Je zajímavé sledovat, jak se někdo nedokáže ovládnout a ve slabé chvilce se prostě podstata člověka projeví. Je to stejné jako u mého nejmladšího syna: „Tati, já to chci a chci!“ Pak začíná dlouhotrvající křičení a ječení.
Je evidentní, že teď někdo velice chce dosáhnout rezortu, který je klíčový, ale nebude to asi prioritně v zájmu státu. O lustrační zákon nikdo nejevil dlouhé roky jakýkoli zájem. Najednou, po volbách je tento zákon středobodem zájmu, hlavně, když je vstupenkou na ministerské křeslo. Dokonce se hrozí ukončením koaličních jednání. Zákon se personifikuje a hlasitě se zdůrazňuje, že pokud nebude zrušen, resp. nebude se hlasovat pro jeho zrušení, tak je někdo proti Babišovi. Vše v souladu s heslem „Kdo není se mnou (nesouhlasí), je proti mně!“ Pěkně se nám to vše vybarvuje. Dnes je to lustrační zákon a zítra zrušíme Ústavu a Listinu základních práv a svobod, jelikož je zde až příliš mnoho práv pro občany. Zrušení lustračního zákona vzbudilo nevoli a hned se hledá jiný prostředek, kterým je služební zákona a vše se skryje za prohlášením, že to od nás požaduje EU, jinak nedostaneme ani cent. V minulosti se nějak s tímto zákonem nespěchalo. Nespěchalo se ani tehdy, kdy služební zákone měl být garancí potírání korupce. Je ale teď důležitý kvůli jednomu člověku. Musíme tedy spěchat. Nejvíce mne zaráží, jak ČSSD je v této věci v pozici sluhy jednoho Pána. Mrzí mne rovněž veřejné prohlášení ČSSD o protiústavnosti tohoto zákona. Proč již dávno soudruzi neiniciovali žalobu na Ústavní soud? Křik přichází až nyní, po sveřepém naléhání ANO. Zásadovost a smysl pro pravdu a spravedlnost se nám nějak vytrácí …
Lustrační zákon má smysl a je potřebný, a to do doby než min. dnešní čtyřicátnici nebudou mít devadesát let. Lustrační zákon je potřebný i z důvodů, které právě nyní zažíváme, aby se do významných funkcí nedostávali lidi s pochybnou minulostí nebo dokonce lidi, kteří, ač nemuseli, spolupracovali s StB. Ptám se, proč je takový problém počkat si na rozhodnutí soudů na Slovensku? Proč tak spěchat? Pokud si je někdo jist svou nevinou nebo pravdou, tak za ní bojuje, vše prokáže a vyhraje. Počká si. Ledaže je vše jinak?
Nebudu předjímat, jak soud na Slovensku dopadne, a nechci nikoho soudit za činy v minulosti vykonané. Je to jeho svědomí, ale trochu upřímnosti a kuráže by to určitě chtělo. Domnívám se, že když se jednou zveřejní pravda, nejlépe když se ji dozvíme přímo od dotčené osoby, tak se této osobě určitě uleví. A my ostatní? My budeme konečně vědět, alespoň jednou, na čem jsme. Beztak se na vše za krátký čas zapomene. V zapomínání nám určitě pomůže nová Vláda ČR, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Rádio Impuls, v blízké budoucnosti jistě i některá komerční televize, a pokud při tom dostaneme hlad, tak si dáme Vodňanské kuře.
