Německo: Hnízdo špionů ze Středního východu

Článek Soerena Kerna "Germany: Nest of Middle Eastern Spies", který vyšel 17. července 2019, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

• Zpráva, která je považována za nejlepší indikátor vnitřní bezpečnosti v Německu, popisuje ponurou situaci. Řadu otázek vyvolává také zjevná pasivita vlády vůči rostoucím hrozbám. Islamistické hnutí Millî Görüş (turecky „Národní vize“), které je na Erdoganově straně a má v Německu přibližně 10 000 členů, je zatím druhou největší islamistickou skupinou v zemi (největším islamistickým uskupením v Německu je nyní hnutí salafistů). Millî Görüş se silně staví proti integraci muslimů do evropské společnosti.
• "BfV zjistil, že ideologie všech islamistických organizací působících v Německu je antisemitská a je šířena různými způsoby. Tato situace představuje velkou výzvu pro budoucí mírové a tolerantní soužití v Německu. - Výroční zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), 2019.
• „Cílem Hamásu je vytvoření islamistického státu na celém území ´Palestiny´- a to i prostřednictvím ozbrojeného boje. Strategie Hamásu zveřejněná v roce 2017 se tím netají: Máme legitimní svaté právo na odboj proti okupaci jakýmikoliv prostředky. A to je v zásadě ozbrojený odpor.' Když Hamás mluví o Palestině, tak má na mysli celou oblast mezi Středozemním mořem a Jordánskem, která zahrnuje celé území Státu Izrael. Hamás považuje západní země, jako je Německo, za své legitimní útočiště, a zaměřuje se tam na sbírání darů, nábor nových příznivců, a šíření své propagandy.“ - Výroční zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), 2019
• BfV zaznamenal "vysoký počet" pokusů "tajných pákistánských nákupních struktur" ilegálně získat technologie vhodné pro použití v pákistánském programu jaderných zbraní. BfV také zaznamenal "významný nárůst" počtu pokusů Íránu získat technologie pro svůj raketový program, který nebyl součástí íránské jaderné dohody. BfV uvedl, že syrští zprostředkovatelé rovněž pokračují ve svém úsilí získat produkty pro vývoj zbraní hromadného ničení, včetně chemických zbraní.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podle německé zpravodajské služby BfV zintenzivnily během posledních 12 měsíců zahraniční zpravodajské služby, zejména turecká, syrská a íránská, své aktivity v Německu. Zahraniční zpravodajské služby v Německu sledují disidenty žijící zde v diaspoře a zaměřují se na židovské a izraelské zájmy v zemi.

Zdá se, že Hizballáh, Hamás a Muslimské bratrstvo si v Německu dělají, co se jim zlíbí. Zároveň se podle BfV v zemi v posledních letech ztrojnásobil počet salafistů, kterých je nyní více než 11 000. Celkově BfV odhaduje, že v Německu žije více než 26 000 islamistů, neví se však, kolik z nich představuje bezprostřední hrozbu.

Tato nová čísla jsou obsažena v nejnovější výroční zprávě Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), kterou v Berlíně 27. června 2019 společně představili ministr vnitra Horst Seehofer a prezident BfV Thomas Haldenwang.

Zpráva, která je považována za nejlepší indikátor vnitřní bezpečnosti v Německu, popisuje ponurou situaci. Řadu otázek vyvolává také zjevná pasivita vlády vůči rostoucím hrozbám.

Írán

Íránské zpravodajské aktivity v Německu jsou řízeny íránským ministerstvem informací a bezpečnosti (Vezarat-e Ettela'at va Amniyat-e Keshvar, VEVAK), tajnou službou Jednotek Quds a jednotkou Íránských revolučních gard odpovědnou za zahraniční operace. Podle BfV se íránské zpravodajské služby v Německu zaměřují především na monitorování oponentů íránského režimu a izraelských zájmů:

"Íránský establishment používá íránské zpravodajské služby k zabezpečení své moci. V důsledku toho bude íránská opozice i nadále cílem zájmu VEVAK."

