Jak si slušně přivydělat

Dnešní doba je zlá a údajná krize ještě zlejší. Čehož nejtypičtějším příkladem bude zřejmě to, že ačkoliv mocní tohoto světa tisknou stále další a další peníze, na leckoho se těchto peněz nedostává. Což by nám možná zase až tak nevadilo, kdybychom ovšem nebyli jako naschvál těmi, na koho ony papírky či plíšky povětšinou nezbývají. Ovšem zpravidla jsme to právě my, komu se peněz nedostává.

Co s tím? Můžeme buď rezignovaně pokrčit rameny a s tímto stavem věcí se smířit, nebo proti tomu něco udělat. Přičinit se, aby i na nás nějaký ten mamoneček zbyl.
„Jak to zařídit,“ ptáte se mě? „Různě,“ odpovídám vám.
Můžete se dejme tomu poohlédnout po nějakém tom výdělku na Úřadu práce. Ovšem je velice pravděpodobné, že si při tomto poohlížení spíše ukroutíte hlavu než najdete něco vskutku výnosného.
Můžete hledat mezi inzeráty nabízejícími nejednou pěkné peníze. Ovšem většinou pro jejich získání musíte být pěkné a pěkně povolné děvče, jinak utřete nos. Případně vás pěkně napálí. Protože vynecháme-li pochybné nabídky, budete si moci akorát tak v pohádkovém stylu říkat „Našli moji rádcové? Našli?“ A sami si odpovídat: „Nenašli.“
Můžete se rekvalifikovat, ovšem je jen málo oborů, u nichž se vám to opravdu vyplatí.
Zkrátka máte smůlu. Protože co šlo zprivatizovat, to už rozkradl někdo jiný, abyste mohli tunelovat, museli byste napřed mít co, na výnosnou politiku nemá každý dost silný žaludek a dost ostrý a prolhaný jazyk, případně dost fantazie na vymýšlení lží k oblbnutí voličstva.
Ovšem… jedna výnosná profese přece jenom dosud zbyla. Dost výnosná profese. Obor, v němž může jít hodinová mzda třeba i do milionů, ví-li člověk, jak na to. A protože vy nejspíše nevíte, dovolím si vám poradit. Pouze v teoretické rovině, protože kdybych měl praxi, už bych tu nebyl. Buď bych byl v bezpečné cizině nebo v lochu.
Protože touto dodnes výnosnou profesí, o niž se může ucházet leckdo, jsou… bankovní loupeže. Tedy jejich nejjednodušší forma, přepadení banky, protože ne každý z našinců je tak zdatný, aby dokázal odpojit po pracovní době poplašné zařízení a vypáčil robustní bankovní sejf.
Jak že se stát bankovním lupičem? Nebo raději dejme tomu externím pracovníkem se zaměřením na přemísťování aktiv banky do soukromé sféry, což je vlastně totéž, ale zní to vznešeněji?
Je smutnou pravdou, že ministerstvo školství neakreditovalo dosud ani jediné vzdělávací zařízení zaměřené na tento obor. A to ani vysokou školu, ani školu střední či základní, ani mateřskou školu specializovanou na rozbíjení prasátek. A dokonce, nakolik je mi známo, nevyšla ani jediná učebnice či skripta s ministerským požehnáním. A proto mi nezbývá než pokusit se vám poradit osobně, byť tu budu toliko teoretizovat. Snad mi tak odborníci z branže odpustí, bude-li tato moje práce obsahovat menší faktické nepřesnosti.
Takový bankovní lupič by si měl v první řadě vybrat pro přepadení vhodný objekt. Protože taková databanka či dokonce spermobanka rozhodně nejsou ideální, chce-li se člověk napakovat. A v případě bank ostatních by měl člověk sledovat akciový trh a média, aby náhodou nevtrhnul do nějaké finanční instituce, jež byla již přivedena na buben svými zaměstnanci nebo vlastníky.
Poté je třeba sehnat si vše pro loupežnou výpravu potřebné. Tedy hlavně pytel či jiné zavazadlo vhodné k přenášení peněz a snad i nějakého toho zlata nebo drahokamů. Není vhodné zavazadlo s protrženým dnem, s nímž by se stal lupič na útěku pro osoby lelkující kolem učiněným Ježíškem, ale domů by dost možná nedonesl ani korunu.
Dále se může hodit i autogen či krumpáč, chce-li člověk páčit bezpečnostní schránky; jenže to je přece jenom moc pracné a zabere to zbytečně čas, který by se dal efektivněji využít třeba i k několika dalším přepadením u konkurence a proto to zmiňuji jenom pro úplnost. Kdyby snad někdo z vás přece jenom chtěl…
Máte-li onu příležitost, neuškodí, investujete-li do tohoto podniku v předstihu nějaké vlastní peníze a podmáznete místní pochůzkáře, aby se ve chvíli přepadení dívali jinam, případně aby se cestou na místo činu zdrželi a zbytečně se vám tak nepletli do cesty. Protože prchat s lupem před policií je přece jenom nepohodlné a je příjemnější se bez toho obejít. O tom, že byste mohli schytat i nějakou kulku, ani nemluvě. Přitom je však nutno dbát na to, abyste svou poslední dvacetikorunou nepodmazávali policistu, jenž bude mít v době přepadení právě volno a bude na dovolené za hranicemi všedních dní i města.
