Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JP

J92o89s83e53f 86P49o82t55r

24. 1. 2016 18:14

Pane autore, víte, komunismus v těch padesátých letech, a ještě dřív, nebyl nic jiného než nové náboženské hnutí, pokrokové, ateistické a založené na vědě a slibovalo lidem přinést svobodu, štěstí a ráj na zemi. Proto tvrdě, nekompromisně a diktátorsky postupovalo vůči jiným myšlenkovým proudům, zvláště proti křesťanství.

To, že vy a asi 80% české populace jste duševními pohrobky toho pokrokového náboženství, neznamená, že křesťanství je zcela mrtvé. Právě to by mělo "našincům co jim nic neříká" něco připomenout.

Že komunismus bylo náboženství dokazuje, že ještě dneska se jeho vyznavači klaní a adorují mrtvolu svého zakladatele.

0 0
možnosti
KB

Přiznám se, že vaše blogy jinak rád čtu. Ale tuhle přihlouplou demagogii nemá cenu komentovat.

7 0
možnosti
JC

Nikdo Vám nebrání pracovat. Makejte, jak a kde chcete a pro koho chcete. Třeba i zdarma, chcete-li.

5 0
možnosti
FS

Vy všichni moudří,víte vy vůbec,že na tohle nejvíce doplatí malí živnostníci a podnikatelé,kteří musí lidem ty svátky proplatit. Ne,jako stát z naších daní.

1 0
možnosti
Foto

Pane Salajko, představte si, že vedle peněz, jídla, vyměšování apod. existuje i jistá dimenze člověka, která se jmenuje duchovno. To - aspoň v některých případech - odlišuje Homo sapiens třeba od orangutana. Toto duchovno se však musí pěstovat a šlechtit, jinak zakrní v podobě tlemení se na televizní estrády a studia Blesku.

Část obyvatel prostě ocení možnost, že na konci postní doby může svou mysl obrátit k Bohu, respektive k ukřižovanému Ježíši Kristu. To je ten chlap, kterého si teď berou do úst třeba demonstranti proti islámu, kteří nosí transparent "Evropa patří Kristu".

Měřit všechno jen penězi /ať už vydělanými nebo prodělanými/ je možná pro část obyvatel zajímavé, pak jsou však i ti, kteří tak nečiní.

5 0
možnosti
VS

Hezký článeček. Takový zásadový...

Předpokládám, že autor stejně zásadově utíká do hokny i na Velikonoční pondělí, na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje, Jan Hus byl koneckonců taky náboženský fanatik, u svátku české státnosti pořád nevhodně straší ten Svatý Václav a pokud už se pozastavuje nad svátkem něčího ukřižování, určitě se stejně postaví proti oslavě jeho narozenin (Vánoční svátky).

7 0
možnosti
Foto

Maně vzpomínám, že za totáče svátky obvykle předcházely nebo po svátcích následovaly mimořádné pracovní soboty, sloužící prý ke kompenzaci ztrát (tedy samozřejmě až v době po zkrácená pracovního týdne z 6 dnů na 5, tuším od 1970).

Doufám, že podobné řešení nikoho nenapadne.

Ostatně i za toho totáče se proslýchalo, že lidé mimořádné pracovní soboty stejně spíš proflákali, pokud to šlo..

0 0
možnosti

Teoreticky máme sekulární stát, takže náboženské svátky by asi neměly být volnými dny, ale i když na nich někdo prodělá, jistá skupina na nich "těžce rejžuje". Takže nejen lenoši, ale i obchodníci, pro které jsou velikonoce druhý nejlepší kšeft Vás rozcupují.

Já bych byl klidně i pro zrušení Vánočních svátků. Respektive té hysterie okolo nich.

1 1
možnosti
OK

Společnost bez svátků je společností bez ducha.

7 0
možnosti
OK

Pojem církevní svátek je moderním pojmem. Dříve to byl prostě svátek, tak jako jiné svátky, nedílná součást naší kultury. Té kultury, kterou prý chceme bránit před islámem, ale stále více zjišťujeme, že bráníme spíše jen prázdnou slupku.

10 0
možnosti
Foto

J50a62k46u67b 93R80o45t53h

19. 1. 2016 12:18

A ještě podotek - myslíte, že bych já naopak měl dobrovolně pracovat na svátek vzniku republiky? Či coby monarchista chtít od státu, aby mi jej proplatil? :-/

7 0
možnosti
  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik