Virtuální realita kolem nás

Teta wiki popisuje pojem „Virtuální realita“ jako technologii umožňující interagovat se simulovaným prostředím, tedy technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa nebo fiktivního světa.

Akceptuji snahu nazývat technologické odvětví nebo jeho části super názvem. Čím líp to bude znít, tím líp se to bude prodávat a tím lepší to bude mít příběh. S čím nesouhlasím, je vztahování tohoto názvu do technologické terminologie s odůvodněním, že něco takového patří pouze na servery nebo výkonné stanice. Pokud v této větě zaměníme výraz „technologie“ za obecný výraz „prostředí“, změní se i význam věty.

Co má virtuální realita a Nizozemí 17. století společného? Něco společného má. Zmínka o této zemi ve většině z nás nastartuje asociace: rovina, pod úrovní mořské hladiny, jeden cyklista vedle druhého, větrné mlýny (respektive vodní čerpadla) nebo třeba Amsterdam a jeho uličky lásky, či coffee shopy s marihuanou… Nizozemí se však také často označuje za „zemi tulipánů“. Tato pohledná okrasná rostlina pocházející z Azie je neodmyslitelně spojena s minulosti této země.

První tulipány byly do Nizozemí dovezeny roku 1559. Díky čistým tvarům, kráse a odolnosti se časem tulipán stal symbolem bohatých. Obliba tulipánů prudce rostla, lidi ve velkém nakupovali cibulky, vznikaly nové ještě zajímavější a barevnější odrůdy. Majetní občané se předháněli a investovali do zajímavého businessu natolik, až se z cibulek stala stejné komodita jako koření, čaj nebo káva. To se událo v roce 1620, kdy se s touto „kytkou“ začalo obchodovat na nizozemské burze. Celou společnost pohltil absolutní trend v investování do cibulek. Chudí se zadlužovali, bohatí plenili své pokladnice. Každý musel mít nějaké cibulky, musel v tom mít peníze, prostě každý musel být „in“. Byl to módní trend.

V roce 1936 se tato horečka přenesla na další evropské burzy. Ještě v části roku 1937 ceny pokračovaly v růstu do astronomických hodnot. Ale… Potom začalo být některým investorům jasné, že status quo je neudržitelný. A tak začali své opce prodávat. Během pár týdnů bylo všem jasné, že cena i těch předtím nejdražších opcí byla náhle fakticky nulová. Tato událost měla na Nizozemí fatální dopady. Ekonomika se propadla a vláda musela přistoupit k velmi zásadním škrtům ve výdajích. Mimo jiné se škrtalo i v armádě a námořnictvu. A i díky tomuto oslabení mohli Angličané anektovat tehdejší Nový Amsterdam a udělat z něj Nový York.

Já chápu virtuální realitu (VR) jako děj. Je jedno kde, jak a proč se odehrává. Děj zapadá do prostředí, ve kterém se odehrává, prostředí se řídí pravidly a na pravidla dohlížejí zákonitosti neboli konstanty. Pokusím se to vysvětlit následovně. Představme si časovou osu vývoje lidského druhu jako extrémně složitou matematickou rovnici. Tato rovnice nás vede od bodu A, kdy započala naše existence, do bodu B, kdy lidstvo dosáhne absolutního maxima ve vývoji. Tato rovnice je složena z konstant nebo proměnných a má samozřejmě nekonečné množství řešení. Typické konstanty jsou: musíme jíst, musíme pít, musíme dýchat, musíme spát, pro náš život potřebujeme planetu (zatím), ale také den má 24hodin, přírodní katastrofy, roční období, člověk je sociální druh... Konstanty jsou plněné zákonitostmi a pravidly. A za konstanty je označuji, protože by měly být neměnné. Na druhou stranu proměnné jsou variabilní složkou rovnice. V samotném důsledku proměnné mění vztahy v rovnici a mohou ji zrychlit, zpomalit a nebo také předčasně uzavřít s řešením, které by se nám asi nezamlouvalo.

Proměnné jsou výstupy z VR. Všude kolem nás se odehrává nějaká větší nebo menší VR. I tulipánomanie z Nizozemí byla vlastně uměle živená VR. Někdo měl zbohatnout a někdo zase naopak. Byla to hra, která z čehosi co mělo hodnotu pár centů udělala komoditu století. I na této hysterii ze 17. století je vidět, jaké máme tendence se podílet na dobře vyprávěných a přesvědčivých příbězích. I díky tomu dnes říkáme New York a za pár let můžeme třeba říkat, „Čínský Manhattan, kdo by to řekl? Ale čemu divit, vzpomínáš na Lehman Brothers?“

Každý máme nějaký sen. Někdo chce být bohatým podnikatelem, někdo renomovaným vědcem, někomu potom stačí, aby byl uznávaným spisovatelem. Každopádně historie i současnost jasně dokazují, že je velmi přínosné mít svůj vlastní svět, který umíte prodat. Takový Steve Jobs byl znám svým vnímáním a ovlivňováním světa kolem sebe. Jako vizionář říkal věci, kterým lidi odmítali věřit. Měl svou realitu, do které vtahoval jiné. Někdo říká, že křivil skutečnosti, někdo zase že prostě lhal. Zajímavé je, že oba tábory jsou v zásadě přesvědčeny, že sám Steve Jobs tomu co říkal věřil. A o tom to je. Je to o víře v určité věci. A je jedno, zda tato víra plyne z nutnosti nebo z vašeho přesvědčení. Síla Steva Jobse byla v tom, že si našel ty správné jedince, přesvědčil je a oni převzali jeho víru. Chovali se jako on, šli v jeho šlépějích a tím se jim podařilo do rovnice vsunout velmi silnou proměnnou. A jak jde čas, z proměnných se stávají konstanty.