"Generál Jahjá Rahím Safawí, vojenský poradce íránského revolučního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, řekl, že Islámská republika má právo zničit všechny potenciální agresory, a to nejen v rámci Íránu, ale i v zahraničí."

"Stát Izrael, jeho zástupci a stoupenci jsou Íránem deklarovaní nepřátelé, a patří mezi ně i vedoucí představitelé židovských organizací v diaspoře. Jaderná dohoda mezi Íránem a Západem tento postoj nezměnila. Špionážní aktivity proti Izraeli a Židům jsou proto i nadále nedílnou součástí činnosti íránských zpravodajských služeb v Německu.“

Zpráva BfV zmiňuje jen tři úspěšné operace provedené v roce 2018 proti íránským aktivitám v Německu:

• V lednu 2018 zatkla německá policie v sedmi spolkových zemích deset údajných agentů Jednotek Quds. Agenti byli obviněni ze sledování Izraelců v Německu.
• V březnu 2018 odsoudil soud ve Frankfurtu íránského státního příslušníka k sedmi letům odnětí svobody za nákup tiskařských lisů na padělání bankovek pro Jednotky Quds. Muž s trvalým pobytem v Německu také založil řadu krycích společností, které nakupovaly a dodávaly do Íránu speciální papír a inkoust. Během soudního procesu se ukázalo, že lisy byly použity k tisku více než 50 milionů jemenských bankovek.
• 1. července 2018 byl v Německu zatčen na základě mezinárodního zatykače íránský agent VEVAK. Zatykač byl vydán kvůli obvinění z přípravy pumového útoku na výroční setkání íránské opoziční skupiny Lidoví mudžahedíni (MEK), které se konalo poblíž Paříže 30. června. V říjnu 2018 byl tento agent vydán do Belgie.

Turecko

BfV poznamenal, že Turecká národní zpravodajská organizace (Millî Istihbarat Teşkilati, MIT) je kontrolována prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a jeho Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), aby prosazovala vládní politiku a zajistila vnitřní bezpečnost.

Aktivity MIT v Německu jsou zaměřeny na disidenty a opoziční skupiny a také na snahu ovlivnit tureckou diasporu v zemi. MIT se zaměřuje na Stranu kurdských pracujících (PKK) a Gülenovo hnutí muslimského klerika Fethullaha Gülena žijícího v USA, bývalého Erdoganova spojence, kterého Erdogan obvinil ze zorganizování neúspěšného vojenského převratu v červenci 2016. Podle BfV:

„MIT se svými aktivitami snaží ovlivňovat turecké komunity v Německu a politický diskurs německé společnosti. Organizace napojené různými způsoby na vládu v Ankaře podporují tureckou politiku v Německu a dalších evropských zemích a obhajují tuto politiku před kritiky….“

"Podstatnou součástí této strategie vlivu je informovat veřejnost nezávadným způsobem o údajných a skutečných případech rasismu, islamofobie a nepřátelství vůči Turecku nebo o jiném nežádoucím vývoji v Německu a Evropě, a čelit tak kritice politického vývoje v Turecku."

Dvě největší turecké organizace v Německu napojené na turecký stát a vládu jsou „Turecká islámská unie pro náboženské záležitosti“ (DITIB) a „Unie evropských tureckých demokratů“ (UETD), která byla nedávno přejmenována na „Unii mezinárodních demokratů“ (UID).

"DITIB a UID jsou zastřešující organizace, jejichž členy je celá řada místních a regionálních (pobočkových) sdružení. Tyto organizace umírněně zdůrazňují svoji angažovanost vůči německé veřejnosti a snaží se zdůraznit svoji samostatnost a nezávislost a bagatelizují svoji závislost na Turecku.“

DITIB a UID jsou financovány tureckým vládním Direktoriátem pro náboženské záležitosti (Diyanet). Podle BfV obě tyto organizace úzce spolupracují s tureckou zpravodajskou službou. Turecká vláda platí mzdy téměř 1 000 konzervativních imámů v Německu, kteří vedou více než 900 mešit kontrolovaných organizací DITIB napříč celou zemí.

