Práva žen jsou v Turecku systematicky porušována

Článek Uzay Bulut "Turkey: Women's Rights Abuses Widespread and Systematic", který vyšel 21. března 2019, přeložený mnou a paní Helenou Kolínskou.

• "Vzhledem k tomu, že Turecko vězní nejvíce novinářů na světě, tak nikoho nepřekvapí, že Turecko vězní i nejvíce novinářek… nejčastěji zadržených na základě obvinění z útoku proti státnímu zřízení." - Výbor pro ochranu novinářů (CPJ).
• Nový návrh zákona, o němž se předpokládá, že bude schválen před volbami do místních zastupitelstev, které se budou konat 31. března 2019, si klade za cíl snížit věk, od něhož bude sexuální vztah s dítětem (zastřešený manželstvím) legální z 15 na 12 let. Jestliže bude tento návrh schválen, tak to bude znamenat “všeobecnou amnestii” pro přibližně 10 000 mužů, kteří si nyní ve vězení odpykávají tresty odnětí svobody za sexuální zneužívání dětí.
• "Taková amnestie by situaci v Turecku nalakovala na růžovo… a povzbudila… ilegální ´sňatky´ s dětmi… A také by odradila oběti od řešení pomocí právních mechanismů a znovu by do práva zavedla pojem ´sňatku s pachateli znásilnění´." - "Ženská platforma k článku 103 Tureckého trestního zákoníku“ - zastřešující organizace 157 ženských a LGBT skupin.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mezinárodní den žen začal v Istanbulu zavražděním jedné ženy jejím přítelem. O několik hodin později zaútočili pořádkoví policisté slzným plynem na účastníky – převážně ženy - "17. Feministického nočního pochodu“ ve snaze tuto akci rozehnat. Pochod se koná vždy 8. března každoročně již od roku 2003. Letos však turecká policie označila pochod za "nepovolený" a uzavřela všechny přístupové cesty k místu konání této akce. Mezi pořádkovými policisty a ženami, které se snažily zátarasy obejít, propukaly potyčky.

Tato událost ukazuje, jak jsou v Turecku pravidelně porušována lidská práva žen, a to nejen vládou, ale často i jejich rodinnými příslušníky.

Podle zprávy platformy "Zastavíme vraždění žen" bylo v roce 2018 v Turecku zavražděno 440 žen, přičemž nejméně 60 % těchto vražd spáchali manželé, milenci, bývalí manželé, bývalí milenci, rodinní příslušníci nebo příbuzní obětí. Vrazi 37 % zavražděných žen nebyli nikdy identifikováni.

Tyto statistiky jsou publikovány také ve zprávě, kterou sepsal poslanec hlavní opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Sezgin Tanrikulu. Tato zpráva obsahuje například tyto informace:

• Od roku 2002, kdy se dostala k moci strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP), bylo v Turecku zavražděno 15 034 žen.
• V roce 2002 bylo v Turecku zavražděno 66 žen, v roce 2018 jich bylo zavražděno již 440.
• V žebříčku hodnotícím podíl ekonomicky a politicky aktivních žen je Turecko 131. ze 144 zemí.
• Ve věkové kategorii od 15 do 64 let je ekonomicky aktivních 34,6 % žen. Ekonomicky aktivních mužů je 73,4 %.
• Došlo k nárůstu počtu vražd žen v zaměstnání nebo na cestě do práce.

Podle zprávy Světové banky „Ženy, podnikání a právo 2019: Deset let reformy“ se Turecko z hlediska rovnosti ekonomických práv žen řadí na 85. místo ze 187 zemí.

Zpráva zkoumá, jak se za posledních deset let změnily zaměstnanecké a podnikatelské vyhlídky žen v důsledku jejich právní diskriminace na základě pohlaví. Turecko získalo skóre 79,38 ze 100 možných, přičemž získalo obzvláště nízké skóre za nerovnost ve výši platů a důchodů. Na posledním místě se umístila Saúdská Arábie se skóre 25,6.

Podle „Zprávy o práci žen“, kterou vypracovala Turecká konfederace revolučních odborů (DISK) na základě údajů Tureckého statistického institutu (TUIK), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní organizace práce (ILO), ministerstva práce Turecka (ÇSGB) a Tureckého úřadu práce (IŞKUR) - bylo v roce 2017 v Turecku ekonomicky aktivních 28,9 % žen a 65,1 % mužů.

