů, insolvencí a sebevražd musí vláda zploštit, aby neskončila přinejmenším v propadlišti dějin, při nejhorším v propadlišti šibenic. Sploštit, a přitom dosáhnout svého cíle. Co nejméně pomoci malým , co nejméně poškodit ty velké - lobbysty, oligarchy, miliardáře a banky .
Vláda totiž drobným živnostníkům a firmám nikdy pomoci nechtěla. Samostatně podnikat totiž rovná se SAMOSTATNĚ MYSLET a samostatně myslící lidé jsou nebezpeční. Pryč s nimi ! A k tomu se koronavirus nesmírně hodil.
Strategie k tomu byly zvoleny následující:
Jednak "Slibem nezarmoutíš", dát lidem naději v nějaké rozumné řešení jejich situace, a tím je udržet v klidu. Přitom ale reálně pomoci co nejméně... ale je li zoufalá situace, budou ldi i tak vděční. A tak se naslibovaly a realizovaly naprosto nefunkční nebo pro mnoho podnikatelů nedostupná opatření. Program COVID s 50stránkovou žádostí, o který museli podnikatelé žádat v době, kdy ještě nebylo vůbec nic jisté. ošetřovné pro OSVČ, na které ovšem nedosáhnou lidé, kteří dluží byť jedinou korunu - přitom právě matky samoživitelky se nejčastěji občas do různých zkluzů dostanou. Program Kurzarbait "ANTIVIRUS", který sice slibuje podporu na mzdy lidí v karanténě, ovšem jedním dechem zneužívá tísně podnikatelů s uzavřenými provozovnami - aby jej dostali, musí se zříci všech nároiků vymáhat po státu škody soudně.. Program "pětadvacítka", která je v podstatě živnostníkům hozená kost ze stolu, a který se měníl tolikrát a takovým způsobem, že se člověku obrací kudla v kapse.
Zadruhé "Budeme to zkoušet a ono něco určitě projde". Jde o opotřebovávací válku, spoléhající na to, že pozornost médií a lidí ochabne, téma covid krize vyšumí, a tedy u vyčerpané a otrávené veřejnosti, nejklépe v existenčních problémech, projde daleko víc věcí, a mnohých zákeřností si nevšimne. za všechny jmenujme náhodné umlčení "InfoSoudu", náhodně podstrčené legislativní balíčky dávající předsedovi vlády defakto pravomoci Vůdce a tak dál.
Zatřetí. Přesměrování nenávisti Musíme veřejnosti přece ukázat, kdo jsou ti zlí , neukáznění, kdo tady za všechno můžou. Hledání nepřátel. nejlépe to jde pomocí nesmyslných nařízení a jejich tvrdého vymáhání. A tak policajti jak v padesátých letech jezdí chodit chytat trampy do přírody v souladu s rozkazy, ale proti zdravému rozumu. A média s toho mají horké téma.Plebejcům je třeba předhodit lidi, které bude dav nenávidět místo věrchušky.
A za čtvrté:Postupné uvolńování. Nastoupí postupně do práce ti malí - do svých dílniček, živností, holičství, boutiků a budou se honit, makat a dřít aby dokázali nemožné. Zachránit své živnosti, své obchůdky hospody, prodejny, kadeřnictví atd. A protože coby živnostníci ručí celým majetkem a dluhů z podnikání se nedá nijak rozumě zbavit, tak vlastně, aby zachránili alespoň kousek možnosti žít důstojný život s jakoukoliv perspektivou.
Boj ve většině případů MARNÝ podle hesla "Neutečeš, jenom umřeš vyčerpaný". Kdo to náhodou nějakou dobu přežije, bude následně ROKY třít bídu z nouzí, neboť budou muset splatit každý halíř, který si na restart svého podniku budou muset za krvavých podmínek půjčit. A tedy nebude moci konkurovat ani službami, ani sortimentem a vlastně ničím velkým řetězcům.
Resistence is futile. Ale ne každému to dojde hned, poznání, že se přežít nedá přijde postupně. Přesně učebnicově podle "pěti fází umírání Kübler-Rossové" POPÍRÁNÍ... AGRESE... SMLOUVÁNÍ.... DEPRESE... SMÍŘENÍ . U rozdílných podniků a rozdílných lidí bude ten proces postupný a tedy svůj účel "rozvolnění křivky" více než splní.
Rozvolní se tak nárůst ekonomických problémů, krachů, bankrotů. Rozvolní se nárůst nezaměstnanosti i nárůst existenčních nouzí a sebevražd z nich plynoucích. Tím pravým cílem "splošťování a rozvolnění" téhle křivky, je mít příliš málo lidí současně zlikvidovaných, aby to vydalo na nějaké větší akce občanské neposlušnosti, kterou by se mohli domoci férovějších podmínek .
A partička psychopatů nahoře se navzájem poplácá po ramenou. jak tu krizi výborně zvládli. A že bude spousta lidí "tam dole" doživotně v .........., to je nahoře netrápí.
