Jak u nás pomáháme menšinám
A dnes je často stejně nerovná startovní pozice populace většinové a menšinové. Kdo je bílý Čech, je na tom alespoň v průměru lépe než u nás usídlený cizinec; o naší nejznámější menšině pak už ani nemluvě. A tak je těm z jejich řad, kdo to potřebují, slušnost dát jistého „fóra“. Chtějí-li, aby mohli alespoň zčásti vykompenzovat svůj nezaviněný handicap.
A tak se vymýšlí různé formy, jak tyto osoby trochu poposunout vpřed, dát jim alespoň relativně srovnatelnější podmínky k prosazení se. Aby tito naši spoluobčané nebyli automaticky vyloučeni z řad společnosti, do níž se třeba jsou ochotni včlenit, ale mají onen problém zvaný menšinovost.
A na jednu takovou metodu jsem narazil právě nyní. Tedy vlastně ne narazil a ne až tak docela nyní. Protože tato spíše byla naražena na mě a nedostal jsem se k ní poprvé, jelikož – jak už jsem tu psal – mi totéž přišlo, byť s jiným označením v předmětu mailu, už dříve. A teď to přišlo znovu. Protože to zřejmě většina tímto dotčených „většinových“ ignorovala a tak jim to bylo třeba předhodit znovu. Protože menšinám je prostě nutno pomoci. I kdyby měli někoho podobnými maily uobtěžovat.
A tak jsem dostal již podruhé tentýž dotazník, zaměřený na pomoc menšinám. A jakkoliv mi a mně podobným byl určen kvůli profesi, jsem přesvědčen, že není tajný a že ho mohu předložit i vám. Když je organizován nadací a Norskými fondy a nikoliv ministerstvem s razítkem „důvěrné“.
Seznamte se tudíž, chcete-li, s tím, jak se dnes u nás také podporují ti nebozí menšinoví spoluobčané. Jak se jim pomáhá ve školství, aby se včlenili, aby uspěli a měli lepší pozici ve chvíli, kdy posléze vstoupí do reálného života.
Onou podporou je… dotazník. Ten, jenž si můžete v originále prohlédnout třeba i vy na https://fs6.formsite.com/infoosopscz/rovnost/. A posoudit sami, co vše pro naše menšinové spoluobčany děláme. Ó, jak ti se jenom mají! A s naší pomocí budou mít!
Vždyť si to jen vezměte! Co vše pro ně jenom na tomto místě učinili ti v titulku zmínění!
Třeba hned v úvodu. Pídí se po tom, zda tu kterou školu navštěvuje ta či ona menšina. Chtějí být v obraze. Jenže… Schválně, co byste jim odpověděli třeba v případě imigrantů? Napsali byste, že máte tolik a tolik Gruzínů, Číňanů atd., když jsou tito podle svých dokladů Čechy? Nebo nikoliv? Už v tuto chvíli vlastně přestává být dotazník jednoznačně relevantním, už v této chvíli se může stát totálním paskvilem.
Pak mám odhadnout podíl těchto žáků v procentech. Jak jsem před okamžikem zmínil, i kdybych to spočítal přesně, mohlo by to být klidně i absolutně zavádějící. Odhad to ještě více znepřesní a až to posbírají po všech našich končinách, může i z malých odchylek vzniknout taková chyba, že dotazník postrádá smysl.
Pak mám posoudit dispozice, školní motivaci a prospěch menšiny. Naprostý nesmysl. Je to totéž, jako kdyby se někdo zeptal, jak se ve škole učí našinci. Někteří dobře, někteří výborně, někteří naopak. Jak to zformulovat, aby to bylo aspoň trochu pravdu vystihující? Přijdete na to? Já ne. Dělat z chytrých dětí trouby nebo naopak je jedinou možností, jak jednoznačně odpovědět. Nebo lze odpovědět šalamounsky a tudíž odpovědět-neodpovědět. A zkuste je konkrétně oznámkovat, když jsou dítě od dítěte jiné, a to nejednou každý pes jiná ves, jak se říká!
A nejen to. Nejen že je mám takto frontálně ohodnotit, ale navíc mám odhadnout, jak by je hodnotili ostatní vyučující. Totální blábol. Jak mám vidět do hlavy patnácti dalším vyučujícím a z toho tušení, co by možná dali za známku oni, udělat ciferný údaj? To si mohly slavné Norské fondy spolu s onou nadací vycucat z palce klidně samy.
