Staroměstské náměstí je nejvýznamější místo Prahy. V 11.-12.stol. to byla křižovatka obchodních cest. V r. 1422 tam byl popraven husitský kazatel Jan Želivský. Na východní fasádě Staroměstské radnice je pamětní deska s bistou.
Dále je tam pamětní mozaika v dlažbě - 27 křížů, která symbolizuje tragickou událost - popravu 27 českých pánů, kteří revoltovali proti Habsburkům.
Týn - Ungelt.
Je to část mezi Týnskou a Malou Štupartskou uličkou z konce 16.stol. Nejvýznamější na tomto místě je Granovský dům, který je renesanční s otevřenou lodžií v prvním patře z r. 1560.
V centru Staroměstského náměstí je pomník mistra Jana Husa, českého kazatele a reformátora, který byl upálen r. 1415. Sousoší je práce Ladislava Šalouna z r. 1915 k 500. výročí Husovy smrti.
Kinský palác.
Rokoková stavba, postavená v letech 1755 - 1765. Nyní je v paláci kolekce národní galerie.
U zvonu.
Neo-barokní fasáda, která je původně gotická z pol. 14.stol. Je zde domovní znamení - zvon a je tam výstava Pražské galerie.
Kostel sv. Mikuláše - Staroměstské náměstí.
Na druhé straně náměstí za kostelem byla v letech 1732 - 1735 vybudována pseudobarokní stavba, kde se r. 1883 narodil Franz Kafka. Bylo to podle projektu K. I. Dienzenhofera. Kostel je sochařská práce Antonína Brauna. Je to husitský kostel.
Týnská škola.
Původně gotická stavba, nyní zrekonstruována v renesančním slohu s dekorací benátských renesančních oblouků. V 15.stol. zde měl svou Týnskou pařížskou školu Matěj Rejsek z Prostějova, stavitel Prašné brány. Tento dům poskytuje průchod k Týnskému chrámu.
Kostel Panny Marie před Týnem.
Založen r. 1365, je to ranně gotický trojlodní kostel. Má kulturně - historický význam - je zde hrob Tycho Brahe, dánského astronoma, který pracoval na dvoře Rudolfa druhého od r. 1601. Leží napravo od oltáře. Ve 14.stol. zde kázal Jan Milíč z Kroměříže, později Jakoubek ze Stříbra. Byl to husitský kostel Prahy, který připadl r. 1621 Kališníkům. Arcibiskup Jan Rokycana, společně s Jiřím z Poděbrad bojoval, aby kostel byl českého Utraquismu - což je směr husitů, který hlásal přijímání pod obojí.
Staroměstská radnice.
Orloj má tři části - procesí apoštolů, slunečmí hodiny a kalendář. Apoštolé se zjevují v oknech každou hodinu vedle kostlivce, který symbolizuje smrt, poté kokrhá kohout. Vedle orloje je socha turka a nalevo jsou alegorické postavy marnivce a lakomce. Střední část orloje jsou sluneční hodiny. Třetí část orloje je kalendář, který je nejmladší. Je zdoben malbami českého malíře Josefa Mánesa z r. 1866. Na bočních stranách kalendáře jsou sochy anděla s mečem a konšelé z radnice.
Staroměstská radnice byla budována Mikulášem z Kadaně v r. 1410, Mistrem Hanušem v r. 1490 a Janem Táborským v letech 1552 - 1572, pozdně gotický portál Matějem Rejskem z Prostějova v letech 1470 - 1480 a apoštolé Vojtou Suchardou, jejichž poslední podoba je z r. 1945.