Islamistické hnutí Millî Görüş (turecky „Národní vize“), které je na Erdoganově straně a má v Německu přibližně 10 000 členů, je zatím druhou největší islamistickou skupinou v zemi (největším islamistickým uskupením v Německu je nyní hnutí salafistů). Millî Görüş se silně staví proti integraci muslimů do evropské společnosti:

"Podle hnutí Millî Görüş je západní civilizace v současnosti ovládána ´ješitným´ "řádem založeným na násilí, nespravedlnosti a vykořisťování slabých. Tento ´ješitný´ "systém musí být nahrazen ´spravedlivým řádem´, který bude založen výhradně na islámských principech, spíše než na člověkem vytvořených, a tedy ´svévolných pravidlech´. Na vytvoření tohoto ´spravedlivého řádu´ by se měli podílet všichni muslimové. Proto musí muslimové zaujmout na zemi určitý postoj a získat určitou vizi (´Görüş´), totiž národní / náboženskou vizi 'Millî Görüş´.“

Sýrie

Podle zprávy je Německo prioritou pro syrskou zpravodajskou službu, protože je hlavní hostitelskou zemí syrských uprchlíků v Evropě. Hlavním úkolem syrské zpravodajské služby v Německu je sledování odpůrců syrského režimu. Podle BfV „syrská zpravodajská služba zřejmě využila příliv syrských uprchlíků do Německa v roce 2015 k vytvoření nových sítí agentů.“

Salafisté a další islamisté

BfV odhaduje, že počet islamistů v Německu vzrostl ke konci roku 2018 na nejméně 26 560. Ke konci roku 2017 odhadoval jejich počet na 25 810 a ke konci roku 2016 na 24 425.

Zpráva neuvádí odhady počtu stoupenců Islámského státu a al-Káidy žijících v Německu. V důsledku toho lze předpokládat, že skutečný počet islamistů v Německu je nepochybně vyšší než 26 560.

Salafisté podle této zprávy tvoří v Německu největší samostatnou skupinu islamistů. Počet salafistů v Německu vzrostl v roce 2018 na 11 300, z 10 800 v roce 2017, 9 700 v roce 2016, 8 350 v roce 2015, 7 000 v roce 2014, 5 500 v roce 2013, 4 500 v roce 2012 a 3 800 v roce 2011.

Zpráva BfV popisuje salafismus jako islamistickou ideologii, která je zároveň extremistickou kontrakulturou:

"Salafismus prosazuje segregovaný životní styl vyznačující se unikátním oblečením a jazykem a chce vytvořit komunitu angažovaných lidí s intenzivním smyslem pro soudržnost. Tato vize přitahuje především jedince, kteří se cítí být v majoritní společnosti marginalizovaní. Nestabilní osoby [ungefestigte Personen], které hledají smysl života, svou životní orientaci a bezpečí, přitahují zejména komplexní pravidla salafistů, která regulují každodenní život do posledního detailu. Jedinec se podle salafistické propagandy, stává součástí elity, nositelem ´ryzího islámu´ a vyznačuje se svou morální převahou nad ´světem zkorumpovaných´.“

"Tyto subkulturní prvky jsou hlavní atrakcí salafistické ideologie, poznamenané wahhábismem, státní doktrínou Saúdské Arábie, která představuje zvláště závažný a radikální proud v rámci islamismu. Salafisté se považují za obhájce původního, ryzího islámu. Tvrdí, že svou náboženskou praxi a životní styl zakládají pouze na zásadách koránu, vzoru proroka Mohameda a prvních tří generací muslimů, takzvaných spravedlivých předků (známých v arabštině jako al-Salaf al-Salih). Cílem  salafistů je ´teokracie´ podle jejich výkladu práva šaría, a v té není pro liberální demokratický řád žádné místo.“

"Salafismus hlásá, že celé lidstvo musí přijmout islám – třeba i silou, pokud to bude nutné - protože je všemu nadřazený a protože jediné možné spasení je v božské podstatě Alláha. Salafistická ideologie se neodvrací od násilí a násilí je proto její neodmyslitelnou součástí."

