Jestli si to dobře pamatuji, tak sedmnáctého listopadu byl pátek. V polovině příštího týdne k nám do sborovny nakráčel člobrda z ÚV
Kladl nám na srdce, ať se nezapojujeme do toho svinstva, jelikož bychom toho později mohli hodně litovat. Když jsem se ho otázal, jestli považuje za normální, aby nějaká strana měla v ústavě zakotvenou svoji vedoucí úlohu (což podle mého vlastního průzkumu téměř nikdo nepamatuje), reagoval několikaminutovým proslovem, spolu se zdviženým, kmitajícím ukazováčkem směrem ke mně. Když se poté zeptal, jestli jsem mu rozuměl a já odvětil, že ani slovo, soudruh ředitel seanci rozpustil. Mých šedesát kolegů, s výjimkou jediné, která požadovala ujištění, že nebudu perzekuován, mě sledovalo velice divnými pohledy.
O dva dny později jsme s bráchou sedli do vlaku a jeli téměř čtyři stovky kilometrů, nejen pro obrovský celoživotní zážitek, ale i se svým mrňavým dílem podpory, na úžasnou Letnou.
Když jsme se v neděli nad ránem vrátili do rodného města, naháněla tam ještě Veřejná Bezpečnost kluky vyvěšující letáky!
Tak to prosím byl úvod. Dneska tady kolem sebe nestačím zírat. Ty úžasné kecy dehonestující pondělní demonstranty, které se tu rojí ze všech stran. Od naprostých dementů až po lidi, o kterých jsem měl donedávna úplně jiné mínění. Tak mi tady jeden ctihodný spoluobčan povídá, že kdyby to bylo kvůli Benešové, bla bla, ale ono je to stejně kvůli Babišovi. No ale v to já doufám, že to tak je.
Já osobně mám jeho i těch jeho canců plné kecky už hodně dlouhou dobu. Směji se tomu chlapci, který tady pindá něco o emigračkách v rodině a přitom studoval zahraniční obchod. Jiným napsali z Techniky, že dali přednost uchazečům z lepším celkovým hodnocením a ani dvanácté nejlepší přijímačky nepřebily glejt krajského tajemníka partaje, že nesmějí být přijati na žádnou školu v republice. Kdo tuhle dobu pamatuje, vzpomene si i na to, že jít studovat Babišův obor, vyžadovalo jisté vady charakteru. Totéž platilo i o zaměstnání v zahraničním obchodě. Zatím co tenhle Švejk hrál basket ve Švýcarsku a opaloval se (pardon, tvrdě pracoval) v Maroku, mě by za snahu o něco podobného nakrmili olovem u ostnatých drátů.
Je neskutečně smutné, že takové množství lidí dovolí svou volbou člověku, jehož prioritou je hromadění majetku, řídit celou naši společnost. Někdo, kdo za své prachy, získané ne prací, ale spekulacemi, klekáním atd., může mít složky na kdekoho, někdo takový nám má vládnout?
Ne, neobracím se tady na těch pětatřicet procent chytrých, kteří před pár lety zbožňovali Paroubkův sexy mozek a dneska mají novou modlu. Obracím se na vás, kteří víte nebo alespoň tušíte, co se tady děje. Neseďte a nečekejte, že to nějak dopadne. Dopadne to blbě. Rozhlédněte se kdo nám vládne. Má Andrej složky i na komouše nebo oni vědí něco na něho?
Přestaňte se posmívat mladým z Milionu chvilek. Já jsem za ně rád a jejich pracovitosti si cením. Milí zlatí, zvedněte své zadky a pojďte v pondělí ukázat, že v tom nejsou sami.
