Proč zůstat jen u prasáteček?

Tak nám nezisková organizace Nesehnutí jako každoročně vyhlásila anticenu za takzvaně sexistickou reklamu – Sexistické prasátečko. Vybrala nám z tipů, zaslaných jí veřejností, jež naši spoluobčané nalezli, kde se jenom dalo – od internetu přes tisk třeba až po veřejná prostranství našich měst.

Kandidovalo prý leccos; reklama na koupelny i celé nemovitosti, na fitness i autoservis, na ZOO i velká zvířata z politiky a jejich útulky zvané politické strany, na banky a pojišťovny, kavárny či festivaly. Tam všude se prý objevovala erotika, jež podle jakési ankety údajně vadí 65,5 % našinců.
Na stupních vítězů či spíše „vítězů“ pak slavila úspěchy či spíše „úspěchy“ reklama politická.
Konec toho, co jsem zvěděl a vyzobal z oficiálního mediálního sdělení. Ze zprávy, jež mne možná na rozdíl od dvoutřetinové většiny, dá-li se výše zmíněné anketě věřit, nechala zcela klidným. Nevzrušila mě, jakkoliv se týkala toho, co mne vzrušuje, ovšem jinak než ony věčné remcaly a mravokárce.
Protože rozhodl-li bych se pořídit si inzerovaný krb, sotva by mne přesvědčila reklama, v níž se před tímto zimomřivě choulí pod peřinou ženština v huňatém kožichu. Své bych si pomyslel o fitness s atletkami v hubertusu i o koupelně, v níž by se své hygieně věnovala modelka v plavkách a’la první republika. A chtějí-li politické strany již před volbami více než názorně i našim negramotným spoluobčanům naznačit, že se postarají, abychom jejich přičiněním měli holou víme co, jejich věc.
Prostě nahota prodává. Nebo zřejmě prodává, protože já sám podle reklamy nenakupuji a nevím, zda bych dal před sekanou přednost mléku, jež by propagovalo poodhalené děvče (krev a) mlíko. A když se obnažená děvčata líbí všem nečtyřprocentním chlapům, proč bych měl protestovat proti těmto v reklamě, že?
A tak já proti „sexistické“ reklamě neprotestuji. Stejně jako neprotestuji proti Sexistickému prasátečku.
Jen mi tato (anti)cena připadá tak jaksi přihlouplým počinem. Protože je na takových reklamách jevů k hodnocení daleko více. Osobně bych vyhlašoval spíše anticeny typu nejprolhanější reklama (třeba ta nedávná „proč dnes nakoupilo tolik chytrých zákazníků v…“, vysílaná v den, kdy byl tento obchodní řetězec kvůli vánočním svátkům uzavřen a tudíž v něm nenakoupil ani jeden človíček), nejnelogičtější reklama (páníček si převedl půjčku k… a proto si namísto moudrého splácení mohl koupit tuhle běhnu), zdraví nejškodlivější reklama (… z Moravy, … z Čech), nejvražednější reklama (Mgr. …: Pomohl jsem Fidelu Castrovi), nejznepokojujícnější reklama („tohle byste nečekali“ - co všechno lze asi čekat za zrůdnosti od finančního ústavu, ve kterém létá králík?), reklama skrytě propagující diskriminaci zaměstnanců nucením vykonávat je činnosti nesouvisející s pracovním zařazením (Vy jste ta nová pokojská? Ano, pane řediteli. Stavte se za mnou přesně ve tři a vezměte si krátkou sukni…),…
Ovšem to by bylo daleko komplikovanější vybírání vítězů. Protože zkuste mezi našimi reklamami najít nějakou, jež by mohla kandidovat na inteligentní, mravnou, neškodnou a naprosto pravdivou reklamu! Anebo zkuste zvolit tu reklamu nejstupidnější, nejhloupější, ba přímo nejpitomější, když jsou uchazeček o vítězství naopak mraky! Těžké, že?
A tak nechme angažované, ať si volí své sexistické prasátečko. Jen doufejme, že šmejdění navrhovatelů a zarputilé hledání docela obyčejné erotiky v reklamách nepovede u těchto tak daleko, že jednoho dne zblbnou z oněch sledovaných reklam natolik, že bude možno volit z jejich řad zblblé hovádečko.