Zpráva BfV také nabízí demografické údaje o salafistech v Německu:

 „Přestože se propagační aktivity salafistů  stále více zaměřují na mladé lidi, salafismus není v Německu čistě fenoménem mládeže. Asi 27 % příznivců salafismu  tvoří lidé do 25 let, 38 % příznivců je mezi 26 a 35 lety a zbývajícím 35 % příznivců je víc než 36 let.“

"Salafismus je jednoznačně mužská záležitost. V evidenci BfV tvoří ženy jen asi 12 % příznivců salafistů. Salafismu v Německu dominují imigranti a jejich děti. Asi 90 % příznivců je neevropského původu, zbytek tvoří konvertité. Noví příznivci se ocitají v prostředí, kde převládá ´mentalita obležené pevnosti´ [Wagenburgmentalität], která si oškliví okolní ´ohavnou nevěřící´ společnost pozůstávající z křesťanů, židů a ateistů, ale také muslimů, kteří nejsou salafisty. Kontakty s lidmi, kteří nejsou salafisty, jsou dovoleny pouze tehdy, když slouží k šíření salafismu.“

Zpráva varuje, že navrátilci z  džihádistických válečných zón na Středním východě budou mít na německé salafisty radikalizující vliv:

"V salafistických kruzích probíhá hlavní nábor pro džihád. Téměř všechny osoby z Německa, které se připojily k džihádu, byly v minulosti v úzkém kontaktu se salafistickou scénou."

 „V téměř všech případech se navrátilci vracejí do známých salafistických kruhů, a znovu do nich bez problémů zapadnou. Vzhledem k tomu, že takové prostředí je velmi často úplně stejné jako před jejich odjezdem, naskýtá se otázka, zda je možné, aby se navrátilci někdy vůbec vymanili z ideologie Islámského státu (IS). Dále lze předpokládat, že díky těmto navrátilcům bude alespoň část ideologie IS ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pronikat do německých salafistických kruhů…. Je možné, že ve střednědobém horizontu zaujmou navrátilci na této scéně formální a neformální klíčové pozice, stanou se vzorem pro ostatní, budou je ovlivňovat a případně dokonce radikalizovat.“

Zpráva BfV poukazuje na přímé spojení mezi nárůstem antisemitismu v Německu a vzestupem islámských hnutí:

"Antisemitismus není jen prvkem propagandy pravicových a levicových extremistů, ale je také základním tématem ideologie celého islamistického spektra…."

"V islamistické propagandě se náboženské, územní a národní politické motivy často spojují a vytvářejí antisemitský světonázor. Stereotypní obraz judaismu jako nepřítele [Feindbild Judentum] tvoří centrální pilíř propagandy všech islamistických skupin. Tyto skupiny používají stereotypy a předsudky spojené s antisemitskou nenávistí přítomnou v Evropě od středověku až po nacistickou rasovou ideologii 20. století.“

"Zvláštní význam má v islamistickém antisemitismu koncept "celosvětového spiknutí Židů". Podobně jako v pravicovém extremismu jsou Židé vnímáni jako „mozky a hybatelé“ celosvětového politického spiknutí a je jim dávána kolektivní vina za nejrůznější národní a mezinárodní katastrofy a křivdy.“

