Nána

Nevím, budete-li mi to věřit, ale prostě mi to věřte, protože mi to věřit můžete. Protože naše společnost není sociálně natolik separovaná, aby tomu tak nemohlo být.

A tak já, co si z platu dokážu našetřit rok co rok i na dovolenou v Jižní Africe, osobně znám osobu „z druhé strany ekonomické barikády“. Ženskou, která po delší čas ze zdravotních důvodů nepracovala a čekaje na nezbytný lékařský zákrok pobírala od našeho státu finanční „pomoc“.

Dělalo to pro ni a její dítě… zhruba tři a půl tisíce korun měsíčně. Přičemž tatíček stát předpokládal, že z těchto peněz dokáže oba dva uživit, ošatit a obstarat takové ty věci kolem, co alespoň s holou existencí souvisejí. Plus si sehnat léky, které si ale nedopřávala, protože na ně už jí prostě nezbylo.

Nebyla a není to žádná „socka“. Prostě normální člověk jako vy nebo já. A takovému našinci prý zmíněných řádově tři a půl tisíce na existenci stačilo. A muselo stačit. Ve vcelku nedávné době, nikoliv po malé sametové, kdy ještě uvedená suma nebyla považovatelná za směšnou.

A tak zkrátka žili. Protože možná nevěděla to, co jsem dosud nevěděl ani já. Nevím, zda už to teď ví, ale já už to teď vím. Žila za ty peníze, protože zkrátka byla… prostě nána.

Protože kdyby věděla, co už teď vím i já, možná by přišla na to, jak si polepšit. A možná by si i polepšila; pokud by ji samozřejmě při tomtéž sdělení, jež se ke mně nyní doneslo prostřednictvím ČTK, netrefil šlak.

Protože jak už víme z médií, počínají Němci pochybovat o tom, zda zvládnou nápor imigrantů, o němž se ještě nedávno holedbali, že ho zvládnou. Sice jsou podle tamní televize ZDF vcelku optimističtí, ve schopnost postarat se o uprchlíky věří nadpoloviční většina místních, jenže…

Sedm z deseti Němců, mezi něž patří i tamní ministr vnitra, zastává názor, že by měli uprchlíci dostávat menší kapesné než v současnosti. Tedy méně než těch každému dospělému běženci přijatému v záchytném středisku v současnosti náležejících 143 euro měsíčně. Což jsou v přepočtu na koruny skoro čtyři tisícovky.

Prostě je ta ženská, již jsem zmínil v úvodu, tak jaksi… jak to říci slušně… dejme tomu hloupá. Protože mohla mít střechu nad hlavou, kvalitní stravování, bezstarostný život spojený s nicneděláním a k tomu ještě víc než to, za co rozhodnutím našich úřadů měla se svým dítkem žít, na přilepšenou.

Mohla mít. Kdyby nebyla nána. Kdyby nechala doma doklady, zašla k našim západním sousedům a jednoduše požádala o azyl.

Jenže zkrátka nebyla tak chytrá jako Afričané, Syřané a jim podobní… A tak dobře jí tak…