Oddychová povídka pro adventní čas. Rodinný příběh o tom, co dělá kombinace dobré paměti a dětské fantazie. Volně podle skutečnosti.
Petronela Zoe, moje čtvrté dítě a třetí dcera, má od narození skvělou paměť, ale i mimořádnou fantazii. Psycholožka tomu říká jinak, ale my se držíme pojmu bujná fantazie. Před třemi lety jsme byli jako každý rok s partou kamarádů na Silvestra lyžovat. V té době bylo Petronele 5 roků, a tak tempu starších dětí nestačila. O to víc času jsme měli na vyprávění mezi sebou. Probírali jsme všechno možné, od kamarádů ze školky po dárky od Ježíška. Petronela si pamatovala neuvěřitelné množství detailů a podrobností, které jsem neznal, protože moje logická paměť funguje jinak. Neměl jsem šanci si ověřit, jestli měl Tomáše ze školky zelené kalhoty a nebo jestli jsme cestou od hotelu potkali dva černé psy. Až jsem Petronelu podezíral, že se ze světa reality a dobré paměti posouvá do jiné roviny a fantazíruje. Tak mne při jedné jízdě sedačkovou lanovkou nahoru napadlo, vyzkoušet objektivně jak to s tou pamětí naší dcery je. Vyjmenoval jsem pět předmětů, a řekl jsem Nele, aby si je zapamatovala. Taková analogie na Kimovu hru, jen jsem místo ukazování a zakrývání věcí, volil různá slova. Lyže, auto, jeřáb, panenka, růže, tak nějak to bylo. Nic složitého, ale ani úplně jednoduchého. Využití takových slov v paměti je samozřejmě k ničemu, tak jsem se rozhodl přidat ještě užitečnou informaci - Ludolfovo číslo, známé jako číslo pí. Řekl jsem Nele hodnotu 3,14 a vysvětlil k čemu je to dobré. Jednou, až se bude ve škole učit počítat obvod nebo obsah kruhu, tak se jí to bude hodit....
Další jízdu lanovkou nahoru jsem paměť Petronely zkontroloval. Pamatovala si všechny předměty, ale Ludolfovo číslo ne. Druhý den to samé, 5 různých podstatných jmen v paměti utkvělo v různém pořadí, ale Ludolfovo číslo ne. Třetí den jsme jeli domu a tak jsem zkoušku provedl v autě. A tentokrát bodoval i matematik Ludolph van Zeulen, podle kterého se číslo jmenuje - i když poprvé ho spočítal Archimedes už 255 let před Kristem.
Znáte to, příští rok ve stejnou dobu, stejné hory se stejnou partou a stejná lanovka při cestě nahoru. No nezeptejte se.... Petronela Zoe nezklamala, všech pět předmětů i pí na dvě desetiny ve velkém mozku malé hlavičky zůstalo celých dvanáct měsíců....
Takových zážitků má jistě každý spousta a asi bych o nich nepsal. Ale včera ke mne Petronela Zoe přišla a ptá se:
"Tati, víš kolik je Rudolfovo číslo?"
"Rudolfovo? Nemyslíš náhodou Ludolfovo? To jak se mu říká pí nebo Archimedova konstanta? Číslo, které udává kolikrát je obvod kruhu delší než jeho průměr?"
"Ne-e. Myslím Rudolfovo číslo", nedala se Nela.
"Tak to tedy vážně nevím."
"Tři celý patnáct."
"Nelo, nepleteš si to nějak?"
"Ne. Tři celý patnáct", zopakovala. A dodala: "Ludolf měl totiž bráchu Rudolfa.... A ten byl o rok starší ..."
