Jak velká nenávist žene
rodiče k tomu, vyřizovat si účty přes své děti...
já
ty děti, které počaly s láskou...
Tak i vinu na smrti nevinného malého Honzíka Rokose nesou OBA rodiče.
Pravda, máma větším dílem neboť ona byla strůjcem té hrozné vraždy, ale ač ho sama milovala, raději ho zabila, než by přihlížela, že žije s tátou. S tím tátou, s kterým sama žít nedokázala.
Proč však táta jediný věřil tomu, že matka své dítě zabije?
Ta myšlenka se neslučuje s myslí normálního člověka, proto se tomu zdráhali uvěřit i policisté.
Těžko soudit, co by se stalo kdyby...
kdyby policie uvěřila...
kdyby se matka nesměla vídat s Honzíkem...
kdyby o syna neusiloval ten, který si ho možná dříve ani nevšímal...
kdyby ho nechtěl do „péče“ jen proto, aby toho druhého naštval...
Také se nabízí spousta PROČ?( A to nejen v případu malého Honzíka.)
PROČ tátovi nikdo nevěřil...
PROČ člověk dokáže zabít, ale nedokáže přát....
PROČ člověk dokáže nenávidět, ale nedokáže milovat...
PROČ tak lehko uvěří, ale těžko odpouští?
PROČ se tolik děvčat vdává do ciziny z lásky... a proč, když se jim nedaří, utíkají zpět do své vlasti a nutí děti žít s sebou a mluví s nimi jen česky, aby tátovi znemožnili kontakt se svým potomkem? PROČ? Což si neuvědomují, že více než svému partnerovi ublíží těm, které tolik milují?
Anebo mají strach, že by dítě milovalo tatínka více než mámu? Ano, právě proto, že jim ho budou zošklivovat či zakazovat, právě proto ho budou milovat. Což je to tak těžké pochopit?
PROČ? Protože nenávidět je tak snadné...
