Fungující firma IV - peníze

Firma jako celek má být z dlouhodobého pohledu vydělávajícím mechanizmem. I když si dokážu představit, že tento fakt nemusí vždy platit, princip firmy je právě v tom přinášet vlastníkovi finanční prostředky. Ale ne jenom vlastníkovi. Problém není v samotných penězích, problém je v pochopení mechanizmu peněz. Je přitom překvapivé, že tento mechanizmus nechtějí chápat lidi, kteří mají mít dostatečnou inteligenci na to, aby se dostali do vedoucích pozic. Takže naše malá série „Fungující firma - Co ničí dnešní firmy“, pokračuje na téma „Peníze“.

 

Já chápu peníze jako prostředek. Je to prostředek, který tlačí naši evoluci dál k pohybu. Bez peněz by kvetl výměnný obchod. Respektive nějaký důvod proto, abychom dělali věci, bychom si stejně našli. To je podstata přežití uvědomělých bytostí (bytost, která si uvědomuje svou existenci). Tedy peníze celý proces pouze zjednodušují. Peníze jsou pouze prostředek. Prostředek, ať je tím myšleno cokoliv, je cosi co nám pomůže se dostat z bodu A do bodu B. Úplně stejně však platí, že abychom se dostali k prostředku zvaného „peníze“, potřebujete jiné prostředky, které nás tam dopraví.

 

Robert T. Kiyosaki systém využívání a získávání prostředků popisuje v knize „Proč jedničkáři pracují pro trojkaře“. Proč? No protože ty „trojkaři“ pochopili, že peníze jsou pouze prostředek, ke kterému vedou různorodé prostředky, ale také samotné peníze. Také se pan Kiyosaki zdlouhavě zabývá právě myšlenkou „kapitalistického manažera“ a srovnává ho právě s „kapitalisty“ jako byli nebo jsou Steve Jobs, Bill Gates, Mark Zuckerberg nebo Donald Trump.

 

Ani jednoho jmenovaného pána jsem v životě nepotkal a jednoho z nich již nepotkám zcela určitě. Tak či tak skutečně pochybuji, že někdo z nich postavil svou motivační řeč k zaměstnancům na, „Firma musí příští rok udělat o dalších 5 procent vyšší profit, protože to chci nebo vlastníci to chtějí.“ To by celý proces zabili. Nepochybuji, že o penězích mluvili a museli, ale samotná váha jejich myšlenek neležela na penězích. Proč? Protože, abyste se dostali k penězům, musíte a potřebujete mít jiné prostředky, které vás k nim dovedou. A ty prostředky musí dávat smysl těm, kdo na nich budou pracovat.

 

Každý z nás, a je jedno zda jsme zaměstnanec, investor nebo majitel, se chce dostat k prostředku zvanému peníze. Zaměstnanec chce dostat svůj plat, investor nebo majitel svůj podíl ze zisku firmy. Jak se nejlépe dostat k prostředku zvanému peníze? Přes dvě slova. Slovo „motere“ z latiny znamená „pohybovat“ a druhé slovo „inspiratio“, také z latiny, znamená „vdechnutí (od boha)“ nebo „v duchu“. Inspirace a motivace.

 

Vedení (management) funguje jako prostředník mezi majiteli nebo investory a zaměstnanci. Pokud takový manažer zaklíčuje do svého vzkazu pro podřízené slovo peníze nebo nedej bůh se bude vymlouvat na zlý život a ošklivé majitele případně investory, jediné co tím dosáhne bude to, že naštve řadu lidí. Garantuji vám, že takový podřízený si v tu chvíli představí výplatní pásku takového manažera, začne přemýšlet nad tím jaké další asi benefity pobírá a vlastně on má tu pěknou Audinu nebo BMW na tom parkovišti... Skončí to jediným možným výsledkem. Zaměstnanec si řekne, „A co jsem idiot?“ A je naprosto jedno, jak moc upřímně a chápavě se bude zaměstnanec na proslov vedení tvářit.

 

Ovšem. Existuje ještě možnost nastartovat motivaci a inspiraci skrze peníze. Ale efekt a hlavně délka takového nastartování je plně závislá na výšce a formě. A bohužel... Něco takového moc dlouho nefunguje. Člověk je nastaven tak, že chce víc a víc... A u peněz to platí dvojnásob, takže pokud mu dáte možnosti, bude se jich snažit využít opět. A pokud mu ty možnosti upřete, vrátí se zpět do „bahna“ a zapadne ještě hlouběji.

 

Problém je v tom, že vedeni (management) je zaslepené právě prostředkem zvaným „peníze“. Nedokáže přemýšlet v jiných perspektivách. A co si budeme povídat, je to pro ně také daleko jednodušší. Nač se zabývat dalšími věcmi, když je jasné, že v samotném důsledku ty věci vedou právě k penězům. Ale to je obrovská chyba. Takový manažer má pocit, jak si to děsně zjednodušil, ale opak je pravdou. Takové vedení pod sebou vytváří nefunkční základy, které v samotném důsledku vedou k tomu, že práce s vedením firmy bude mnohem víc.

 

Henry Ford, řekl milióny krát opakovanou větu: „Přemýšlení je tou nejtěžší prací na světě... a pravděpodobně proto se do ní pouští jen málokdo.“ A okřídlená věta Donalda Trumpa „Máte padáka...“, patří, počítám, pro ty co ji od něj slyšeli k těm nezapomenutelným. 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vláďa Ponechal | středa 16.4.2014 10:00 | karma článku: 6,71 | přečteno: 305x
  • Další články autora

Vláďa Ponechal

VW a naše sobecké paradigmata

5.10.2015 v 10:00 | Karma: 11,80

Vláďa Ponechal

Svoboda na internetu?

20.8.2015 v 10:00 | Karma: 9,60

Vláďa Ponechal

Firma - plánování

28.5.2014 v 10:00 | Karma: 3,52