To tedy budou komentáře!

Vím, že mi to tentokrát v komentářích zřejmě mnozí dají pěkně „sežrat“. Že budu asociál, blázen, zrůda, extrémista a nejspíše i celá řada jiných označení, která by mi často zřejmě v článku samotném pro svou vulgaritu neprošla a proto je nyní nezmiňuji.

Vím, že mi přinejmenším nemalá část ze čtenářů dá co proto. Že se jim to, co zde zazní, nebude líbit. A byť i oni možná mají svůj kousek pravdy, přesto budu na zde napsaném trvat. Prostě mám stejné cukání jako Anton Špelec v podání Vlasty Buriana: „Mně se chce něco říct. A já to asi řeknu...“ A řeknu to, nesouhlasným reakcím navzdory.

Již včera mi předhodila televize a o něco později i internet mediálně atraktivní téma. I video u toho bylo. Zprávičku o tom, kterak policista v civilu zaklekl na dlažbě chodce, který šel na červenou (http://pardubice.idnes.cz/policista-srazil-k-zemi-muze-prechazejiciho-na-cevrenou-p2x-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150414_161128_pardubice-zpravy_msv). A už to jelo.

Onen muž zákona chtěl zastavit muže, který šel v centru Pardubic po přechodu na červenou, a předat jej přivolané uniformované hlídce, protože se mu hříšník nechtěl legitimovat. Ovšem vznikl spor, jenž skončil zakleknutím provinilce na dlažbě a později lékařským ošetřením tohoto.

A už se vyrojily řečičky všemožných rádoby humanistů. Třeba že z toho bylo jedné za svědkyň zle a trapně, neboť se onen zadržovaný spoluobčan dusil a policista, jenž prý vypadal spíš jak nějaký podvodník nebo bezdomovec, jej pustil teprve ve chvíli, kdy na něj okolní lidé volali, ať ho nechá alespoň nadechnout. Podle svědka jiného prý onen nebožák dokonce prosil, ať ho policista pustí, což tento učinil až pod vlivem volání okolních lidí. Prostě prý tento zásah způsobil trauma, a to nejen hříšníkovi samotnému, ale i kolemjdoucím. Protože napadený prý nebyl nijak agresivní nebo hrubý, ale jen naštvaný.

Své provinění přiznal i postižený sám. Prostě šel se spolupracovníkem na oběd a protože se tamní čekání na semaforech zdá být nekonečným, běžně se tam prý vstupuje do vozovky, jakmile auta zastaví na červenou, protože tam zelená chodcům naskočí za chvilku. A i on šel tudíž na červenou. Přičemž zmíněnému policistovi řekl, že klidně zaplatí pokutu, ale NEMÁ ČAS NA HLÍDKU ČEKAT. Zejména když mu prý dotyčný POUZE ZAMÁVAL PŘED OČIMA JAKÝMSI PRŮKAZEM. A že prý SI JEJ HLÍDKA MŮŽE NAJÍT V NEDALEKÉ RESTAURACI.

A už se z toho udělal skandál, jímž se nyní zaobírá kdekdo. Policistovým nadřízeným jeho jednání připadá správné a stojí za ním, protože zmíněný policista vlastně ani nesměl jednat jinak. Jacísi právníci pak ale tvrdí, že když dotyčný viník odmítl prokázat totožnost, měl jej policista právo předvést na policii, ovšem donucovací prostředky by použít neměl; ovšem aniž by sdělili, jak by měl tento policista učinit jinak, když „na něj zadržený neměl čas a nechtěl čekat, protože šel na oběd“. A jednáním policisty se už zabývá i krajské státní zastupitelství v Hradci Králové.

Ano, vypadá to zdánlivě hrozně. Že člověk vstoupí na vozovku chvilku před tím, než naskočí zelená, a skončí tím, že ho policista drží na zemi v „kravatě“.

Ovšem hrozně to podle mého nejhlubšího přesvědčení pouze vypadá. Na rozdíl od toho, co hrozně nevypadá, ale co hrozné je. Za čímž si osobně stojím, ač se to zaručeně mnohým nebude líbit. A v komentářích mi to, jak předpokládám, dají možná i pěkně nechutně najevo.

Ale což.

Mám prostě pár pádných argumentů, které mi nikdo nikdy nevyvrátí.

