Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MR

Šokovaní jsou právě ti jež žijí a snaží se žít dnes už v přežitém duchu "ženského" sociálního humanismu.

Zde je problém spíše u žen političek, není zde rovnováha a určité prvky jsou potlačovány.

Zde jsme svědky určitého fenoménu a to nástup žen do politických a společenských funkcí což je dobře, ale má to i svoje stinné stránky, neboť žena jinak pracuje s realitou, je ochranářské, prečující, odpouštějící, potřebuje rodinu a určitý stereotyp.

Zde nechci vyvolávat rozpory pohlaví jen poukázat na tento vliv a vlastně proces který zde začal po válkách ... .

Společnost se hodně feminizovala a je potřeba navrátit určitou rovnováhu. Neboť pak následuje stav zamrznutí, kdy v rámci nastolené politiky, zde sociální, humanistické je silný ženský vliv a lidi, jak ženy tak muži na určitých postech, policii, soudech, úřadech se v podstatě bojí postavit důsledkům této slepé politiky, tak že jde o proces zamrznutí a z vnějšku to vypadá jako že národ s tím souhlasí. Je to podobné jako za Hiltera, kde to bylo daleko horší, dnes je to spíše psychologické.Jsou zde ale vidět změny, politici a další lidi už si dovolí vlastní názor a postoj, ale potřebovali k tomu určité dopady v podobě 1,1 mil. lidí ve společnosti.

0 0
možnosti
JN

J47i28ř65í 35N30o59s89e96k

6. 1. 2016 11:07

A jo, vlastně, útočili už ti integrovaní... v tom případě my jsme s Romy udělali pokrok jak hrom. Zlatí cikáni

1 0
možnosti
  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik