Když láska prochází žaludkem

Pokud se do sebe dva zamilovávají, jedná se zřejmě nejčastěji o osoby, jež jsou si ve všech ohledech blízké. Doslova ve všech, nebo alespoň v těch nejzákladnějších.

Ovšem není tomu tak vždy a všude. Protože člověk není přitahován vždy jen osobou sobě všeobecně blízkou. A tak to k sobě nejednou táhne i osoby, jež, jak se říká, spolu husy nepásly.
A tak vznikají i vztahy internacionální, kdy je on odtud a ona odjinud nebo naopak. Tedy kdy je jeden z partnerů, kteří se rozhodli spojit své životní dráhy, tuzemcem a druhý více či méně exotickým cizincem.
Každému co jeho jest, proti gustu žádný dyšputát, kdo chce kam, pomozme mu tam, každý svého štěstí strůjcem.
Jenže právě to posledně zmíněné nemusí být v internacionálním svazku naplněným. Protože někdo má rád holky, jiný zase vdolky, a tak to dříve či později může přinést více trablů než potěšení.
Jako tomu bylo třeba v případě naší hrdinky. Dívky, která nalezla zalíbení v cizinci více než exotickém. Byl jiné kultury, jiného vyznání, jiné barvy pleti,… Prostě byl úplně jiný. A snad právě to bylo tím, co ji na něm lákalo. Protože všichni chlapi široko daleko byli stejní a šlo jim o totéž, kdežto on se v naší zemi tak výrazně odlišoval!
Jak jen byl něžný, když jí svou češtinou s cizím dialektem špital do ouška své něžnosti! Když jí říkal, jak je sladká, jak je k nakousnutí, jak je k sežrání. Jak by ji samou láskou snědl.
A pak se jednoho dne nechala přemluvit k návštěvě jeho vlasti. Vždyť už byli ve svém vztahu tak daleko, že ani sňatek nebyl vyloučen. Tak proč se nepodívat do jeho domoviny, proč nepoznat jeho blízké, rodinu, krajany?
A tím, co uviděla, byla unesena. Nikdo v její blízkosti z ní nemohl spustit oka, ač doma o ni nejednou nikdo ani pohledem nezavadil pro její kypré tvary. Kdo ji v daleké zemi potkal, se při podhledu na ni mlsně oblizovat, blažeností slintal, zaviděl.
Záviděl jejímu vyvolenému a jeho rodině. Protože opravdu byla k nakousnutí. Což se taky v oněch místech posléze stalo. Tam, mezi kanibaly.
„Byla dobrým člověkem,“ říkali všichni ještě dlouho poté, co dojedli i poslední její zbytky.