V 17. století byla Praha v bídném stavu na následky pokoření lidu r. 1620. Mnoho stavení zůstávalo budˇ v pouhých sutinách nebo byly místo nich zřízeny zahrady. R. 1713 pak nastal ještě ke všemu mor a zachvátil 20 tisíc lidí.
Příšerný tento host si vyžádal svou první obětˇ na Starém Městě. Uprostřed Dlouhé třídy se zastavil jezdec na černém koni. Pláštˇ a klobouk měl zasněžený a jeho kůň sotva oddychoval. Dlouho neznámý cizinec klepal na vrata, nežli se otevřela. Domovník nejdřív neochotný se ho ptal, co tu pohledává. Cizinec mu dal větší peníz a tak se ocitl i s koněm ve dvoře. Domovník se vyděsil, když viděl cizincův obličej, žlutý jako vosk, jen černé oči a tenké rty se v něm obrážely. Když se ptal hosta, proč je tak bledý, odpověděl, že je nemocen, třese se zimou a že si chce pronajmout vytopený pokoj. Pokojská, zdravá, sličná dívčina se cizince nejdříve také lekla a pak ho uvedla do pokoje. Host si služky všiml a začal se jí dvořit, ona se mu představila jako Agáta. Pokojská Agáta zatím zatápěla. Když si host odložil pláštˇ, užasla nic netušící pokojská nad jeho vychrtlou postavou a hlavou, lebkou téměř bez masa. Lekla se a chtěla utéct z pokoje, protože měl vzezření smrti - kostlivce. Šeredný smích hrozného hosta zazněl pokojem a hned nato ucítila Agáta, že je uchopena a vlečena cizincem doprostřed pokoje. Bílé zuby se vycenily a z očí šlehal oheň. Ubohá Agáta se dala do křiku, když ji neznámý cizinec strhl k zemi a políbil. Pomoc ale přišla pozdě. Domovník, který uslyšel ryk, uviděl už jen umírající služku. Cizí neznámý zmizel, jako by ho zem pohltila. Za chvíli ubohá Agáta zemřela. Přivolaný lékař řekl, že zemřela černou smrtí, morem. Pověst o jeho vypuknutí se rozšířila po celé Praze. Dům v Dlouhé třídě, kde mor tehdy propukl se dodnes jmenuje " U smrti ".
( " Podivuhodné příběhy ze staré Prahy " - Karel Krejčí )
