Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PK

Máte ode mě karmu.

Ale já se za evropany stydím! Jako ovce předávají své země do rukou kolonizátorů. Naši dědové a pradědové bojovali ve druhé světové válce. Například můj děda byl členem Svobodova armádního sboru. Stovky let se prali o každý kousek země. A dneska? Například Švédové? Za dvě generace předali svou zemi do rukou afrických a asijských dobyvatelů. A to už nikdy nepůjde vrátit zpět. Jejich předci, kteří o Švédsko bojovali a tuto zemi budovali po dva tisíce let se nyní musí obracet v hrobě! A co Francie, Anglie, Německo, Belgie a další? Během posledních dvou tří  desetiletí nenávratně zničili kulturu svých zemí a poplivali odkaz svých předků. Já se za evropany stydím!!! A vůbec se nediví lidem z Afriky či blízkého východu že námi pohrdají.

Za smrt toho chlapce nese vinu jeho otec a vlády evropských zemí které uvedli do chodu stovky tisíc, nyní již miliony, lidí. Je to obrovská akce a při ní dochází k tragédiím.

0 0
možnosti
JP

Vy jste si nevšiml, že jsme součástí EU už mnoho let, tudíž Evropan jste i Vy. Je dobře, že se za sebe stydíte.

0 0
možnosti
ML

Pane Pondělík, se vším souhlasím bez výhrad, jen vás upozorňuji na jeden detail: Cituji část vaší věty: "Z Turecka už zde zmínění před válkou neprchali, tam jaksi žádná válka není; a že se jim tam jenom nelíbilo..."

Asi nevíte, že Turecko žel není klasická evropská země. V Turecku jsou systematicky likvidovány skupiny obyvatelstva (tuším Šítové, ale na tom nesejde která skupina to je). A pro tyto skupiny je Turecko stejně hrozná země jako pro Sýřany ta jejich. To jen na doplnění...

0 0
možnosti
JR

J96a22r46a 74R15a56n67k

4. 9. 2015 3:54

Predstavte si, ze v 48. prchali lide i s detmi z toho komunistickeho rajeRv

1 3
možnosti
ZU

Čím více jim budeme pomáhat, tím více bude utonulých.....

5 0
možnosti
OU
JP

Tady se nejedná o soucit s uprchlíkem. Tady vše začíná v mém okolí. Dám bezdákovi dvacku, i když tuším, že půjde a zapije svoji bolest v krabicovém vínu. Soused nevychází týdny z bytu a nečekám až se zaplní okolí mrtvolným smradem. Přijedu k smrtelné nehodě, kdy desitky řidičů se okamžitě otáčí a jedou pryč a nechám pomoc na ostatních. Slyším každý večer křik sousedových dětí po výprasku a dělám že neslyším. V Kladně na pěší zone ležela žena po epileptickém záchvatu hodiny a nikdo jí nepřivolal pomoc. Pokud žiju takhle jako dobytek, tak mě je jedno, jestli se nějaké dítě někde utopí. Ale i dobytek často přijme mládata jiného druhu. Je o tom bezpočet dokumentů. Kromě prasat, ty sežerou v klidu i svého farmáře.

1 3
možnosti
MR

to je namireno na Britanii, uz se v novinach otevrene ptaji - otevreme konecne hranice?

0 0
možnosti
Foto

Myslíte si, že by necestovali jinak, pokud by mohli?

1 1
možnosti
JP

Samosebou že mohli cestovat jinak.

4 1
možnosti
JP

Kdybych mohl, máte odemne 100x karmu.

Na světě jsou miliony trpících dětí, desetitisíce zemřely mnohem tragičtějším způsobem a ještě v horších podmínkách. A o nich nepadne ani slůvko... Tak proč zrovna tohle dítě by mne mělo dojmout a přesvědčit ke změně názoru? Prostě novináři jsou ještě větší hyeny a manipulátoři než jsme doufali.

10 0
možnosti
JR

J96a88r80a 77R47a58n55k

4. 9. 2015 4:06

Proc kdysi dojmula kazdeho fotografie americkeho novinare "The girl" v roce 72 z Vietnamu? Fotografie Malaly Yousafazai z Pakistanu, fotografie upalujicich se buddhistickych mnichu, fotografie studenta a pred cinskymi tanky v Beijingu v roce 89????

0 2
možnosti
  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1296x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik