Bezdomovci jsou všude na světě. V mnoha světových velkoměstech si vytvořili vlastní komunity a v podstatě nikomu nevadí. Jsou součástí života, jak jej známe. Nic po nás nechtějí a spíše chtějí abychom si jich moc  nevšímali.

Migranti jsou něco naprosto jineho. Vnucuji se do našeho života, vyžadují zvláštní zacházení a vůbec nevnímají, že porušují námi přijata pravidla podle kterých v Evropě v míru žijeme.

Odmítám, aby byli nazýváni uprchlíky, když nesplňují podminky, které pro uprchlíky stanovují mezinárodní dohody. Odmítám, aby byli nazýváni uprchlíky ti, kdo pravidla pro jednání uprchlíků sami porušují. Kdo porušujezávazná  pravidla a zákony státu do kterého vstupuje se nesmí divit, že se s ním nezachází " v rukavičkách"!

 A žádný úředník z OSN, popřípade lidskoprávní fundamentalista, či bolševická ombudsmanka na tom nemůže nic změnit.

tento druh lidí existoval odjakživa. Rezignovali na normální způsob žití a líbí se jim tak jak žijí. Církev pro ty lepší zřizovala mnišské řády, ti horší se váleli po ulicích a žebrali. Jsou příkladem toho, že se dá žít i bez státních milodarů a stejně by se měl stát chovat, ke všem bez rozdílu. Žádné sociální byty, žádné podpory, prostě nic. V tu ránu by bylo lehkoživků mnohem méně, nebyly by zástupy přivandrovalců a ti, kteří by i tak pracovat nezačli, by byli závislí na milosrdenství svých bližních a jsem přesvědčen, že by se ke svým chlebodárcům chovali s větší úctou, než dnes, kdy se napakou na sociálce, pak se opijí a potom zřežou ty, kteří je živí. Jenomže nepřímo a to je rozdíl, který oni nechápou.