Životní partneři

Jak jenom byla paní Radanová nešťastná! A na vině jejímu neštěstí pochopitelně nebyl nikdo jiný, než ten hrozný chlap, kterého si vzala. Jistě, dalo by se říci, že pořád ještě nedopadla nejhůře, že jsou i muži daleko zavrženíhodnější, jenže to pro ni bylo jenom chabou útěchou.

O tom, za jak hrozného chlapa se provdala, byla nyní již skálopevně přesvědčená. A její přesvědčení ji bolelo v tomto okamžiku ještě více. Protože právě seděla v cukrárně se svou nejlepší kamarádkou, která měla daleko šťastnější ruku při volbě svého životního druha.
A když se tak obě rozhovořily o poměrech v jejich rodinách, nemohlo to skončit jinak než zoufalým pláčem paní Radanové. Protože jak ta jenom své kamarádce ten její idol záviděla!
Protože pan Radana se své ženě v jednom kuse pletl do života, zatímco přítelčin partner tak nikdy nečinil.
Pan Radana dělal nejednou ostudu na veřejnosti, což u přítelčinina druha nepřipadalo vůbec v úvahu.
Protože pan Radana doma vžycky sežral a vypil všechno, na co přišel, zatímco její kamarádka před tím svým dokonce ani nemusela zamykat spižírnu a střežit lednici.
Pan Radana byl nejednou špatným příkladem pro své potomky, zatímco kamarádčin druh před dětmi neučinil jedinou nepřístojnost.
Pan Radana s postupujícími lety chátral, zatímco druhý partner byl stále jako před lety; stejně aktivní a krásný.
Pan Radana na svou ženu žárlil a nejednou jí udělal žárlivou scénu, zatímco kamarádčin druh by jí neřekl ani slovo, ani kdyby mu skutečně vlezla třeba i do postele s jiným.
A pan Radana byl dnes už jen takový milenec na baterky, zatímco ten druhý… Ten byl vlastně taky takový milenec na baterky. Ale i v tom se lišili jeden od druhého.
Protože pan Radana už dnes dávno nebyl žádný opravdový chlap, zatímco ten druhý byl skutečně kus chlapa. Doslova kus chlapa. Jeho jistý kus.
Kamarádčin ideální partner totiž byl…
Vibrátor.