Variace na Kytici K.J.Erbena

Pokus o přiblížení Karla Jaromíra Erbena současné generaci. Někteří to mohou brát také tak trochu jako přípravu k maturitě.

Zima jak v psinci,

mráz v okna duje,

v světnici teplo u kamen.

Děvčata kouří,

stará polehuje,

otec šel zase někam ven.

Vtom klika cvakla,dveře letí,

táta vchází do dveří.

"Hergot, stará, sakra, ženský,

proč nemám ještě večeři?!"

"Mlč, hle, tu je tvůj dlabanec,

pohleď, zde máš kohouta."

Vtom však začal hrozný tanec,

drůbež letí do kouta.

Nevesely,truchlivy

jsou ty naše kraje,

když hospodář hospodyni

kvůli jídlu laje.

Krevní tlak mu stoupá strmě.

"Tohle že je chutná krmě?

Maso tuhé, špatné chuti!

Do hospody cos mě nutí,

do hospody cos pohání.

Nemám doma žádné stání."

Darmo, paní, jsou tvá slova,

pán úmysl jiný chová.

V restauraci v hlučném kvasu

nedbá na domácí chasu.

Však o půlnoci buch, buch, tluče

na ty dveře zpuchřelé.

"Vstávej, moje ženo milá,

zachtělo se mi postele."

"Vari pryč od našich vrátek,

jeden krok kupředu, dva nazpátek.

V hospodě si můžeš stlát,

spal jsi tam už tolikrát!"

Však za chvíli zas buch, buch, buch,

burácí zvenčí její druh.

"Vstávej, má ženo, nahoru,

odstrč mi tam tu závoru!"

"Vari pryč od našich dveří!

Blázen ten, kdo mužům věří.

Mladosti mé jarý štěp

přelomil jsi vpolou.

Nenuť mě, bych holí svou

zmydlila ti holou."

Vtom něco padlo.

Pode dveřmi.......

mok se jeví........

KRVAVÝ.....

A když stará otevřela,

kdo leknutí vypraví!

Věci, jež na zemi leží,

těžko sebrat do tašky.

Prázdná flaška...

vedle špuntu......

rudé víno..........

bez flašky!!!