Dále je zde také nedávná zpráva Výboru pro ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists, CPJ), která uvádí:

"Vzhledem k tomu, že Turecko vězní nejvíce novinářů na světě, tak nikoho nepřekvapí, že Turecko vězní i nejvíce novinářek. Z 68 uvězněných novinářů je 14 žen - nejčastěji zadržených na základě obvinění z útoku proti státnímu zřízení."

Jako by všechny výše uvedené skutečnosti nebyly dost špatné, předložila turecká vláda parlamentu návrh zákona o „pokání“, který, pokud by byl schválen, umožní soudům „odložit výkon trestu nebo odložit vyhlášení rozsudku“ týkajícího se mužů, kteří uzavřeli sňatek s nezletilými dívkami.

Článek 103 Tureckého trestního zákoníku stanovuje:

"Každý, kdo sexuálně zneužije dítě, bude odsouzen k trestu odnětí svobody od tří do osmi let. Sexuální obtěžování zahrnuje sexuální pokus(y) proti dětem mladším patnácti let, nebo proti dětem, které již dosáhly věku patnácti let, ale nejsou schopny porozumět právním důsledkům takového jednání.“

Nový návrh zákona, o němž se předpokládá, že bude schválen před volbami do místních zastupitelstev, které se budou konat 31. března 2019, si klade za cíl snížit věk, od něhož bude sexuální vztah s dítětem (zastřešen manželstvím) legální z 15 na 12 let. Jestliže bude tento návrh zákona schválen, tak to bude znamenat “všeobecnou amnestii” pro přibližně 10 000 mužů, kteří si nyní ve vězení odpykávají tresty odnětí svobody za sexuální zneužívání dětí.

Erdoganova vláda navrhla podobný zákon již v roce 2016, ale v důsledku odporu veřejnosti a skupin hájících práva žen jej tehdy stáhla. Také současný pokus o schválení tohoto návrhu zákona parlamentem způsobil mezi skupinami hájícími práva žen v Turecku velké rozhořčení. "Ženská platforma k článku 103 Tureckého trestního zákoníku“ - zastřešující organizace 157 ženských a LGBT skupin, vydala v lednu 2019 prohlášení, ve kterém vyzvala vládu, aby tento návrh zákona stáhla. Část tohoto prohlášení zní takto:

"Taková amnestie by situaci v Turecku nalakovala na růžovo… a povzbudila… ilegální ´sňatky´ s dětmi… A také by odradila oběti od řešení pomocí právních mechanismů a znovu by do práva zavedla pojem ´sňatku s pachateli znásilnění´."

10. března 2019, dva dny poté, co byl pochod žen v Istanbulu rozehnán policií, Erdogan - který v minulosti řekl, že ženy nejsou rovnoprávné s muži - obvinil demonstranty z nerespektování islámu. Není to nic překvapujícího, protože islámské svaté texty učí, že muži mají ženy na starost a že ženy mají v záležitostech jako je dědictví a svědectví u soudu menší váhu než muži.

Islámská teologie také schvaluje násilí páchané na ženách, sňatky s dětmi, sexuální otroctví, polygamii a zároveň upírá ženám právo učinit i ta nejzákladnější rozhodnutí o svém vlastním životě, například ty, které se týkají rozvodu a oblékání.

Když tyto postoje zaujímá a podporuje Erdoganova autoritářská islamistická vláda, je důsledkem menší genderová rovnost a častější zneužívání žen.

Přesto Turecko 13. března 2019 uspořádalo v New Yorku v rámci 63. zasedání Komise pro postavení žen konferenci s názvem "Role politiky v posilování budoucího postavení žen“. Turecká ministryně práce, sociálních služeb a rodiny Zehra Zümrüt Selçuk se na konferenci pochlubila snahou své země o posílení rovnosti mezi muži a ženami, a zmínila reformy zákonů a politiku „nulové tolerance k násilí páchanému na ženách“.

Selçuk pokračovala představením vládního „Strategického dokumentu a akčního plánu pro posílení postavení žen“.

Skutečnost, že se tato konference konala pouhých pět dní poté, co bylo ženám v Istanbulu zabráněno zúčastnit se akce konané při příležitosti Mezinárodního dne žen - a jen pár týdnů před tím, než bude turecký parlament hlasovat o legislativě ve prospěch mužů, kteří uzavřeli sňatek s malými dívkami - poskytuje další svědectví o tom, že Erdoganův režim neříká Západu o zvyšující se míře porušování práv v Turecku pravdu.

Uzay Bulut je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute. V současné době žije ve Washingtonu D.C.

https://www.gatestoneinstitute.org/13911/turkey-women-rights-abuse