Haiku? Nebo Harakiri? ad Děkujeme, odcházíme

Reakce na článek zveřejněný v Haiku Karla Steigerwalda, v MF Dnes  4/2/2/2011 s titulem: Zlaté brejle, politika, doktoři v Rozvadově Diskuse k tematu: Děkujeme, odcházíme

Pro ty z vás, kdo pana redaktora a jeho Haiku neznají, pár slov úvodem: Pan Steigerwald mívá někdy světlé chvilky, kdy příjemně překvapí, ale obvykle se místo prezentace nějakého názoru věnuje spíž popisu událostí. (Než jsem se podíval do encyklopedie, co to Haiku znamená, měl jsem za to, že je to slohový útvar podobný popisu ;-) Haiku publikované 4/2/2011 popis určitě není, o to méně se jedná o japonskou poezii. A pokud to má být názor, tak je špatný, zkreslený, založený na nepravdě. Takže spíž Harakiri....

Úvodem musím podotknout, že nebudu presentovat objektivní názor, jsem zaujatý. Jsem lékař, pracuji ve velké nemocnici a s oceněním své práce jsem nespokojen. Jsem ve výpovědní lhůtě - ano, jsem jeden z 3800 lékařů, kteří se k akci "Děkujeme, odcházíme" připojili.  Kampaň má své nedostatky, ne se vším plně souhlasím a s mediálně zdatnějšími kolegy si v celé řadě věci neshodnu,  ale základní požadavek na narovnání finančních poměrů je mi vlastní. 17 let po promoci na jedné z nejtěžších škol je má čistá hodinová mzda 130 Kč. Stejnou sumu platím za hodinu uklízečce, paní na hlídaní dvou dětí stojí ještě o 20 Kč za hodinu více. Servisní technik si řekne za vyčištění plynového kotle účtoval 600 Kč/hod a jaké jsou sazby v autoservisech si najdete na internetu pro svoje vozidlo sami. Zřejmě žijeme v době, kdy je pro nás dobrý stav našich kotlů a automobilových mazlíčků důležitější než dobrý zdravotní stav nás samých. Jak jinak si tuto diskrepanci vysvětlit?  O tom, že práce lékaře je řádově zodpovědnější, náročnější a důležitější asi není sporu. I proto byly (bohužel už nejsou)  sympatie většiny veřejnosti na straně lékařů.

Sám za sebe musím přiznat, že moje pozice je proti jiným lékařům jednodušší. V nemocnici pracuji jen na krátký úvazek, peníze vydělávám jinde. Musím, nemocnice by mne s rodinou neuživila.  Pan Steigerwald píše: "Odešlí lékaři říkají, my jdeme, vy exnete".  Nevím, kde to slyšel, já nikde. Lékaři říkají totiž něco jiného: "My jdeme, neboť my jinak exneme". Přesně tak to je, z platu lékaře se prostě rodina neuživí. V Česku. A ve východní Evropě. Mám pracovní zkušenost ze zahraničí, a vím jak to jinde funguje a nefunguje. Dokážu srovnat jak kvalitu poskytované péče, tak ocenění nebo nedocenění a pracovní vytíženost personálu. A neznám jinou zemi, kde by se za tak málo poskytovalo tak moc. Naše medicína je na špičkové úrovni, ale díky tomu, že její financování je dotováno z platů lékařů. Pozor, nemyslím si, že prostředky plynoucí do zdravotnictví jsou malé. Jen se prostě rozplynou ještě než dorazí na místo určení. System je nastaven špatně, a bez reforem to nepůjde. To ví všichni, lékaři nejlépe. A nejsou netrpěliví, dvacet let čekali a pak teprve - před 9 měsíci - řekli dost. A i potom ještě čekali, až do konce roku 2010, kdy teprve se výpovědi hromadně podaly. Až tehdy si protestu někdo všimnul.

Lékařskou profesi mám rád a svou práci opustit nehodlám. A bez okolků přiznávám, moje výpověď je způsob nátlaku, aby se věci změnily. Řada kolegů výpověď nepodala, protože nemohou přijít ani o to finanční málo, které za svoji práci dostávají. Oni a jejich rodiny jsou na tomto příjmu existenčně závislí. Útěk do ciziny nebo do mimo-zdravotnického sektoru také není řešení pro všechny, ale pro mnohé to alternativa je. Český lékaře je dobrý lékař, v cizině respektovaný a není důvod, aby se venku neuživil, nějakého hromadění lékařů na Rozvadově (jak píše pan Steigerwald) bych se nebál. Moje osobní zkušenost (lukrativní nabídky z Německa, Rakouska, Velké Británie) je přesně opačná.

Pojďme si ale článek pana Steigerwalda rozebrat postupně. Vynechejme emocionální vzplanutí tipu Hippokrates by se vzteknul, nezvyklá otrlost apod. a zaměřme se na fakta. Třeba: Ministr dal na platy peníze, odstavec dvě. Dal? No nedal? Slíbil o 2 miliardy víc proti plánu,  to jsou ale pouze prostředky, které ministerstvo nejprve ze systému zdravotnictví odebralo a nyní je nemocnicím vrací. Podle slov premiéra by tyto prostředky měly být použity na platy všech pracovníků ve zdravotnictví, což by prakticky znamenalo, že reálné navýšení platů lékařů bude nepatrné. Navíc by měli podle ministerstva o těchto prostředcích rozhodovat ředitelé nemocnic, čímž není vůbec řečeno, že peníze půjdou skutečně na platy lékařů.

Odstavec 5, doktoři mají konečně vládu, která by mohla poměry ve zdravotnictví zlepšit. Tahle naděje už tu byla několikrát, a nejblíže a nejdál dotáhl reformy ministr Julínek. Paradoxem a pro mně dosud nepochopeným krokem je, že byl nakonec na kolena sražen premierem z vlastní strany. Reformní plány ministra Hegera neznám, ale podle jeho současného postoje se o příliš radikální změny jednat nebude.

Odstavec 6. Co když jsou mezi odcházejícími lékaři hlavně ti, co by odpadli pro nadbytečnost a špatné výkony? Takovouhle dedukci bych opravdu nečekal a panu Steigerwaldovi bych doporučil základní kurs logiky nebo alespoň trochu selského rozumu. Představa, že ti schopní a šikovní se bojí výpověď podepsat a zůstanou, zatímco odejdou cvachové a vyžírkové, kterým zavedený system vyhovuje, je naprostá utopie....

K posledním odstavci: Nemyslím si, že by zrovna lékaři byli skupinou, která se nechá snadno manipulovat a používat v politických bitkách. Jak jsem zmínil, odborové vedení akce a řada představitelů kampaně je pro některé kolegy nestravitelná , a tak výpovědi nepodali. Někteří z nich se ale rozhodli pro jinou formu podpory celé akce, například tím, že stáhli svůj souhlas s přesčasovými hodinami.

Závěrem si dovolím konstatovat, že situace není tak zoufalá nebo beznadějná jak může po několika nevydařených jednání vypadat.  Všechno je otázka pochopení oprávněnosti požadavků a nároků (což uznával i ministr Heger) a vůle se dohodnout. Sám za sebe si myslím, že výrazně lepších lékařských platů se dá dosáhnout bez dalších finančních injekcí a bez zhoršení kvality poskytované péče.  Stačí ze systemu odstranit plýtvání, nekompetentní a neschopné managery a všechny pijavice a příživníky, které ze stávající situace prosperují. To by mohlo být nakonec zajímavé tema pro některý z článků v názorové rubrice. Jen bych se přimlouval, aby ho zpracoval někdo jiný než pan Steigerwald nebo paní Riebauerová.