V současnosti je 26 milionů obyvatel EU bez práce, z toho je evidováno více než šest milionů nezaměstnaných mladých lidí (do 25 let), což znamená, že každý pátý mladý člověk na trhu práce není schopen najít zaměstnání. Téma nezaměstnanost je tedy jedním z největších problémů, kterým musí Evropa čelit.
- Průměrná míra nezaměstnanosti v EU pro rok 2012 (souhrn za všechny věkové kategorie) přesahuje 10,5 %. Pro rok 2013 (Eurostat) nejsou ještě dostupné údaje, ale domnívám se, že míra nezaměstnanosti dosáhla 11 % (cca 55,6 mil.).
- Oproti celkové je míra nezaměstnanosti mladých do 25 let více než dvojnásobná – pro rok 2012 dosahovala v EU průměru 23 %.
- V České republice celková míra nezaměstnanosti (měřená podle metodiky Eurostatu), oscilovala v roce 2012 kolem 7 % hranice (dle ČSU v 3. čtvrtletí 2013 dosáhla úrovně 6,9 %), míra nezaměstnanosti mladých do 25 let se pohybovala v úrovni 19,5 %, čili je oproti celkové téměř trojnásobná.
- Nejvyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí je v Řecku, Španělsku a Chorvatsku, a to mezi 43 % až 55,3 %.
Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let je způsobena zejména třemi faktory:
- vzdělání (bohužel systém školství je nastaven spíše na kvantitu posluchačů než na kvalitu a potřeby trhu práce; orientace je spíše na obecné a humanitní obory a chybí užší specializace a orientace na obory, které jsou na trhu práce nedostatek)
- konkurence na trhu práce (konkurence zkušenějších čerstvě propuštěných pracovníků znevýhodnila především nejmladší uchazeče o zaměstnání, zejména čerství absolventi škol nyní hledají práci výrazně obtížněji a déle, protože jim chybí požadovaná praxe; díky ekonomické krizi se zaměstnavatelé naučili využívat pracovní síly efektivněji nebo někdy své zaměstnance přetěžují /po přijetí úsporných opatření/ a nepotřebují nabírat tolik nových zaměstnanců)
- mylná očekávání (očekávání absolventů se nesetkávají s realitou a mnohdy se musí uspokojit se zaměstnáním /pokud jej najdou/, které je mimo jejich obor vzdělání, ale i mimo jejich představy).
Samozřejmě, že si Evropská unie uvědomuje některé významné problémy – nezaměstnanost, špatná fiskální politika, stárnutí populace, nekoordinovaná a nejednotná imigrační a migrační politika apod. Vznikají proto na půdě některých orgánů EU různé projekty a programy, které mají za úkol najít příčiny potíží a najít vhodná řešení, vše ve vzájemném dialogu.
Jedním z těchto počinů je iniciativa Evropského parlamentu nesoucí název ReACT. Jde v podstatě o pět interaktivních konferencí, které se orientují na sdružení významných osob z oblasti politiky, ekonomiky, výzkumu a kultury, které by měly společně diskutovat na výše uvedená témata a pokud možno i nalézt řešení. Odrazovým můstkem by jim měla být určitá platforma umožňující výměnu zkušeností, nápadů a rozvíjení diskuse. Měl by to být základní kámen, nové zázemí, pro nalézání řešení, která by uzdravila a posílila Evropu.
Další iniciativou Evropského parlamentu je Agora občanů (v Bruselu ve dnech 6. - 8. listopadu 2013, se setkalo 54 mladých lidí z celé Evropy). Agora občanů představuje spojnici mezi Evropským parlamentem a evropskou občanskou společností. Jde o další diskusní platformu, která má více sblížit občany EU s Evropskými institucemi. Agora poskytuje prostor pro otevřenou diskusi s cílem dosáhnout konsenzu nebo zjistit názorové rozdíly v občanské společnosti, pokud jde o kroky, které je nutno podniknout k řešení problémů, před něž bude Evropa v budoucnu postavena. Závěry Agory jsou v podobě, v jaké je navrhnou zástupci občanské společnosti, budou postoupeny evropským a vnitrostátním orgánům a zúčastněnými stranami jsou dále šířeny.
Jak je vidět, tak naši zástupci v některých orgánech EU již pochopili, že komunikační kanál mezi nimi a obyčejnými občany je propastný a nyní se snaží stavět spojovací mosty, které by eliminovali vzájemné odcizení. EU a její instituce jsou mnohdy vnímány jako jeden velký byrokratický moloch, jež (zjednodušeně řečeno) život pouze ztěžují, a to mnohdy právními předpisy, které jsou odtrženy od reality a skutečných potřeb obyvatelstva.
Řešením výše uvedené nezaměstnanosti mladých lidí (absolventů) dnes vidím za sebe zejména v možnosti zaměřit úsilí států EU nikoli pouze na kvantitu vzdělaných, ale i na kvalitu s ohledem na potřeby trhu práce. V současnosti jsou SS a VŠ primárně motivovány pouze finančně, tj. počtem uchazečů. Pozornost by se tedy měla zaměřit spíše na strukturu pracovního trhu, jeho potřeby a měla by se zvýšit míra vzájemné komunikace a pomoci mezi soukromým a veřejným sektorem (budoucí zaměstnavatelé) se vzdělávajícími instituty. Současně by se měl vytvořit systém různých podpor (nejenom finančních) pro soukromé firmy a SŠ-VŠ, které by akcelerovaly motivaci soustředit se na vzájemné potřeby a tím na trh práce a ekonomiku. Je také nutné motivovat budoucí absolventy, aby se proaktivně seznamovali s potřebami a strukturou trhu práce, více vyhledávali při studiu možnosti práce v oboru. SS a VŠ by se měly více soustředit na propojení některých studijních oborů s praxí (možná finanční podpora ze zdrojů EU) a tím lépe odborně připravit studenty.
