Chybička se vloudí

Nastávající tchán s tchýní navštívili nečekaně domácnost své dcery a potenciálního zetě. To víte, je třeba obhlédnout situaci dříve, než svolí k sňatku svého jediného milovaného dítka. A rádoby zeť si toho byl velice dobře vědom a bylo mu jasné, že musí udělat dojem.

A protože jeho vyvolená právě doma nebyla, uvedl vzácné hosty do pokoje, tedy jediné místnosti bytu jen umakartem oddělené od kuchyňského koutu, a počal jim chystat urychleně alespoň nějaké to občerstvení, jak se na spořádaného nápadníka sluší.
Jenže co by byl za hostitele, kdyby nechal vzácnou návštěvu jen tak sedět v poloprázdné místnosti, že? A tak těmto pro ukrácení času, než bude hotov s občerstvením, předložil k nahlédnutí alespoň album fotografií z dovolené. Byli v létě v Řecku a vskutku si to tam užili. Těch pamětihodností, co tam navštívili! Těch chutných krmí, jež si tam dopřáli! Plavba lodí, opalování se na pláži, kulturní programy, sport. Takovým albem určitě stoupne u rodičů své vyvolené v ceně, získá si jejich náklonnost.
Album už ukazoval nejednou kdekomu na potkání a věděl tudíž, co na které fotce je, znal je vlastně už nazpaměť. A tak nejen že tchýni vložil do ruky tuto kolekci snímků, ale rovněž ji mohl z hlavy zpoza umakartu i komentovat, aby rodičovstvo vědělo, co a jak.
„Tak ta první fotka je ještě v Praze na Ruzyni. Tam, jak je ta vyhlídková terasa, kam se lidi můžou jít podívat na přistavená letadla. Byl tam ale zrovna docela nával, takže ta letadla v pozadí nejsou moc vidět…“
 „Ta druhá fotka je z letadla. To je ta místnůstka, kde letušky připravují občerstvení, a Anička nedala, než že se tam musíme spolu vyfotit taky.“
„Třetí obrázek, to je už v Řecku na letišti. Stojíme tam právě v dlouhé frontě u odbavení a proto se tam Anička tak hrozně šklebí.“
„Další fotka je z hotelu. Přiletěli jsme dřív než bylo plánováno a tak jsme museli čekat tady na terase. Někdo si tam objednal kafe, někdo ouzo, někdo zmrzlinu,… No a my jsme si pochopitelně taky nemohli něco sladkého odepřít.“
 „Když otočíte stránku, jsme na Akropoli. Měli jsme vlastně štěstí, že jsme se tam fakultativně vůbec dostali, ale nebylo to nic moc, protože tam byly všude mraky turistů. Takže jsme to sfoukli docela rychle a šli radši jinam.“
 „A ta další fotka, to už je jedna hospůdka na cestě k moři. Vlastně jsme tam ani neměli zastavovat, ale museli jsme, když nám za jízdy autobusem praskla guma…“
Z pokoje se ozvalo bouchnutí dveří. A nastávající, nebo nyní spíše již nenastávající zeťák stál náhle sám s tácem jednohubek u stolu, rodiči jeho vyvolené tak kvapně opuštěného. Bouchli za sebou dveřmi, aniž by se rozloučili.
Co se jen mohlo stát?
Položil tác vedle dosud otevřeného alba a rázem pochopil. Dal si totiž dohromady svá slova s tím, co uviděl...
Jakýmsi nedopatřením totiž předložil své předpokládané tchýni a tchánovi sice album sebe a jejich dcery, ovšem nikoliv to z Řecka, nýbrž to se soukromými snímky z  intimního života. A to spolu s oněmi komentáři…