Zrušme svátky

Zrušme svátky a přidejme týden dovolené! Státní ekonomiku to vyjde nastejno a občané se budou moci rozhodnout o svém volnu po svém.  

K čemu všechny ty svátky jsou


za minulého režimu to mělo alespoň své opodstatnění.

Všichni povinně

mávátka a tvářit se nadšeně

před těmi, co stáli na tribuně …


radost měli jsme pak velikou,

že nestresovali jsme se matikou

a rodiče se vyfikli

na práci se ten den vyp...i


obdivovali jsme alegorické vozy

ze socialistických sloganů dělali jsme si „kozy“

transparenty nechtěl nikdo nosit

a svátek práce slavil kdekdo po svém,

často i prací, ale vždy a jenom na svém...


A dnes? Kolik z nás vyvěsilo vlajky? Haha :-)

Někdo jel na výlet, někdo má dovolenou, někdo neví, kam s dětmi neboť někdo musí i pracovat


A kolik máme vlastně takových svátků?

Tak začínáme Novým rokem, kdy vlastně podle pranostiky „jak na Nový rok, tak po celý rok“ - celý rok vyspáváme opici a neděláme nic !

Pak tu máme Tři krále (zatím není státní svátek)– to už dávno není o chudých, ale o tom, kdo přispěje víc (samozřejmě peněz), za což si Vás označí- počmáráním vrat. (Nepočmárají- li vám je, jste lakota, skrblík, držgrešle... a všichni to ví...)

Dále tu máme Velikonoční pondělí – pro křesťany k ničemu- chtějí ho zrušit a místo něho chtějí svátek na velký pátek – pro nekřesťany ( a těch je většina) nepochopitelné. Máme ho spojený se svátky jara, pomlázkou, malováním vajec ...atd. Je to krásný svátek hlavně pro děti a najednou by to mělo být v pátek? Pěkně uhozený, takhle se v sobotu a neděli pletou pomlázky, barví vejce, pečou beránci a v pondělí chodí koledníci..., ale možná, že to všechno koupíme v supermarketu, a tak mrskačka a chlastačka koledníků může začít už v pátek a máme dva dny na vyspání se z opice...

Čarodějnice jako svátek není třeba neboť oheň žádných velkých příprav nepotřebuje a na vyspání se z opice máme 1. máj !

  1. květen pak využijí hlavně politici ke svým mítinkům a propagaci své strany, svých myšlenek...
  1. květen pak využijí ke zviditelnění se u různých pomníků památníků a hrobů... Pro většinu národa, opět otázka jak naložit s volnem, opět důvod k posezení s přáteli u skleničky a třeba až do rána, vždyť většina si jen prodlouží (státem plánovaně) víkend.

A máme tu Cyrila a Metoděje a upálení Mistra Jana Husa.

Letos blbě vyjdou na sobotu a neděli, takže většina národa ani svátky nezaznamená. A křesťani mají zase důvod k pouti. Nikoho jiného neznám, že by nějak slavil... Navíc jsou už prázdniny a tudíž dovolené a nekřesťanů je víc než dvě třetiny národa...

A máme tu další svátek svatý Václav (jeden jsme odbourali a to sice SNP – hurá!). Letos opět vyjde na neděli, a tak pokud nám naše televize opět neukážou všechny politiky ve Staré boleslavi, většina národa ani nezaznamená, že nějaký svátek je … a slavit budou hlavně všichni Vaškové, ale jen své jmeniny v kruhu rodiny.

Přesně o měsíc později si všichni budeme připomínat vznik československého státu – už vlastně ani není co, slavit – neexistuje – stačilo by si připomenout, že se rozpadla Rakousko – Uherská monarchie, ale co vlastně slavíme, když se dnes snažíme sjednotit Evropu...?

A máme tu památku zesnulých, i když většina národa by v tento den uvítala státní volno, má smůlu. A tak nastává stěhování národa o sobotách a nedělích před a po tomto svátku.

A je tu 17.listopad – nejmladší historický mezník v dějinách našeho národa, ale opět většina lidí svátek zaznamená jen jako den volna navíc … a co s ním – chalupa, výlet, rodina, známí...

A jsou tu další křesťanské svátky, ty nejkrásnější v roce -Vánoce. Dávno už to nejsou svátky klidu, ale jen přežírání se u televizní obrazovky, kterému předchází stresové období sháněním dárků, vymýšlením překvapení, když vlastně ani není čím překvapit, všichni všechno mají, všichni všechno znají, uklízením, nakupováním, vařením, pečením atd. Atd.

A přesto, že ten vánoční shon nenávidíme, tyhle svátky prostě milujeme a nedáme si je vzít a je úplně jedno jestli jsme anebo nejsme křesťani.


Ostatní svátky můžeme klidně zrušit a lidem přidat tzv. Svátkový týden, kdy o každém svátečním dni by si rozhodl každý sám. Pro každého je důležitý jiný svátek- svatba, pohřeb, promoce, maturita, narozeniny, první školní den, den povýšení, založení firmy, dobrého obchodu, těhotenství, první zoubek, zdolání skály nebo třeba jen tchyně... zkrátka, každý chceme slavit jindy a den svého volna si určit sám.

Autor: Dagmar Prachová | čtvrtek 1.5.2008 14:37 | karma článku: 12,70 | přečteno: 1097x
  • Další články autora

Dagmar Prachová

Postřehy třídní učitelky

24.4.2017 v 19:21 | Karma: 30,46

Dagmar Prachová

Generál Sherman

24.8.2016 v 22:05 | Karma: 22,40

Dagmar Prachová

Koldom

27.7.2016 v 11:11 | Karma: 21,55

Dagmar Prachová

Silvestrovská

10.2.2016 v 6:41 | Karma: 9,26

Dagmar Prachová

Jaro

10.2.2016 v 0:09 | Karma: 8,59