Pohádka na dobrou noc
Byla to pohádka o tom, kterak ke štěstí přijít. A vymysleli ji pro nás na http://studentmag.topzine.cz/jit-ci-nejit-na-pedak-prinasime-5-duvodu-proc-je-skvele-byt-ucitelem/.
Pohádka nesla titul: „Jít, či nejít na pedák? Přinášíme 5 důvodů, proč je skvělé být učitelem.“ A je třeba uznat, že se tato skutečně nesla přesně v tom duchu, v jakém se pohádka nést má. Byla plná dobra, optimismu, končila happy endem,… Prostě dokonalá pohádka.
Pohádka, v níž pohádkář vlídně pravil, totiž vlastně pohádkářka vlídně pravila, kterak žijí tvorové zvaní učitelé ve vysloveném pozemském ráji. Pročež jim lze jen tiše závidět.
Protože jen to staré tolikrát omílané téma prázdnin! Učitelé mají dovolené jako nikdo jiný. Letní prázdniny, podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, jarní prázdniny a velikonoční prázdniny a k tomu tu a tam nějaké to ředitelské volno. Prostě závist budící zahálkou je tato profese.
Pak je tu pochopitelně i pracovní doba. Učitel je prý v práci kolem 21 hodin týdně a byť se mu to pak ještě protáhne o nějaké ty přípravy na hodiny, opravování sešitů, školní administrativu a tak, může si při těchto ostatních počinech hezky hovět doma. Má-li štěstí na rozumného ředitele…
A nejen lenošením živ jest učitel. Vždyť jakou jen má výhodu i to, že si tento řídí svou práci vlastně úplně sám! Dělá si ve svých hodinách, co si zamane, počíná si tak, jak je mu libo. Záleží jen na něm, což mu může závidět většina lidu jiných profesí.
A pak učitel odchází domů s pocitem dobře vykonané práce, pokud tedy umí učit a vidí, jak to jeho žáky baví a zajímá, vidí výsledky své práce.
Nu a opomenutou nemohla pochopitelně zůstat ani otázka společenské prestiže – protože se učitelé dlouhodobě drží na prvních pěti místech, co se prestiže povolání týká.
A tak by si to prý měl jít leckdo alespoň zkusit. Protože je to snad přímo práce snů; což už tu nezaznívá, ale z kontextu jednoznačně vyplývá.
Dočetl jsem si tuto internetovou pohádku a šel spát. Jenže sotva jsem zavřel oči, počalo se mi pod víčky odehrávat docela jiné divadlo.
Nejprve jsem nemohl zabrat, neboť jsem se marně pokoušel vzpomenout si, kdy že jsem měl vlastně naposledy volné vedlejší prázdniny. Tedy ty jiné než letní. Vzpomínal jsem… ale vzpomněl si leda na to, že tomu tak kdysi bylo. Kdysi tak dávno, že už se na to ani nepamatuji. Protože už po léta se o těchto někdy čerpá případné náhradní volno, někdy zákonem dané samostudium či nevyčerpaná dovolená a jinak… Jinak se přece chodí do práce. Do práce, jež se liší od běžných dní leda tím, že je bez dětí. Že se sedí na schůzích, přednáškách, papíruje se a jinak činí; neboť na nějaké volno není nárok, stejně jako o ředitelském volnu, jehož není ani zdaleka tolik, kolik by z oné „pohádky“ zdánlivě vyplývalo.
Pak jsem si počal představovat své dva pracovní dny – jeden, v němž sice učím tři hodiny, jenže pobyt na pracovišti je pevně stanoven a pobudu si tam tak výrazně déle, byť bych se tam případně i nudou ukousal, zatímco další den je pro změnu dlouhý a směle jím konkuruji lidem ve fabrice. Začátek v sedm třicet, konec… Vlastně až v podvečer, protože se za těch sedm hodin čistého času nahromadí opravování dost a dost.
Pak se mi do očí vedraly slzy při představě, že si prý v hodinách dělám to, co chci. Jistě, mohu, jenže… Budu-li příliš náročný, vzbudím nevoli ze strany leckterých po nenáročnosti bažících rodičů a jejich dítek, budu-li příliš nenáročný, čeká mne totéž od těch, kteří prahnou po pravém opaku. Budu-li někde mezi, zvolím-li zlatou střední cestu, přiletí pak pomyslná facka dost možná z obou právě zmíněných rodičovských táborů, bez možnosti odhadnout ze které strany. Plus se to, co si budu naprosto svobodně dělat, musí líbit vedení školy, musí se to líbit kolegům a kolegyním, kteří jednou má dítka převezmou, občas se to musí líbit školní inspekci a kdo ví, komu ještě. Jinak bude zle. Hůř než dělníkovi produkujícímu svévolně zmetky.
Převaloval jsem se a převaloval, avšak spánek byl stále v nedohlednu. Ač jsem oči ze všech sil mhouřil, do rána jsem je nezamhouřil. A vstával jsem tak s řinčícím budíkem do nového dne jako zmlácený. Ba přímo jako… jako… jako když se vracívám z práce s „pocitem dobře vykonané práce“. Prostě hrůza.
A pak jsem vyrazil znovu do práce. Byť jsem zvažoval, zda tam vlastně mám vůbec jít, maje pohádkářkou zmiňovaných jednadvacet hodin už odpracovaných v průběhu prvních tří dní pracovního týdne. A na rozdíl od představ autorky oné pohádky mne hřálo to jediné, co mne snad vyjma mé profesní prestiže (v Jižní Africe, kam jezdívám na dovolenou) může hřát a co tato paradoxně nezmiňuje. Že už zbývají jen o něco více než dvě desítky let a budu konečně ve vytouženém důchodu.
Pokud mne do té doby z „profese snů“ netrefí šlak.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali
Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Na Rakovnicku boural známý podnikatel a miliardář. Řidič druhého auta zemřel
Při tragické nehodě ve středu 4. června u Nového Strašecí na Rakovnicku se těžce zranil jeden z...
Trefili jsme Rusům základnu s letouny, které jim ještě zbyly, hlásí Ukrajinci
Sledujeme online Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad...
Írán v odvetě odpálil na Izrael stovku raket, po celé zemi zněly sirény
Sledujeme online Írán v pátek večer odpálil na Izrael asi 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po...
Zelenina na stánku, prodavač nikde. Lidé zaplatí sami, nebojí se farmářka
Mladá farmářka Hana Sahulová Součková se rozhodla k ojedinělému kroku. Svou zeleninu a bylinky z...
„Chtěla jsi bydlet, tak bydlíš ve vile.“ Jak žije aktér bitcoinové kauzy Jiřikovský
Premium Tomáš Jiřikovský, odsouzený provozovatel darknetového tržiště, nakupoval přes příbuzné luxusní auta...
Vstávat! Právě začala válka s Íránem. Jak se v Izraeli připravují na odvetu
Premium Od naší spolupracovnice v Izraeli Ticho noci přerušily sirény a výzvy k úkrytu. Izrael spustil útok na íránský jaderný program,...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x