Imigrace z mimoevropských zemí "stála Velkou Británii 120 miliard liber"

Při překládání jsme narazili na 2 články pojednávající o finančních nákladech a přínosech migrace do Velké Británie. Toto je první z nich.

Překlad článku Davida Barretta Immigration from outside Europe 'cost L120 billion', který vyšel 5. listopadu 2014 v The Telegraph. Článek přeložila Helena Kolínská ve spolupráci se mnou.

Nová zpráva ukazuje, že imigrace z mimoevropských zemí během let vládnutí Labouristické strany stála státní pokladnu miliardy liber, zatímco nedávná migrace z Evropy vytvořila přebytek ve výši 4 miliard liber.

Z nové zprávy vyplývá, že imigranti, kteří do Británie přišli z mimoevropských zemí, stáli během 17 let státní pokladnu téměř 120 miliard liber.

Tato významná akademická studie však také zjistila, že nedávná imigrace z Evropy - způsobená nárůstem příchozích z východní Evropy – stimulovala britskou ekonomiku za stejné období částkou 4,4 miliardy liber.

Odborníci z University College London (UCL) také uvedli, že domorodí Britové vykázali za těchto 17 let negativní bilanci ve výši 591 miliard liber, protože země celkově vykazuje masivní deficit.

Ve zprávě byly analyzovány údaje za období od roku 1995 do roku 2011, přičemž většinu tohoto času labouristická vládadůsledně prováděla pro-imigrační politiku (tzv. politiku "otevřených dveří" – poznámka překladatele).

Zpráva zjistila, že migranti ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) stáli státní pokladnu 117,9 miliardy liber, protože spotřebovali více ve veřejných výdajích - včetně nákladů na NHS (National Health Service – Národnízdravotní služba), sociálních dávek a vzdělávání - než zaplatili na daních.

Ve zprávě, která bude zveřejněna v hospodářském věstníku "The Economic Journal", se uvádí, že tato skupina migrantů z oblastí mimo EHP - z velké části tvořená imigrací ze zemí jako Indie, Pákistán a afrických zemí, které jsou členy Společenství národů (Commonwealthu)  - přispěla méně, protože rodiny měly tendenci mít více dětí a nižší míru zaměstnanosti.

Tato 50stránková studie dospěla k závěru, že „imigranti ze zemí, které nejsou členy EHP… přispívají méně, než dostanou.“

Domorodá populace vykázala během 17 let tohoto období ztrátu dosahující celkové výše 591 miliard liber, neboť britská ekonomika všeobecně vykazuje deficit.

Imigranti z EHP - což je Evropská unie plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko – obdrželi během 7 z těchto 17 let víc, než zaplatili.

To znamená, že evropští migranti vytvořili během tohoto období celkově pozitivní přínos pro britskou ekonomiku ve výši 4,4 miliardy liber.

Zpráva uvedla, že od roku 2000 byla u evropských migrantů o 43 procent nižší pravděpodobnost než u domorodých Britů, že budou dostávat sociální dávky a o 7 procent nižší pravděpodobnost, že budou žít v sociálních bytech.

Autoři, jejichž výzkum byl předtím kritizován pravicovým think-tankem Civitas a organizací MigrationWatch UK, která bojuje za přísnější imigrační zákony, zdůraznili své závěry o příspěvku evropských migrantů a kladli daleko menší důraz na zjištění o nákladech na imigraci ze zemí mimo EHP.

Spoluautor zprávy profesor Christian Dustmann z Centra pro výzkum a analýzu migrace UCL řekl: „Klíčovým tématem ve veřejné diskusi o migraci je, zda imigranti přispívají svým spravedlivým podílem na daňové a sociální systémy.

„Naše nová analýza přináší pozitivní obraz o celkovém fiskálním příspěvku nedávných kohort přistěhovalců, zejména přistěhovalců, kteří přicházejí z EU.“

Předseda organizace MigrationWatch UK sir Andrew Green uvedl, že zpráva potvrdila obrovské náklady na imigraci.

Dále uvedl: „Pokud jde o nedávné evropské migranty, dokonce i na základě vlastních údajů autorů – které zpochybňujeme - jejich příspěvek do státní pokladny činí méně než 1 libra za týden na obyvatele.“

Ředitel společnosti Civitas David Green uvedl, že nová zpráva trpí "povrchním zaměřením“ a "nezahrnuje některé zásadní náklady".

Mezi lety 1995 až 2011 se ve Spojeném království počet obyvatel narozených v cizině zdvojnásobil z 3,5 miliónu na zhruba 7 miliónů.

Populace imigrantů ze zemí mimo EHP se během tohoto období zvýšila z 2,8 na 4,6 miliónu. Z nich v roce 2011 nepracovalo jen něco málo přes dva milióny, a to buď proto, že byli nezaměstnaní, nebo z jiných důvodů, jako je odchod do důchodu nebo péče o děti.

Ve stejném období však počet evropských imigrantů v zemi vzrostl mnohem vyšším tempem, neboť se ztrojnásobil ze 723 000 na 2,3 miliónu.

Tento obrovský nárůst byl způsoben především rozhodnutím předchozílabouristické vlády neuplatňovat kontroly na osm zemí východní Evropy, včetně Polska, které vstoupily do EU v roce 2004.

Metoda použitá v nové zprávě ke zjištění "čistého fiskálního příspěvku" různých skupin vypočítala, kolik tyto skupiny stojí, pokud jde o veřejné prostředky, jako jsou zdravotní výdaje, vzdělávání jejich dětí a sociální zabezpečení od státu.

Celková částka byla potom odečtena z jejich celkového příspěvku do státní pokladny, včetně daně z příjmů, národního pojištění, DPH, místních daní z nemovitostí a daní z komerčních nemovitostí.

Další studie zveřejněná Úřadem pro národní statistiky mezitím odhalila plný rozsah jazykových ghett v zemi.

Nová analýza sčítání lidu z roku 2011 ukázala, že cca 90 % starších žen narozených v Bangladéši a nyní žijících ve Spojeném království neumí anglicky.

Angličtinu taktéž neovládají téměř 4 z 10 migrantů narozených v Číně, kteří se usadili ve Spojeném království před více než třiceti lety.

Stínový ministr pro imigraci David Hanson uvedl: „Tato zpráva ukazuje, že imigrace od roku 2001 prospěla jak veřejným financím, tak i ekonomice.“

“Dopad různých druhů imigrace se však liší a náš systém musí být spravedlivý - potřebujeme proto silnější hraniční kontroly pro boj proti nelegální imigraci a silnější opatření proti zaměstnavatelům, kteří využívají imigraci k podhodnocování místních mezd a likvidaci pracovních míst, ale měli bychom vítat mezinárodní studenty, kteří přinášejí miliardy.“