Ze života

Již hodně dlouho sama o sobě věděla, že je pěkná kráva. Měla tento pocit hraničící s jistotou. Protože kdo jiný by si nechal líbit to, co ona? Kdo jiný by trpně snášel její osud?

Od chvíle, kdy si ji vzal tenhle chlap, se takto cítila. První, co jí tento vlastně docela primitiv udělal poté, co byla jeho, bylo to, že notně omezil její životní prostor. Byla tu pomalu jako pes u boudy a běda jí, pokusila-li by se odejít z míst, do kterých ji zahnal, bez jeho svolení. Se zlou by se potázala.
Byla tu jeho otrokem, kterému je souzeno jen čekat, až pán rozhodne, co bude dále. Musela mu sloužit coby zdroj jeho zisku, musela mu dávat vše, co měla, a výměnou za to se jí dostávalo jen střechy nad hlavou, omezených vycházek a někdy i bití.
Zrovna teď tu stála skoro na místě. Jen občas udělala pár kroků, ovšem pak se opět zastavila a rezignovaně, s prázdným pohledem, sklonila hlavu a pokradmu uždíbla trochu toho žvance, který by leckdo ani nevzal do úst. Avšak ona tak činila a byla ráda, že je ráda.
A pak mu tu začala dělat lívance. Protože se ten její chlap mohl co nevidět vrátit a bylo tedy záhodno se činit a zároveň se pokusit i něco urvat pro sebe. Jeden lívanec, druhý. Rozhlédla se kolem sebe a protože jej ještě nezahlédla, znovu si trochu ukousla a pomalu přežvykovala, jako by jí ono sousto kdovíjak chutnalo. On by tohle ale nejedl.
Další lívanec byl hotov a její muž už se zjevil na obzoru. Blížil se k ní s klackem v ruce, zmazaný, neupravený a zapáchající, a ona jen polkla a udělala poslední lívanec. A už byl u ní. Popadl klacek a odehnal ji od místa, kde právě spočívaly její čerstvé lívance. Ani si jich ale nevšiml, nechal je ležet a přinutil ji, aby s ním šla.
A ona šla. Šla, aby mu dala vše, co měla. Ani nepřemýšlela o tom, má-li to tak být. Prostě jednala zcela apaticky, automaticky, rezignovaně. Šla s ním pod střechu, kde se chopil jejích cecíků a nepustil ji, dokud nebyl hotov.
A pak ji zahnal dovnitř a uvázal. Nechala se. Zůstala tu skoro bez hnutí a jenom v mysli se jí snad mihl sen o magických dálkách, jichž nikdy nedosáhne, sen o bezbřehé svobodě. Protože je tu uvězněná a neodhodlá se k odporu. Protože je kráva.
Dojnice.