Je až s podivem, jak se v poslední době objevují VR i na místech, řekněme hůře uvěřitelných. Pseudo realita se dá postavit i na ničem a to doslova. Před nedávnem jsem navštívil na Slovensku své kamarády. Probírali jsme řadu věcí, až došlo na krypto měny. Otázky ze strany mých kamarádů byly logické a možná i dávaly smysl: „Kde se vůbec ty peníze berou? Jak je možné, že si vlastně jen tak někde najdeš jakési peníze. Kdo Ti dnes dá něco zadarmo? To je přece absurdní, peníze se neválejí na zemi a už vůbec ne na internetu, proto se pro ně ani nebudu ohýbat...“ Otázky, ale i pochybnosti.

Krypto měny, respektive jejich jednotky (to co vidíte v peněžence), jsou stejně reálné jako auto, které jste včera zaparkoval/a před barákem. I když vlastně vznikly z ničeho. Proč? Protože mají důvěru.
Ať může být existence projektů krypto měn jakkoliv diskutabilní, já ho považuji za velmi zajímavý nápad. A jak to funguje? Na síti, která sloužila pro sdílení souborů, byla vybudovaná síť pro krypto měnu. Jakýkoliv počítač na internetu, který je součásti tohoto projektu drží celou databázi pohybů krypto měny na svém disku. A těch počítačů není málo... V tomto divadle existují dvě hlavní postavy. Standardní uživatel (který chce nakupovat, prodávat za tuto měnu) a někdo kdo těží (pracovně mu budeme třeba říkat horník). Standardní uživatel má peněženku, ve které má svou krypto měnu. Tu si může vyměnit v internet směnárnách, jakoby měnil třeba eura. Druhou možností je těžba. To znamená, že horník má HW, nainstaluje software a připojí se k nějakému poolu, který mu bude posílat bloky dat. A tento horník, respektive jeho HW, tyto bloky prochází a složitými matematickými operacemi dopočítává jednotlivé hashe. Pokud výsledky odpovídají očekávanému výsledku, může si blahopřát a připsat si nějakou tu desetinku na svůj účet.

Nejznámější krypto měny jsou BitCoin a LiteCoin. Je jich ale víc. BitCoin osciluje mezi 800-1200 US dolary za 1BTC. Tedy tyto projekty mají důvěru, jinak by cena tak vysoko nikdy nevyskočila. Nutno však dodat, že těžba již v současné době tak zajímavá není. K logice celé věci totiž patří, že krypto měna má omezený počet jednotek. V případe BTC je to 21 milionů, v případě LiteCoins 84 milionů. Přičemž obě měny mají 8 desetinných míst. Neboli, jedná se o deflační měnu. Tedy ze samotné podstaty věci bylo již na začátku dané, že dlouhověkost měny a úspěch je roven zájmu ze strany lidí. Tedy i horníci mají zájem o těžbu. A protože výkon HW roste a levní, a protože s oblibou k měně musí vzrůstat i počet horníků, musí také vzrůstat složitost těžby. Jinak měna pohřbí sama sebe. Nic co bude „zadarmo“ nemůže dlouho přežít. Proto obtížnost těžby krypto měny roste spolu s tím, jak roste obliba mezi lidmi. A když už to zde popisuji... Tak cena elektrické energie je také dost vysoká (zejména pak v EU – pro srovnání v USA za 1kWh cca 0.1USD u nás 0.4USD) a ruku v ruce s výkonným HW to znamená pouze jedno. ČEZ a jeho akcionáři vás bude milovat. Tedy, navzdory neochvějné lásce energetiků lze tvrdit, že dnes se již nevyplatí těžit standardním konvenčním způsobem. Faktem je, že jsou i tací co řekněme spekulují a to co vytěží berou jako investici do budoucna. Trochu riziková, ale je to také volba.

Proč tady zdlouhavě představuji krypto měny? Chtěl jsem ukázal příklad, který je svým způsobem absurdním kouskem VR. Krypto měna nikde fyzicky není a přesto z vás mohla udělat milionáře. Ten, kdo přišel s touto myšlenkou, dokázal přesvědčit a najít místo na trhu. Tento příklad z 21. století je v jasném souznění s příkladem ze 17. století. Proč? Protože oba tyto „projekty“ si získaly důvěru a v tom jsou stejné.

Cokoliv v životě děláme, měli bychom dobře promyslet a zvýšit šance tím, že si pro projekt vymyslíme svou realitu - příběh. Je důležité přesvědčit lidi, protože pouze tak je možné vytvářet silné proměnné. A díky proměnným se posouváme dál. V životě jsou jisté jenom dvě věci. Smrt a berňák. A proto je dobré být úspěšný, oni vás pak na tom berňáku rádi uvidí.