Co se týká pátého bodu, jsem notně na pochybách. A pokud snad tyto řádky doplynou ke zrakům těch na vyšších místech, možná bych se zeptal ombudsmana či ministra pro lidská práva, nedopouštějí-li se autoři dotazníku sami diskriminace. Protože proč se starají o šikanu s účastí etnických a národnostních menšin a nikoliv o tu naši, většinovou? Že by šikana ze strany nás bílých prošla nepovšimnuta, tolerovala se, a soustředili jsme se jen na tu těch menšinových? No nevím…
Pak mám ohodnotit kvality dětí romských. A to opět nejen jménem svým, ale i jménem ostatních učitelů. Opět bych snad měl obíhat kantory s blokem a dělat si sáhodlouhé poznámky nebo (kdo ví, nakolik přesně) střílet od boku a poskytnout tak v podstatě bezcenný údaj. O tom, že mám tu čest působit v místě, kde je každé takové dítko nejednou diametrálně odlišné a nelze na rozdíl od škol ve vyloučených lokalitách hodit všechny do jednoho pytle, ani nemluvě. A co pak starý známý problém, který tuším dodnes nevyřešilo ani samo ministerstvo školství – koho vlastně označovat za Roma, jestliže se i ve sčítání lidu k tomuto etniku oficiálně přihlásilo jen pramálo našinců?
A takový bod sedm, to je přímo lahůdka. Jak hodnotím spolupráci s rodiči. Budu-li mluvit sám za sebe, dostane se autorům dotazníku tak kusé informace, že postrádá smysl. Vezmu-li to za celou školu, budu si vymýšlet, protože s naprostou většinou takových rodičů nepřicházím a nemám ani důvod a oprávnění přicházet do styku. A jak to asi autorům pomůže? Když jeden kantor nespolupracuje s rodiči proto, že jsou vzorní a není to potřeba, a jiný proto, že ho problémoví rodiče ignorují. V obou případech přece zazní stejná varianta odpovědi.
A jak mohou autoři v bodě osm vůbec chtít, abych posuzoval rodiče žáků? Ty, s nimiž se vesměs vidím leda tak na oficiální úrovni pár minut v roce. Je to totéž, jako kdyby někdo vás, cizí čtenáře, požádal, abyste relevantně posuzovali mne. Co o mně vesměs víte? Prdlajs. Ovšem je třeba oznámkovat to i ono, bez ohledu na skutečný stav věcí.
Body šest až deset mi pak opět, byl-li bych poněkud schizofrenní, zavánějí diskriminací. Ne proto, že se týkají Romů, nýbrž proto, že už jaksi zcela vypadla ostatní etnika a národnosti, jimž má tento dotazník údajně prospět. Proč autoři totéž nevyzvídají třeba u v úvodu nabízených postsovětských lidí, Arabů, lidí z EU,…? Copak ti jsou něco méně než Romové? O ty už zájem po několika úvodních všeobecných dotazech upadl?
A bod jedenáct? Bác! Jak tento souvisí s pomocí národnostem a etnikům? Znáte snad národnost dívčí či etnikum klučičí? A opět – zkuste zevšeobecnit nejednou zcela rozdílné osobnosti!
A pak už jsme u menšiny poslední. Tedy u mne, jenž je před žáky ve třídě vždycky v menšině. To, že o sobě napíšu uvedené, konkrétní a anonymní zároveň, určitě našim menšinám prospěje… Navíc, kdo ví, zda já a mně podobní napíšeme v tomto bodě pravdu…
A pak stačí kliknout a odeslat. A někdo to někde za cizí peníze přepočítá, zprůměruje a vydá jistě krásné tabulky a snad i pár barevných grafů, jež vlastně nevypovídají o ničem. Něco nabízející rady, jež nebudou praktikům nejspíše zhola k ničemu. Protože jak chcete aplikovat třeba zkušenosti s jihočeskými Romy na Romy z vyloučených lokalit našeho severu? Jak chcete použít zkušenosti z práce s eurounijními Němci na stejně eurounijní Španěly? Jak chcete použít zkušenosti s dobrými rodiči na rodiče mizerné a naopak?
Prostě se utratily peníze. Za nic smysluplného. Nebo snad věříte, že právě tohle našim národnostním menšinám a etnikům pomůže?
Já jsem přesvědčen, že právě naopak. Protože jsem nad tímto dotazníkem strávil čas, pro který bych měl daleko lepší a smysluplnější využití. A čím více takových dotazníků bude, tím víc se mi bude otvírat pomyslná kudla v kapse. Vždyť jsem přišel o tolik času právě kvůli těm… národnostem a etnikům…
help |
Viktor Pondělík
Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Dostat náhradní plíce je čím dál snazší. Letos by příjemců mohla být až stovka
Lékaři v Česku zatím letos transplantovali plíce už 25 pacientům. Počet operací by se tak letos...
Chci doživotí, žádal fantom z Klánovického lesa. Připomněly ho Případy 1. oddělení
Premium Činy bytového zloděje Konráda, který se nakonec uchýlil i k vraždě, připomněl další díl třetí řady...
V Kanadě začaly parlamentní volby, výrazně je ovlivňují Trumpovy výpady
Kanaďané od jedné hodiny odpoledne SELČ hlasují v předčasných parlamentních volbách. Více než kdy...
Visegrádskou čtyřku záměrně zlikvidovali, tvrdí Fico. Viní velké hráče EU
Spolupráce středoevropských zemí z uskupení V4 byla záměrně likvidována, protože velcí hráči v EU...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x