Než se pak vydáte do banky, je třeba dodat si kuráže, ovšem nikoliv tím, že si přihnete. Protože je více než kontraproduktivní, podnapijete-li se natolik, že se slovy „to je přepadení“ vstoupíte do zcela jiného objektu, v nejhorším případě dokonce na sousední policejní služebnu, případně znečistíte-li si bankovky v pytli zvratky a z banky odejdete proskleným oknem v několikátém podlaží. A vzít si v opilosti za rukojmí dejme tomu lišku, maskota to stavebního spoření… No nevím.
Do banky byste měli vstoupit maskováni. Jednak proto, že to personálu nažene více strachu, jednak proto, že vás posléze v přímém televizním přenosu nepozná manželka, jež by vám nakonec uloupené peníze podobně jako výplatu doma zkonfiskovala a dala vám z toho nanejvýš tak dvacku na pivo. Skromnějším lupičům postačí k maskování černé brýle, kulich či šátek přes ústa, ti vynalézavější pak mohou přijít ve snaze získat si ještě větší respekt třeba v gumové masce vzhledu tváře ministra financí.
Dále je třeba vstoupit do banky se zbraní v ruce. Tato by měla být v ideálním případě střelná a funkční. Postačí však možná i atrapa nějaké pistole. Samozřejmě se nesmí jednat o už na první pohled zjevnou dětskou stříkací pistolku nebo neméně „průhlednou“ vzduchovku. A pánové – pozor! Do banky rozhodně nevstupujte se svou „zbraní“, již tasíte z poklopce. Protože by možná sice některá z bankovních úřednic i omdlela, ovšem ne strachy. A ironické poznámky a výrazy ve tvářích tam se nalézajících žen by vás mohly natolik rozptylovat, že byste to nakonec mohli zabalit. Myslím akci, ne „to“.
Někdy není na škodu, vniknete-li do takové banky s nějakým komplicem. Sice se s tímto posléze budete muset dělit, ale jistota je jistota. Vždyť co kdyby byla banka v obležení policie delší dobu a vy byste si museli odskočit, že? Kdo by vám pohlídal rukojmí? Ochotný personál banky překvapivě sotva. A pokud byste snad vzali s sebou komplice hned tři, můžete si s těmito při vyjednávání s policií krátit čas i hrou karet. Vzhledem k hotovosti, jíž byste se zmocnili, byste si mohli dát třeba i desetníkový mariáš.
Poté, co banku opustíte, byste měli mít zajištěný odvoz. Ten lze obstarat i v předstihu, což je samozřejmě jistější, ovšem lze si tento vyžádat i u zasahující policejní jednotky. Auto má totiž hned několi výhod. Je rychlé, uvezete v něm více peněz, než byste unesli v pytli přes rameno, a to ani nemluvím o zlatých cihlách, jež jsou těžké tak, že byste bez auta museli nejednu v bance nechat. Nenávratně, protože by vám bylo sotva vyhověno, kdybyste požádali ředitele pobočky, aby vám zbytek zlata ohlídal; že jenom skočíte s jednou várkou domů a za půl hodiny si přijdete pro zbytek.
Auto, jež pro únik z banky chcete použít, by mělo být pojízdné. Nedoporučuje se ojetý trabant po dědečkovi ani vůz ještě sovětské provenience postavený na podvozku určeném v první řadě pro tanky. A rovněž není žádoucí zajistit si odvoz u pražských taxikářů, neboť by vám následně po zaplacení žádané částky nemuselo zbýt z lupu vůbec nic.
Hned poté, co vstoupíte do banky, je třeba odzbrojit hlídače. Toho však na rozdíl od žen neodzbrojíte řečičkami o jeho kráse a o tom, jak mu to dnes sluší, toho neomráčíte kyticí. Na toho je třeba jít silou nebo nějakým tím penízkem bokem na účet banky.
Peníze pak získáte tak, že podobně klientům přistoupíte k přepážce. Tam máte plné právo předběhnout frontu a vybrat si veškerou hotovost, aniž byste museli vyplňovat nějaké formuláře a předkládat dva průkazy totožnosti. Rovněž stvrzenkou se zabývat netřeba, mimo jiné i proto, že přece nebudete čekáním na tuto zdržovat ostatní přítomné, kteří mají i jiné povinnosti než čekat, až vám tuto vytisknou.
No a pak je již nejvyšší čas banku opustit a prchat domů. Protože zvěst o přepadení banky už bude jistě propírána v médiích a přece nenecháte rodinu trnout strachy, proč tak dlouho nejdete.
Což je tak ve stručnosti vše.
Ovšem ještě než se rozloučím, mám pro vás jedno důležité upozornění. Uloupené peníze si v přepadené bance hned neukládejte na svůj vlastní běžný účet. Nebuďte blázni. To byste o ně totiž přišli. Při dnešních úrokových sazbách by vám je sežraly inflace a daně.