1. Násilí ze strany tohoto policisty nebylo neadekvátním trestem za vlastně vcelku banální přestupek. Byl to vlastně zřejmě jediný možný způsob, jak zadržet provinilce, který se prokazatelně nechtěl nechat zadržet, jakkoliv na to měl, jak zaznělo nezpochybnitelně výše, policista plné právo. A jakkoliv to zúčastněným „přineslo trauma“, bylo to na místě. Protože aby si někdo diktoval, kdy a jak si ho policisté mají najít… Policie tu není od toho, aby si z ní kdekdo dělal blázny. Byť, jak se zdá, u nás nejednou pro leckoho spíše je. Čehož důkazem může být třeba web našeho ministerstva zahraničí, kde se našincům v cestovatelské sekci opakovaně výslovně zdůrazňuje, že (nejen) v civilizovaných zemích se s policisty nediskutuje, že je nutno tyto absolutně poslechnout… a eventuálně si až dodatečně stěžovat jejich nadřízeným, jsou-li o oprávněnosti policejního počínání pochybnosti. Zřejmě to pro našince tedy není pravidlem. A jestli se to někomu nezdá – ať si třeba představí, kterak jej dejme tomu okrade kapesní zloděj, od někoho dostane pár facek nebo utrpí jinou újmu; jak by se mu asi v tu chvíli líbilo, kdyby přítomný policista souhlasil s tím, že si provinilec někam zajde a ať si ho tam policie hledá! Případně aby strážce zákona v takovém případě koukal raději někam stranou a „nic neviděl“, protože mu nestojí za to, aby pak musel vysvětlovat svůj pro někoho nelíbivý zákrok.

2. Chodci tam prý vědí, že za chvíli naskočí zelená. Tak proč by nešli, že? Vteřina sem, vteřina tam. Ovšem… Co když si v tu chvíli totéž řekně některý z tamních řidičů? Svítí mu červená, ale než naskočí chodcům zelená, on to ještě stihne projet… Nestihne. Protože chodci přece „vědí“, že už za chvíli budou mít zelenou. To by měli přítomní chodci trauma, co? A ať si každý z těch „traumatizovaných“ chodců zkusí představit, co by se stalo s takovým řidičem! Daleko více, než s „tím chudákem chodcem“. A ať si klidně i představí, jak by bylo jim na místě takového řidiče. Ne-li dokonce onoho chodce. Jistě, je to teoretická úvaha, ale stát se to může. A stává se to.

3. Policista se, jak nikdo v médiích netajil, musel hříšníkovi prokázat dvakrát. A přesto jej tento nehodlal akceptovat, protože „mu akorát zamával před očima jakýmsi průkazem“. Jak to hodnotit jinak než jako totální neúctu k zákonům této země? Výsměch našemu právnímu systému. Tady to byla vcelku banalita, ale… Co kdyby stejně uvažovali i jiní? Proč by měli na „jakýsi průkaz“ reagovat ujíždějící řidiči, násilníci, vrazi, lupiči, devianti,…, když má být tento k smíchu?

4. Policista prý vypadal pochybně. No a? Což tak v civilu vypadat nemůže? Je to jeho soukromá věc. A že se těmito mimikrami nemaskuje před minimálně občanskou povinností, to mu naopak budiž přičteno k dobru. Ve chvíli, kdy se legitimoval, bylo zřejmé, že nejde o nějakou obtěžující pochybnou existenci.

Nu a za 5. Nyní z praxe, již osobně znám. Kdysi jsem viděl před českobudějovickým Mercury centrem stát u silnice na chodníku v hodně nepřehledné zatáčce uniformovaného policistu. Stál tam a zoufale se snažil přimět lidi, aby tam nepřecházeli a neriskovali život. Aby užili podchodu. A… Jako by do dubu mluvil. Nikdo si ho moc nevšímal, těch, kdo uposlechli, bylo minimum. A pak záhy prostě zmizel. Už dlouho jsem tam žádného jemu podobného nepotkal. A lidi si v oné zatáčce šetří těch pár kroků dál, přebíhají nejednou jen kousek před odbočujícími auty, autobusy a trolejbusy.. Byť mezitím nedaleko od onoho místa projíždějící auto smetlo přebíhající chodce a špatně to dopadlo. Protože „co by se mohlo stát“? A kdo bude ten špatný, až se bude historie opakovat? Troufám si tvrdit, že ignoranti zákona a zdravého rozumu to nebudou. Alespoň v médiích a povědomí četné veřejnosti.

Prostě mě tato kauza hodně nakrkla! Přímo naštvala. V civilizované zemi bych očekával, že se všichni jednoznačně postaví na stranu onoho policisty. Všichni, nejen jeho nadřízení. Aspoň dokud by případně nebyla jednoznačně prokázána nějaká jeho chyba. Protože to sice možná trochu vypadá jako buzerace, ale není. Zákon platí vždy a pro všechny. Bez výjimky.

V civilizované zemi.

A jestliže se nakonec dočká onen policista jakéhokoliv postihu jenom proto, že udělal bebí někomu, kdo ho coby po právu činícího ručitele za veřejný pořádek zjevně ignoroval, budu se stydět za to, v jaké zemi že to žiji.

Říkám to otevřeně. I s vědomím toho, že si to v komentářích nejspíše pěkně slíznu. Stojím si za tím a až do případného prokázání nějaké mně médii dosud nezjevené policistovy viny stát budu.