"BfV zjistil, že ideologie všech islamistických organizací působících v Německu je antisemitská a je šířena různými způsoby. Tato situace představuje velkou výzvu pro budoucí mírové a tolerantní soužití v Německu. Počet fyzických útoků proti židům je v současné době naštěstí stále nízký. Ale i tyto ojedinělé případy však jasně ukazují, že antisemitské názory a ideologická radikalizace a taktéž podněcování k nenávisti a násilí mohou vést k brutálním antisemitským útokům, i když jednotliví pachatelé nemusí být třeba ani členy, ani příznivci nějaké islamistické organizace. Toto se vztahuje v nemalé míře na jednotlivce, kteří vyrostli v arabském světě, ve společnostech kde jsou antisemitské postoje velmi rozšířené. Příkladem je mladý muž původem ze Sýrie, který v dubnu 2018 zaútočil řemenem na ulici v Berlíně na Izraelce s jarmulkou na hlavě.“

Hizballáh, Muslimské bratrstvo a Hamás

BfV v současné době odhaduje, že kromě salafistů a členů hnutí Millî Görüş (Národní vize), v Německu žije také 1 050 členů Hizballáhu, 1 040 členů Muslimského bratrstva a 320 členů Hamásu.

"Šíitská islámská strana Hizballáh ('Hizb Alláh', Strana Alláhova) popírá právo Izraele na existenci a propaguje ozbrojený, teroristický boj, který označuje za 'legitimní odboj' proti Izraeli jako 'nezákonnému okupantovi' území Palestinců. Musíme se připravit na to, že Hizballáh bude i nadále plánovat teroristické akce proti Izraeli a izraelským zájmům mimo Blízký východ. V Německu si členové strany Hizballáh udržují organizační a ideologickou soudržnost v organizacích, které jsou přidruženy k místním mešitám a jsou financovány především prostřednictvím darů.“

"Muslimské bratrstvo (MB) je považováno za nejstarší a nejvlivnější sunnitské islamistické hnutí. Samo o sobě tvrdí, že je zastoupeno ve více než 70 zemích. Cílem MB, který stále vychází z ideologie svého zakladatele Hasana al-Banná, je zřízení politického a společenského systému založeného na koránu a Sunně. Krédo MB se nemění: „Alláh je naším cílem. Prorok je naším vůdcem. Korán je naším zákonem. Džihád je naší cestou.  Umřít za Alláha je naší největší nadějí.“ Tato ideologie, stejně jako islámská forma vlády, o kterou MB usiluje, jsou neslučitelné se základními demokratickými principy, jako je právo na svobodné volby, právo na rovné zacházení a svobodu projevu a náboženství.“

 „Cílem Hamásu je vytvoření islamistického státu na celém území ´Palestiny´- a to i prostřednictvím ozbrojeného boje. Strategie Hamásu zveřejněná v roce 2017 se tím netají: Máme legitimní svaté právo na odboj proti okupaci jakýmikoliv prostředky. A to je v zásadě ozbrojený odpor.' Když Hamás mluví o Palestině, tak má na mysli celou oblast mezi Středozemním mořem a Jordánskem, která zahrnuje celé území Státu Izrael. Hamás považuje západní země, jako je Německo, za své legitimní útočiště, a zaměřuje se tam na sbírání darů, nábor nových příznivců, a šíření své propagandy.“

Šíření zbraní

BfV zaznamenal "vysoký počet" pokusů "tajných pákistánských nákupních struktur" ilegálně získat technologie vhodné pro použití v pákistánském programu jaderných zbraní. BfV také zaznamenal "významný nárůst" počtu pokusů Íránu získat technologie pro svůj raketový program, který nebyl součástí íránské jaderné dohody. BfV uvedl, že syrští zprostředkovatelé rovněž pokračují ve svém úsilí získat produkty pro vývoj zbraní hromadného ničení, včetně chemických zbraní.

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

https://www.gatestoneinstitute.org/14551/germany-middle-eastern-spies