Romane, promiňte, že Vás tak oslovuji, ale Váš první odstavec je krásný, opravdu mne dojal. Podobně jsem to měl i já s mým tátou..., malinko jsem zaslzel, nestydím se za to...

Jen ohledně toho Hezuckého... jsou toho plné internety, noviny, média. Já osobně jsem byl trochu překvapený, kdože nám ta média plní, kdo to vůbec byl a tak podobně. Těch oslavných článků jen tady na idnesu je razantně hodně. Jakoby zemřel premiér, či někdo takový... Zpočátku jsem netušil, kdo to je a která bije. Posléze jsem zase z médií zjistil, že jde o jakéhosi moderátora v rádiu Evropa 2. Tohle rádio mne tak nějak zcela míjí, jen vm, že existuje, ale nepamatuji se, že bych ho kdykoliv nějak vědomě a dlouhodobě poslouchal. A protože ten Hezucký asi nikde jinde moc nebyl k mání, k vidění, k poslouchání (a rozhlas posloucháme doma hodně často a rádi), tak jej prostě neznám. Pro mne to je jen lítost, že odešel tak relativně mladý člověk. Nicméně nemoci si moc nevybírají...

Já to tady píšu vlastně jen proto, že Hezucký byl asi hodně oblíbený na jedné rozhlasové stanici a je tak docela logicky možné, že velká většina lidí absolutně nemá tušení, kdo to byl, co dělal a proč je kolem toho takové mediální haló. Tím toho pána vůbec nechci nijak zlehčovat nebo co, jen jsem si uvědomil, jak mediální znalost a oblíbenost z jednoho média může nechat zcela chladnými všechny ostatní,co dané médium nesledují. Toje vše.

Škoda každého mladého života.

Mějte se dobře a ať Vás takové věci potkávají co možná nejméně.

Díky, Milan

Ja jsem jmeno Hezucky neznal, ale v zaplave clanku z poslednich tydnu a dni nebylo mozne tohle jmeno nezaznamenat. Je smutne kdyz nekdo zemre takhle mlady. Nekdo ma proste strasnou smulu v geneticke loterii (a mam - tedy spise mel jsem - takove kamarady a pribuzne). Ale podle fotek pana Hezuckeho mam dojem ze tomu sel hodne naproti, treba to nekoho presvedci ze cast (ale opravdu jen cast) pravdepodnosti toho ze nas tohle nepotka ma kazdy ve svych rukou.

Napsal jste to moc hezky. Pokud jde o vašeho otce, tak si nemáte co vyčítat. Být do posledcních chvil vitální, zdravý, umět se postarat sám o sebe a pak to z ničeho nic sklapnout je snad ten nejhezčí způsob jak odejít ze světa. Žádná bolest, žádné trápení se vlastní beznocností a závislostí na ostatních. Prostě najednou přijde konec a vzpomínejte na mne v dobrém.

Napsal jste to velmi krásně.

Musím se ale přiznat, že ony celonárodní smutky nad smrtí známých osobností moc nemusím, byť to byli lidé, kterých jsem si z nějakých důvodů velmi vážil.

K slzám mne ale dojal ten příběh s Vaším otcem - jeho smrt v samotě (což nebyla Vaše vina!) a krásný vztah a úctu k němu, jež v sobě nadále chováte.

Myslím proto, že jeho duše může být lehká, klidná, šťastná a spokojená.

Moc Vám děkuji za Vaši reakci. Jste jeden z mála, který pochopil, že můj blog nebyl jen o Patriku Hezuckém.

Tak koho bude bulvár oplakávat zítra?

R.I.P.

K možnému vysvětlení jeho skonu. Četl jsem, že se měl s Marešem vsadit, že zhubne pod 100 kg. Začnu zeširoka. Když přicházelo jaro a s ním mírnější podmínky k životu začali myslivci nacházet větší množství uhynulých zajíců. Mají výzkumný ústav severně od Prahy. Zjistil, že se zajíci během zimy otráví vlastním sádlem, do kterého tělo "uklidí" všechnu tu chemii, se kterou se jídlem nebo vdechováním setká. Přesněji řečeno jedy. Jenomže, když tělo začne nedostatek potravy v zimě řešit využíváním zásob, dojde během poměrně krátké doby k vyplavení jedů do krevního oběhu a tím i do životně důležitých orgánů. Poškodí je natolik, že slabší jedinci uhynou. U nás lidí je to podobně. Za 25 dní máme Silvestr a po něm čas novoročních předsevzetí. Na ta s hubnutím a snižováním váhy raději zapomeňte.

Došel jsem k tomu, když jsem četl, že Mareš má pocit viny na jeho skonu.

Mám trochu strach že na mě Hezucký vykoukne z pod postele.

To co se v posledních dnech kolem něj dělo bylo bulvární dno nejhrubšího rázu. Možná to tak chtěl. Asi jo. Ale pro nás nezůčastněné, které vůbec nezajímal, to bylo divadlo ve stylu Ivety Bartošové.

budete po právu smazán. Hodiny jste nezastavil, telefon nevypnul....

Já jen nechápu, proč všichni pořád tají tu nemoc, na kterou Hezucký, podobně jako Drábová, zemřeli. Nemoc není ostuda. Ještě chápu tajit nemoc do doby, než jsou její projevy kritické, ale pak už to nemá smysl. V případě Drábové byla situace trochu jiná, protože veřejnost do poslední chvíle nevěděla nic. O Hezuckém vycházely denně články, takže o nějakém soukromí nelze hovořit.

Kdysi dávno jejich podcast Ořechovka 90210 a Patrikův Jean Pierre 👍