Proč tak expresivní titulek? Inu proto, že tento stát, reprezentovaný vládou a státní zdravotní pojišťovnou coby nástrojem jasně nezákonného útlaku, přenáší své problémy a svůj mismanagement na ty, kteří již nemají kam uhnout, v mém případě, jemuž se chci věnovat - na dětské lékaře. Píši jen o dětských lékařích, neboť o tomto případu vím právě z tohoto prostředí; troufám si nicméně tvrdit, že v jiných medicínských oborech bude situace obdobná. Nekladu si za cíl popsat všechno do nejmenšího detailu, chci ilustrovat problém v nejhrubších rysech, jak jej vnímám já, jako rodič (nejsem lékař); pokud jsem cokoliv nechtěně zkomolil, prosím reagujte, rád svou chybu v článku opravím.
Z čeho vycházím a vůči čemuže se to vymezuji? Tento týden naše rozpočtově osvícená vláda a pojišťovna (s nedávno téměř milionem Kč za výsledky odměněným ředitelem) ohlásili x miliard Kč hlubokou sekeru v rozpočtu naší státní zdravotní pojišťovny s tím, že „příští rok bude ještě hůř“. V „systému“ chybí miliardy, „rezervy z minulých let zmizely“ a pojišťovna je nucena oddalovat platby, rušit oddělení nebo celé nemocnice. Veřejnost, odborná či laická zatím zůstává mediálně klidná, rozhlížím se bedlivě a nikdo nebije na poplach, nikdo peticí nekontaktuje své poslance, nikdo neorganizuje kravály před ředitelstvím VZP či ministerstvem financí a zdravotnictví. A že důvody by byly!
Co ve skutečnosti znamená oddalování plateb pojišťovny lékařům? Protože toto téma není pro naše mainstream média tak výživné jako nedávno ad nauzeam propírané téma „mladých, hrabivých doktorů“(kteří, můj ty světe, chtěli mít aspoň nějak proplaceny stovky a tisíce hodin přesčasů vynuceně darovaných našemu „systému“ za privilegium léčit) – v případě pediatrů – obvoďáků se věc pro ilustraci má asi takto:
Stát ukládá a nařizuje povinnost vakcinovat děti. Pediatři se svých vlastních prostředků nakoupí vakcíny a vakcinuje děti – ze svého. Zdravotní pojišťovna pak někdy (nyní po 45 dnech – dle posledního oddalovacího režimu z tohoto týdne) vakcínu a výkon možná proplatí. Proč možná? Inu proto, že sezná-li revizní lékař pojišťovny, že lékař léčí „příliš moc“ – moc výkonů, moc léčby – tyto peníze mu nejenže zpět neproplatí, ale ještě jej penalizuje a pokutuje (Takových příkladů je možno dokumentovat mnoho – budu moc rád, bude-li lékařská veřejnost na tento článek věcně reagovat a takové příklady doplní.). Lékaři jsou tímto způsobem nuceni ze svých soukromých dotovat celý systém s nejistotou proplacení výkonů a zdravotnického materiálu. Nazvat tento postup vydíráním se mi jeví docela přiměřené.
Dopady takového konání na stávající a budoucí zdravotní péči jsou zdrcující. Lékaři jsou trestáni za obětavou práci, pokud opravdu dbají o zdraví dětí, nemohou si být jisti platbami z pojišťoven (uplatňují se nesmlouvavé limity na předpis léků, na laboratoře a na čerpání ostatních zdrojů - tedy posílání dětí na vyšetření do odborných pracovišť jako je alergologie,plicní apod).
V celé věci nejde o nic jiného než o zrůdný systém (z pohledu tohoto zamyšlení jsou stejně vinni ti, kteří tento systém zavedli jako ti, kteří tento systém udržují v chodu a dále rozvíjejí a zdokonalují) škudlící peníze na jedné straně, aby na straně druhé mohly být velkou lopatou přerozděleny, ze systému vyvedeny (viz aktuální běžící vyšetřování jednoho donedávna populárního politika) a úspěšně použity na … doplňte si sami.
Nejde ale jen o peníze. Ze všeho nejvíce jde o to nejcennější, co máme, co budeme mít. O zdraví a životy našich dětí. Nedovolme, aby v této cynické hře mocných trpěly naše děti - jsou naše budoucnost. Jak budou zdravé naše děti, tak zdravé bude naše budoucí Česko.
