Nejsem zcela přesvědčený o přínosu práva občanů ČR rozhodovat v referendu v podstatě o všem, hlavně když se má posbírat „pouze“ několik podpisů a už vůbec nejsem přesvědčený o čistých a nezištných úmyslech předsedy Úsvitu.
Předseda výše jmenovaného hnutí by rád byl všude, nejlépe na těch nevyšších pozicích a rád by neomezeně tvořil veřejné míněný a rozhodoval sám o všem. Jak jej někdy poslouchám, tak jeho pravda je asi ta jediná správná. Vysokým sopránem se nás v televizních diskusích, když na něj míří kamery, totiž snaží asi přesvědčit, že Česká republika nepotřebuje politiky a skrytě nás nabádá, abychom se rozhodli pro autokracii. Nejlépe by nám asi bylo, kdybychom i my měli císařství, západně od japonských ostrovů. Hledat císaře dlouho nemusíme, Tomio se určitě rád obětuje pro naše blaho!
Pamatuji si jeho slova, kdy zdůvodňoval svoji kandidaturu do Parlamentu: „V senátu jsem byl sám, nemohl jsem pro občany nic udělat, a proto jsem založil hnutí, abych mohl naplnit tužby občanů ČR“ (konec parafráze). Před pár dny jsem zase slyšel určitou modifikaci tohoto sdělení: „V Parlamentu je nás pouze 14 a nejsme bohužel schopni cokoli prosadit, brání nám v tom politici, zloduchové z ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Jsou to bídáci, nemyslící na občany, jelikož nechtějí bez výhrad přijmout můj zákon, zákon o referendu, který umožní odvolat každého politika!“ (konec parafráze). Ještě štěstí, že Tomio politikem není. Po vyslechnutí obou vět se sám ptám, kdy konečně pán Tomio začne pracovat? Zatím jenom dokola opakuje, že je paralyzován, jelikož je v senátu sám, pak v parlamentu jeho málo apod.. Očekává snad, že lid český mu dá majoritu v parlamentu, žadoní o tuto podporu? Zcela určitě ano! Jeho cílem, dle mého názoru, je tedy asi mimo jiné i zrušení parlamentní demokracie, tj. zrušení parlamentu a senátu. Jeho zdůvodněním je, že politici v těchto dvou orgánech státní moci, jsou prohnilý a lžou. Druhým dechem však naznačuje, že všichni voliči jsou naivně-hloupý, jelikož každé čtyři roky (někdy i dříve) chodí k volbám a tyto nelidské stvůry volí. Pokud bych měl zjednodušit myšlenku oněch deseti vět, které Tomio neustále a všude opakuje, tak v podstatě občané ČR nejsou schopni o čemkoli rozumně rozhodovat a proto je nutné této nevyzrálosti využít a dát jim do ruky absolutní moc, resp. pouze iluzi moci, jelikož manipulativní agitací, populismem a podepisováním stovek archů v referendech, kdy občané prakticky nebudou vědět co podepisují, z důvodu absence primárních a nejdůležitějších informací, uvěří v nereálnou možnost ovlivnit věci veřejné. Bohužel jsem osobně zažil několik místních referend, kdy někteří lidé podepisovali deklarace bez hlubší znalosti problematiky, resp. dali pouze na milé tváře organizátorů a jejich přesvědčivé tři-čtyři věty, kdy většinou negativní formou byli přesvědčováni, že se touto metodou rozhodování podaří zničit veřejné zlo.
Já osobně jsem zastáncem referenda (pokud se pro referendum bude striktně dodržovat určitý fixně stanovený postup a bude využíván pro celospolečensky závažné a důležité případy, pak je to prospěšný a zdravý způsob vládnutí občanů a ovlivňování politiky), ale jsem i zastáncem parlamentní demokracie. Demokraticky volený politik, by totiž měl mít možnost pracovat, dokázat co umí a hlavně přesvědčit své voliče nebo i ostatní, o svých úmyslech a dovednostech. To, že se do politiky dostávají i gauneři, je ovšem chybou i nás voličů, jelikož jsme někdy apatičtí k dění kolem nás a nejsme ochotni se více angažovat (stačilo by pouze se více informovat) v politickém dění a personálním obsazení politických stran. Bylo by vhodné začít méně důvěřovat médiím a být více aktivní vůči svým poslancům či senátorům. Nevidím tedy důvod, proč bychom měli mít kdykoli možnost reparátu formou referenda a odvolávat politiky, pouze na základě „pověr“, když jsme v řádných volbách nebyli schopni rozpoznat kvalitu od plevelu? Davové-kolektivní myšlení v této formě se mi nelíbí a nechci jej podporovat, jelikož by vedlo k destrukci hodnot a tím i společnosti. Já osobně jsem hluboce přesvědčený, že pro nás ještě nedozrála doba pro tento typ rozhodování (nemusí jít pouze o odvolatelnost poslanců) na celostátní úrovni. Prostě 24 let svobodného myšlení a vývoje je stále krátkou dobou a potřebovali bychom ještě min. dvě další generace, abychom se naučili si neubližovat rychlými rozhodnutími. Pokud si to neuvědomíme a necháme tohoto pána dále skrytě šířit nenávist k základním ústavním hodnotám, pak nemusíme dopadnout dobře.
