Dvojí metr

Je smutné,že potřebný člověk se často musí podrobit různým šikanám ze strany úřadů a komisí a na druhé straně lidem z "málo podnětného prostředí" cpeme finance horem dolem,že pane Kocábe?

Re: Dvojí metr

Trochu soudnosti by bylo na místě: Cikánům cpali peníze 50 let komunisti, dvacet let po revoluci pokračovaly všechny vlády( pravá i levá), Kocáb je jen důsledek  toho všeho. Teprve nyní se dávají věci do pohybu a buďme rádi, že někdo má tu odvahu zanedbaný problém řešit. Nebo byste raději viděli v ulicích násílí? Já ne. L.Č.

není lehké být sociální pracovnicí

dobrou, která nejen vidí, ale i cítí. I když skončí sociální šetření a zavřou se dveře za dalším nelehkým životním osudem. Nosím si svoje lidi i domů. Svou práci miluju, ale je nesmírně náročná. Obdivuju lidi jako jste Vy, že dokážete říct...ono to nějak půjde a dobře víte, že ta Vaše cesta bude mnohem náročnější než u těch druhých, kteří naříkají a vlastně - Vašima očima - nemají proč. Mají zdraví, soběstačnost. A to je strašně moc, ale oni to nevědí. Víte, nejhorší je, když lidi volají o pomoc a nikdo je neslyší...rodina ač je tak blízko, tak se snažím taková volání zachytit, vyslyšet a pomoc - kolik můžu - jako soc.pracovnice i jako člověk. Jako zaměstnanec státu mám samozřejmě stanovené hranice, které musím dodržovat, ty lidské překračuji,dobrovolně a ráda.Když se mě jedna stařenka ptala jestli dostane příspěvěk, řekla jsem jí po pravdě, že hlavní slovo a verdikt má posudkový lékař,řekla mi,ale tohle přece není jen o tom, že nemám nohu,a to posoudíte líp Vy než on...Hezký den H.N.

Re: není lehké být sociální pracovnicí

Nějak ano, ale jak?

Každý, kdo se řádně rozhlédne po svém okolí vidí dva zcela odlišné přístupy k lidem. K těm, kteří tak jako Vy berete život jaký je a říkáte si "mohlo být hůř" a k těm, kteří berou život zcela opačně. Hůře ani ze srandy. Vy máte i přes své postižení snahu se na svém životě aktivně podílet, ti druzí zdraví - se aktivně přiživovat.

Problém je v tom, že těch druhých je podstatně více a vlivní mají zájem si je udržovat v bavlnce. Jsou to velmi výnosné politické hlasy. Bohužel platí stará známá pravda že větší bere. V tomto případě bez jakéhokoliv přičinění, ale hlavně se vším všudy. Dnešní stav je alarmující. Péče o postižené je ostudou do nebe volající, péče o nefakčenky je dlouhodobou pýchou Česka.

Pánům politikům, Vám. Váš optimismus obdivuji a společně s Vámi doufám, že se vše zlepší.

Co říct?

Máte můj obdiv nejen za to, že Vás ani ve výše popsaných situacích neopustil humor. Víte, svého času jsem se starala o osobu blízkou ( a později nejen o ni ) a sebekriticky dnes přiznávám, že jsem tenkrát často nechápala dost věcí. Věděla jsem, že ta blízká osoba to má těžké, ale JAK MOC těžké to muselo být, mi docvaklo až ve chvíli, kdy jsem zažila na vlastní chvíli něco podobného sama se sebou. Empatie nám mnohdy schází a u soc. pracovnic či posudkářů hraje roli navíc určitý tlak, který je na ně činěn, aby to nebo ono zamítli,neuznali, snížili nebo odebrali. Přeji vše dobré Vám i Vaší paní.